Tato praktika vás má donutit uzavřít akciový obchod. Mějte se na pozoru

Tato praktika vás má donutit uzavřít akciový obchod. Mějte se na pozoru

| redakce

Investice do akcií je riziková sama o sobě. Přidají-li se k tomu ještě podvodné praktiky, je ztráta téměř zaručená. Jednou z takových technik je "boiler room". Jak ho rozpoznat a nenaletět?

Ruch, spěch, pokřikování jeden přes druhého. Jedno rychlé rozhodnutí střídá druhé. Něco se děje. Klient na druhé straně telefonního spojení získává dojem, že je přímo při tom. Vždyť "makléř" musí být přímo na burzovním parketu. A děje se něco opravdu velkého. Teď jde o všechno.

Ruch jako na parketu. Ale parket je minulostí

Přesně takový dojem se snaží vyvolat nekalá obchodní technika "boiler room", kterou ovšem nevyužívají obchodníci a jejich makléři, nýbrž nejčastěji investiční zprostředkovatelé a jejich vázaní zástupci – ti, kteří získávají klienty pro obchodníky, ale nemusejí splňovat náročné požadavky na obchodníky a jejich makléře kladené.

Jak vypadá boiler room v praxi? Ukázka z praktik společnosti Global Markets

Poznámka: Všimněte si, že v celé kanceláři není jediný počítač. K přijetí pokynů od zákazníků v boiler roomu stačí pouze papír a tužka. A sledovat trh? To je přece zbytečné. Důležité je přimět klienta k uzavření obchodu. Libovolného.

Základem obchodní praktiky "boiler room" je shromáždění velkého množství vázaných zástupců do jedné místnosti. Jsou instruováni tak, aby mluvili afektovaně, pokřikovali a neustále se pohybovali po místnosti, což se do hlasu přenáší v podobě dojmu pohybu nejen fyzického, ale vyvolává to v posluchači (klientovi) představu skutečně naléhavé situace na burze.

Tip: Pokud vám váš investiční zprostředkovatel či jeho vázaný zástupce bude naléhavě sdělovat, že je neprodleně nutné koupit či prodat, a uslyšíte-li přílišný přehnaný hluk v pozadí, zpozorněte. Na parketu burzy se akcie již neobchodují, pokyny jsou na burzy zadávány elektronicky z pohodlí kanceláře.

Zákazník nekalého zprostředkovatele se k "boiler roomu" nedostane hned. Zpravidla je nejprve osloven (nejčastěji telefonicky) nabídkou investic, v níž zprostředkovatel nalíčí návnadu. V tomto hovoru se zprostředkovatel zpravidla snaží zaujmout natolik, aby klient souhlasil se schůzkou. Na ní jsou podepsány příslušné smlouvy o zprostředkování nákupu akcií (či komodit, měnových párů a podobně).

V následném telefonickém hovoru (řečeném anti-sale) se investiční zprostředkovatel připomene, ale uklidní klienta slovy, že na trzích je klid a že aktuálně nemá žádnou investiční příležitost, na které by klient mohl vydělat. Cílem tohoto hovoru je získání důvěry. "Kdyby mu šlo jen o provize, tak by mi přece nějaký obchod doporučil."

"Boiler room" u nekalých zprostředkovatelů následuje vzápětí. V rámci těchto obchodních technik je rozpracováno i optimální načasování jednotlivých kroků tak, aby klient necítil příliš velký nátlak ze strany zprostředkovatele, ale aby zároveň na něj nezapomněl.

Tip: Výborný popis boiler roomu je ukázán ve stejnojmenném filmu Boiler room (česky Riziko).

Kdo hájí práva klientů při obchodování s akciemi?

"Boiler room" je zpravidla spojen s "churningem", tedy nadměrným obchodováním za účelem inkasa poplatků za uskutečněné obchody. Zároveň při jeho provozování dochází často k dalším pochybením, například k pozdnímu zadání příkazů k nákupu/prodeji a podobně. A proti těmto pochybením se lze v Česku bránit.

Cítí-li se klient poškozen obchodníkem s cennými papíry či investičním zprostředkovatelem, měl by se v prvé řadě obrátit s reklamací na něj. Poté by měla směřovat stížnost na Českou národní banku, tedy dozorový orgán.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Zdroj: Investujeme.cz

reklama
reklama