Hlas z Maroka: Evropa má vlastních starostí dost, Africe by neměla rozdávat lekce

Hlas z Maroka: Evropa má vlastních starostí dost, Africe by neměla rozdávat lekce

| Lukáš Kovanda

Ajman šejk Lahlú, syn nejvyššího šéfa marocké "rodinné" farmaceutické firmy Cooper Pharma, říká: "Nejsme jako Američané či Evropané. Neudělujeme zbytku Afriky lekce. Chceme s těmi zeměmi hrát rovnou hru."

V Česku nyní pracuje spousta Španělů, hlavně mladých, kteří prchli před nezaměstnaností ve své zemi. Je v Maroku patrný podobný přísun španělské pracovní síly?

Samozřejmě. Znatelné je to zvlášť na severu země, ve městech, jako je Tanger. Tam nyní poptává práci mnoho Španělů, třeba i inženýrů. V bohatých marockých rodinách pak jsou stále častěji k vidění španělské chůvy.

Španělsko je zdecimováno důsledky finanční krize. Jak se s ní popasovalo Maroko?

V zásadě lze říci, že krize na zemi neměla žádný dopad. I když samozřejmě propad Evropy pociťujeme. V posledních pěti, snad dokonce deseti letech ale Maroko roste tempem 5 až 6 % ročně. Poměrně nedávno své závody otevřely v zemi automobilky Renault a Nissan, země je pro zahraniční investory stále vysoce atraktivní. Díky hospodářskému růstu navíc značný počet Maročanů přechází z chudobného stavu na úroveň živobytí, která už odpovídá standardu střední třídy.

Maroku se ekonomicky daří i v porovnání se srovnatelnými státy, jako jsou Tunisko nebo Egypt. Proč?

Jsme vzdálení pouhých 15 kilometrů od Evropy. Jsme starému kontinentu nejblíže ze všech arabských a afrických zemí. Jsme vpravdě demokratická, politicky pluralitní země, zatímco ty další zmiňované státy jsou spíše diktatury; vezměte si, že Maroko je také jedinou zemí v arabském či muslimském světě, kde mají ženy stejná práva jako muži.

Globální investoři, co si budeme povídat, však mnohdy sledují spíše úzce ekonomické ukazatele. Kolik co bude stát, kolik co vynese, mám-li to říci bez obalu.

Ano, jistě. Kvalifikovaná práce je v Maroku levnější než například ve východní Evropě. Zároveň jsme starému kontinentu blíže - geograficky i kulturně - než Indie nebo Čína. Lidé v Maroku mluví často francouzsky a anglicky, na severu země je velice rozšířená španělština. Hodně subdodavatelů marockého automobilového sektoru tak přichází právě ze Španělska. Opravdu – naše klíčové aktivum je blízkost Evropě.

Nicméně pro vaši společnost Cooper Pharma jsou, zdá se, klíčové africké trhy, vyvážíte do 16 afrických zemí. To je větší počet exportních destinací, než kolik jich máte na jakémkoli jiném kontinentu. Co myslíte, může být Afrika z globálního hlediska v dohledné době "novou Asií"?

Doufám, že ano, když v Africe tolik investujeme. Ale teď vážně. Růstové míry v mnoha zemích Afriky jsou nyní jedny z nejvyšších na světě. Afrika může snadno hospodářsky expandovat, neboť její současná základna je nízká. Je to velký trh se stále lepším, i když ne optimálním institucionálním rámcem. Vytvoření takového rámce trvá dlouhou dobu, ani v Evropě nevznikl přes noc. I Evropa si prošla mnoha revolucemi a občanskými válkami.

Které africké regiony považujete za nejperspektivnější?

Naší firmě hodně svědčí obchod se zeměmi, jako jsou Mali, Senegal, Pobřeží slonoviny, Kamerun nebo Ghana. Ovšem Maroko postupuje v tomto východoafrickém, frankofonním regionu obratně i jaksi obecně. Využilo situace. Francie totiž ty trhy vyklidila, aby se více soustředila na obchod s partnery ve stále integrovanější a stále početnější – z hlediska počtu členských států – Evropské unii.

