Na Evropě najdu více vad než její apriorní kritici, říká "eurohujer" Petr Zahradník

Na Evropě najdu více vad než její apriorní kritici, říká "eurohujer" Petr Zahradník

| Roman Chlupatý

Společná budoucnost, nebo temno – to jsou jediné dvě volby současné Evropy. Proto má smysl zapojit se do debaty o dalším směřování celého projektu. Ta ale v Česku podle hlavního ekonoma Conseq Finance Petr Zahradníka neprobíhá, namísto toho je nám servírováno dryáčnické povykování. V sousedství je přitom podle něj možné sledovat řadu úspěšných hospodářských příběhů. Na společnou evropskou budoucnost tedy jako investor sází.

Na začátku krize byla Evropa často vzývána jako zachránce, ochranný val, a to i v tradičně euroskeptickém Česku. Nyní je v módě ji kritizovat. Nakolik je současný přístup oprávněný?

Minimálně obsah – a možná i forma – kritiky Evropy z České republiky je mimo mísu. Připadá mi to jako furiantský a nepoučený protest proti něčemu, co v podobě, jaká je u nás občas líčena kritiky, v podstatě neexistuje. Na druhou stranu, určitě v současnosti není mimo mísu objektivní debata o smyslu evropské integrace. Taková, jaká je vedena v Německu, na Slovensku nebo v samotných bruselských institucích, čímž nemám na mysli jen oficiální instituce Evropské unie.

O čem konkrétně má smysl diskutovat? Co je z vašeho pohledu legitimní a relevantní kritika?

Legitimní je například diskutovat o tom, jak v Evropě oživit ekonomickou aktivitu. Zaměřit se na to, že Evropa v posledních dvou, třech letech přijala neskutečné množství nejrůznějších paktů, unií, strategií a konceptů, které spolu buď ne úplně dobře komunikují, nebo se obsahově dublují či multiplikují. Takže by možná mělo smysl v rámci stávající ekonomické debaty v Evropě dát těmto opatřením nějaký řád.

Čím to, že podobná témata, alespoň co se širší, celospolečenské diskuze týče, nejsou v Česku příliš diskutována, a namísto toho tu probíhá ideologií poháněná zákopová válka?

Na to velké evropské téma se v Česku, bohužel, vede debata v úzkých, zasvěcených kruzích. Její obsah a forma se přitom výrazně liší od reflexí, jež lze najít v českých médiích, která se k Evropě staví a priori negativně. Proto je 60 % obyvatel Česka proti Evropské unii a více než 80 % neuvažuje o tom, že by u nás mohlo být v nějaké představitelné budoucnosti zavedeno euro. Mám pocit, že je to důsledek nekompetentní a dryáčnické diskuze, která je na téma Evropy vedena. Autentická diskuze, která odráží hlavní proud a podstatná témata, se do širšího českého povědomí nedostává. Veřejnost pak reaguje na slepé signály, ne na skutečné evropské problémy.

I proto se v Česku nezpochybňují jednotlivé kroky Evropy, ale myšlenka unie jako taková. Přitom hlavní evropský proud se nyní ptá, zda se nevrátit o krok, dva zpět, ne na začátek.

Udělat dva kroky zpět, pootočit se a vydat se jiným směrem – takový názor může někdo mít dobře vyargumentovaný. Z mého pohledu ale není úplně správný. Evropa totiž podle mě v současnosti zkrátka nemá na vybranou. Ti, kteří říkají, ať se vrátíme o dva kroky zpět a vydáme se jinou cestou, by proto měli říci, zda ta jiná cesta neznamená návrat k politice národních států, a tudíž ke ztrátě nejen koordinace hospodářských politik, ale i ke ztrátě jakéhosi obecného přesvědčení, že by si měla být Evropa vnitřně blízká, jakkoli není homogenní.

Jinými slovy, Británií opakovaně prosazovaný – a v Česku oblíbený – model Evropy založené na silných státech, které si do značné míry podrží své pravomoci, odmítáte?

Evropa ztrácí náskok v oblasti akumulovaného bohatství a přestává udávat směr ekonomického vývoje. Fragmentace mi v této situaci připadá přímo vražedná. Je to jako pobídka teritoriím, která jsou dynamická, shromažďují ohromné intelektuální kapacity a kde často působí režimy, které ten dynamický vývoj ještě akcelerují (nezabývají se příliš lidskoprávními nebo sociálně-kohezními záležitostmi). Navíc jsou tyto země většinou velké, schopné již jakýmsi množstevním vlivem Evropu převálcovat. Dezintegrace malého kontinentu na úroveň národních států s absolutními pravomocemi mi proto připadá zhoubná.

reklama
reklama