Nafukuje se největší bublina v historii

Nafukuje se největší bublina v historii

| redakce

Šéfa Fedu Bena Bernankeho vede k nekonečnému pumpování peněz do ekonomiky idea, že rostoucí ceny aktiv vyvolají "efekt bohatství", který pobídne americké domácnosti ke spotřebě, a Amerika tak bude moci konečně dát sbohem Velké recesi.

Tomu, že efekt bohatství plynoucí z rostoucího akciového trhu funguje, věří i dnes předchůdce Bernankeho v čele Fedu Alan Greenspan. "Akciový trh je v otázce ekonomického růstu klíčový. Data naznačují, že ceny akcií nejsou předstihovým indikátorem ekonomické aktivity, ale její hlavní příčinou. Podle statistik lze přičíst 6 % ze změny HDP vývoji tržní hodnoty akcií a nemovitostí."

V analýze od Carrolla a Zhoua z roku 2010, na kterou se Greenspan odkazuje, jde ale o vztah mezi změnami ve spotřebě a bohatství plynoucího z tržní hodnoty nemovitostí. Autoři zjistili, že efekt bohatství spojený s akciovým trhem byl naopak statisticky nevýznamný a ekonomicky zanedbatelný. Kauzalita nefungovala ani v opačném směru. Efekt bohatství z růstu cen bydlení je podle nich silnější než ten akciový, nicméně má tendenci vzhledem k meznímu sklonu ke spotřebě zpomalovat. S dvouletým zpožděním by k jednodolarové změně měl přispívat 6 centy. Proto je podstatný rozdíl v tom, jak spotřebitelé reagují na fluktuace na nemovitostním a akciovém trhu.

Co ve skutečnosti táhne trhy?

Ceny akcií a spotřebitelské ceny (CPI)
Zdroj: Zero Hedge

Graf vývoje S&P 500 a indexu spotřebitelských cen (CPI) za poslední století neznázorňuje jen to, zda trh roste, nýbrž zda roste rychleji než spotřebitelské ceny.

Na rozdíl od cen nemovitostí lze očekávat, že ceny akcií porostou rychleji než spotřebitelské ceny (měly by k tomu přispívat reinvestice zadržených zisků a existence firem jako Microsoft a Berkshire Hathaway, které nevyplácejí dividendy). Své opodstatnění by tedy měla výrazná divergence s vlnami růstů a propadů v cenách akcií.

Období mezi roky 1890 a 1950 charakterizuje jen minimální divergence. Zato od roku 1980 lze pozorovat výrazný růst cen akcií ve vztahu ke spotřebitelským cenám.

Poměr S&P 500 k CPI
Zdroj: Zero Hedge

Druhý graf ukazuje poměr S&P 500 k CPI. Do roku 1982 byla kromě malých bublin v letech 1929 (poměr vyskočil na 2,6) a 1966 (na 4,1) divergence mezi akciovými a spotřebitelskými cenami jen nepatrná. Začala se objevovat až od roku 1982 (ukazatel stoupl na 1,8násobek počáteční hodnoty). Na skutečný boom si ale bylo potřeba ještě pár let počkat. Do roku 1990 došlo k nárůstu k hodnotě 4.

Bezpochyby největší akciovou bublinu v historii lidstva dokazoval exponenciální růst ukazatele od roku 1995. Akcie zasáhlo technologické šílenství a poměr se během internetové bubliny v roce 2000 vyšplhal až na 12,5. Na vysoké hodnoty (10,5) vystoupal rovněž v roce 2008.

Jsou akcie v bublině?

Podle výše uvedených grafů jsou akcie v bublině už od roku 1982. Ta splaskla jen v letech 2000 a 2008, ale ani po poklesech (ač byly vnímány jako velmi dramatické) nespadl poměr pod vrcholy ze vzdálené minulosti v letech 1929 a 1968.

  • 1
  • 2
reklama
reklama