Jaké strategie při "dobývání Afriky" preferujete?

My Maročané nejsme jako Američané či Evropané a nepřijíždíme tam, abychom udělovali zbytku Afriky lekce. Chceme s těmi zeměmi hrát rovnou hru, vždyť jsme součást – snad už někdejšího – třetího světa. Věřím, že dlouhodobě udržitelný byznys se dá dělat pouze "mezi sobě rovnými". Do Afriky pronikáme prostřednictvím joint ventures. Sdílíme technologie i zisky s místními společnostmi. Vytvořené bohatství ale nevysáváme, držíme je v dané zemi.

Téměř pověstné je v poslední době čínské investování v Africe.

Číňané na to jdou dobře, protože investují na lokální úrovni. Budují výrobní závody, staví silnice, předávají know-how, vzdělání, a vytvářejí tak bohatství. Dělají to proto, aby si zajistili přístup k surovinám, k nerostnému bohatství. Amerika ani Evropa na to tak chytře nejdou.

Je to chyba?

Určitě. Afrika je velký trh se slibným potenciálem. Samozřejmě, investování v Africe je rizikové, ale ukažte mi byznys, který není rizikový. Hlavně Evropané jako by na toto zapomněli a jako by nebyli ochotni opustit svoji komfortní zónu.

To ale z dlouhodobého hlediska může znamenat, že Evropa nebude konkurenceschopná.

Evropa byla poměrně dravá po druhé světové válce. Její misí byla evropská poválečná obnova. Co je ale její misí nyní?

Jak vidíte její budoucnost?

Bude to mít obtížné. Ale věřím, že budoucnost Evropy je v jejích mladých lidech.

Nejsou ovšem zrovna tak zpohodlnělí jako ti zmínění evropští podnikatelé, neochotní podstupovat riziko?

Navštívil jsem v poslední době třeba Bulharsko a tamní mladí rozhodně nejsou líní. Pociťoval jsem zřetelně, že mladí Bulhaři chtějí vzít život do vlastních rukou, udělat něco, nebýt jako jejich rodiče. Ve Francii nebo ve Španělsku jsou ovšem mladí takoví, jak naznačujete. Líní. Stále si jen něco nárokují, jako kdyby měli automatické právo na to či ono. Neexistuje ovšem lepší způsob, jak s něčím pohnout a něčeho dosáhnout, než – promiňte ten výraz – pohnout zadkem a přestat si válet šunky.


Ajman šejk Lahlú a Cooper Pharma

Jednačtyřicetiletý absolvent Stanfordu, otec tří dětí, milovník četby a rychlé pěší chůze ("nejlepší způsob, jak bojovat s vysokým krevním tlakem") je synem nejvyššího šéfa marocké farmaceutické společnosti Cooper Pharma. Působí ve firmě jako jeden z ředitelů.

Cooper Pharma, skupina sestávající z více než dvaceti firem, je privátně vlastněnou společností, není obchodována na burze. Většinový balík akcií vlastní rodina Lahlú, zbytek marocké a francouzské subjekty. Právě Francouzi před 80 lety stáli u zrodu firmy. Dnes je však někdejší mateřská společnost, Cooper Pharma France, menší než její někdejší marocká dcera. 60 % produkce Cooper Pharmy tvoří generika, 40 % licencované produkty. Vlajkovou lodí jsou přípravky podporující zažívání ("marocké jídlo je dobré, ale těžké," říká k tomu Lahlú) a antikoncepční pilulky. Před třemi lety koupila Cooper Pharma českého výrobce léčiv Rougier, kterého chápe jako vhodnou platformu jak ke vstupu na ostatní trhy Evropské unie, tak na trhy bývalého SSSR.

Zdroj: Finmag.cz

reklama
reklama