Ropy a plynu je dost. Ceny do konce dekády půjdou dolů, tvrdí evropský insider

Ropy a plynu je dost. Ceny do konce dekády půjdou dolů, tvrdí evropský insider

| Roman Chlupatý

Poptávka po zemním plynu v Evropě kolabuje. Proč je navzdory tomu plyn drahý, není jasné, stejně jako budoucnost. Na jednu stranu je tu řada více i méně očekávaných událostí a trendů, které by cenu měly dostat pod tlak, na straně druhé evropský trh ovlivňují nepředvídatelné Rusko a hladová Asie, varuje evropský insider, který z důvodu své funkce musí zůstat anonymní. Pod touto podmínkou se podělil o své postřehy.

Špatná současnost

Jediným sektorem, který stále vykazuje vcelku stabilní poptávku, jsou domácnosti. Hodně lidí vytápí zemním plynem své domy a byty, takže v zimě, zejména pokud je tvrdší, se poptávka zvyšuje. V létě pak oslabí, ale celkově je relativně stabilní. Zejména ve srovnání s průmyslem, který ekonomická krize skutečně dusí. Průmyslová poptávka po plynu byla v roce 2011 v meziročním srovnání o 15 % nižší, loni došlo k dalšímu propadu. Něco podobného platí i o plynu, z něhož se vyrábí elektřina. Záleží na efektivitě konkrétní elektrárny, ale většinou – včetně nových staveb – platí, že je takřka nemožné vydělat.

Nejistý výhled

Je těžké odhadnout, proč jsou ceny plynu na úrovních, na jakých jsou. Poptávka v Evropě klesá, od roku 2010 došlo k poklesu o více než 10 %. Namísto očekávaných 700 miliard kubických metrů, které se před šesti, sedmi lety čekalo, že Evropa bude v roce 2012 poptávat, je spotřeba 500 miliard kubických metrů. Nikdo neví, proč byla cena zemního plynu navzdory tomu relativně vysoká.

Neví se, jaká je cena marginálního kubického metru plynu. Jasné je jen to, že ji ovlivňují dvě věci – cena importů z Ruska a LNG, kde musí Evropa soupeřit s relativně vysokými cenami, které je za plyn ochotna platit Asie.

Svět rozdělený na tři bloky

V Americe se ceny plynu pohybují na relativně nízkých úrovních díky energetické revoluci způsobené těžbou z břidlice. Ceny v Evropě jsou v porovnání s Amerikou minimálně o třetinu vyšší, mnohdy výrazně více, v Asii jsou pak ceny zhruba na trojnásobku cen v USA. Existují tedy tři specifické trhy s velkými cenovými rozdíly.

Co se LNG týče, takřka vše, co se na světě vyprodukuje, proudí do Asie. Evropa má sice dlouhodobé kontrakty na dovoz LNG například s Alžírskem, Trinidadem a Tobagem, Nigérií nebo Katarem, ale bezmála 25 % tohoto plynu loni skončilo v Asii. To mimo jiné potvrzuje, že je marginální cena v Evropě propojena s Asií a Ruskem. Proto je těžké stanovovat výhledy.

Žolíci, kteří mohou zahýbat trhem

Sledovaný bude dopad americké energetické revoluce na ropu. Opakovaně se mluví o tom, že je cena barelu díky plynu z břidlice pod tlakem. Ta provázanost ale není zcela jasná.

Důležitou roli může sehrát i ETS, systém obchodování s emisními povolenkami. Pokud bude oxid uhličitý naceněn výše, což není příliš pravděpodobné, ale ani zcela vyloučené, bylo by opět o něco dražší spalovat uhlí. Zemní plyn by naopak byl o něco atraktivnější. Podobně jako v případě vlivu americké revoluce je ale i v tomto případě výhled přinejmenším mlhavý – vidíme, co se děje, ale nevíme, kam to směřuje.

Černá labuť? Možná americký export

Ve Spojených státech probíhá bouřlivá diskuze o tom, zda by země měla vyvážet LNG. Pokud se chce stát nezávislou na dovozech ropy, bude muset začít plyn vyvážet. Většina plynu, který se teď v Americe těží, je totiž spíše vedlejším produktem těžby ropy z břidlice. To znamená, že pokud Američané budou chtít navýšit těžbu ropy, budou muset najít trh – nebo obecněji využití – pro více plynu. Proto je vysoce pravděpodobné, že Washington vývozy LNG nakonec povolí. Možná i s vědomím toho, že by s pomocí tohoto plynu mohl získat politický vliv v některých zemích nebo regionech. To se může týkat zejména míst, nad nimiž díky dodávkám energií aktuálně mají kontrolu Rusové, do jisté míry i Evropa.

Ceny plynu i ropy půjdou určitě do konce dekády dolů. Obou surovin je více než dost. Už jen všechny LNG projekty, o nichž se nyní diskutuje, mohou do konce desetiletí zdvojnásobit stávající kapacity. To by mělo velký dopad na nabídkovou stranu trhu. Pokud navíc začne Čína těžit plyn z břidlice, na čemž pracuje, pak i na straně poptávky bude cena pod tlakem. K tomu je možné přičíst i to, že Amerika zřejmě začne vyvážet zemní plyn, což by trhem významně zahýbalo. Možná bychom se pak dočkali vzniku jednoho globálního trhu, tedy něčeho, o čem si nyní můžeme nechat jen zdát.

reklama
reklama