Mai Doan (Bank of America): České bezvládí trhy neznervózňuje, koruna na konci roku bude okolo 26 EUR/CZK

| Roman Chlupatý

Česko by nemělo jako na smilování čekat na růst eurozóny. Místo spoléhání se na záchranu zvenčí musí jednat a ekonomiku podpořit z vlastních zdrojů, říká ekonomka z londýnské pobočky Bank of America Mai Doan. Vzhledem k pokračujícím politickým turbulencím, které minimalizují šanci, že by pomoc přišla ze státní kasy, by měla zasáhnout centrální banka. To se ale podle Doan nejspíše v dohledné době nestane.

Minulou středu se vláda Jiřího Rusnoka ucházela o důvěru v Poslanecké sněmovně. Pro zajímavost, jak důležité to bylo pro londýnskou City? Sledovala jste debatu a hlasování?

Mai Doan

Sice jsem to sledovala, ale pro trhy česká politika samozřejmě není výrazným faktorem, který by ovlivňoval ceny aktiv. Změna ve vedení země se tak jako tak čekala, a navíc by podle všeho Rusnokova vláda nedělala žádné dramatické změny. Významná změna kurzu se tedy nečeká, dokud nebudou volby, po nichž by ČSSD mohla převzít moc. Pak může dojít k zásadní změně daňového systému, čehož se někteří lidé trochu bojí v souvislosti s cenami akcií. Co se však koruny a dluhopisů týče, lidé českou politiku neřadí mezi hlavní hybatele cen.

Jinými slovy, navzdory přetrvávající politické nejistotě považuje trh Česko za celkem stabilní.

Ano. Zřejmě i proto, že Rusnokova vláda poměrně jasně zformulovala, co by chtěla dělat. Z toho vyplynulo, že by šlo o jakési pokračování, kontinuum, a to politickým turbulencím navzdory. Z pohledu globálních trhů jsou důležité dvě věci – zda se něco dělá pro nastartování růstu a zda se dodržuje 3% strop deficitu rozpočtu. To druhé, zdá se, všechny strany respektují, což trhy utvrzuje v přesvědčení, že politika není až tak velký problém.

Co by tedy problém být mohl? Co City v souvislosti s Českem zajímá?

Pokud po volbách převezme moc ČSSD, bude zajímavé sledovat, s jakými prorůstovými opatřeními přijde. Stejně tak, jak už jsem zmínila, budeme zvědaví na nový daňový systém. Lidé chtějí vidět, že Česko roste. Panuje frustrace z toho, že ani vláda, ani centrální banka zatím příliš mnoho pomoci v tomto směru nenabídly. Na druhou stranu, příští vláda nejspíše bude více populistická, možná se opře o podporu komunistů, čehož se někteří lidé obávají. Nemyslím si však, že by právě kvůli tomu nyní něco podnikali.

Mohlo by Česku – a obecně regionu CEE – pomoci oživení Německa a celé eurozóny?

Data z Německa jsou nepochybně překvapivá, během posledních tří měsíců byla vždy lepší, než se čekalo. Stále to ale podle mě není dost na to, aby to utáhlo oživení celého regionu. Pokud se například zaměříme na červencové indexy nákupních manažerů, vidíme, že Česko a Polsko signalizují zlepšení, zatímco Maďarsko dále padá. Například Itálie také stále není přesvědčivá, je to zkrátka hodně nevyrovnané. Na jednu stranu je dobře, že se objevují náznaky oživení, na druhou stranu si však nemyslím, že region v brzké době čeká nastartování udržitelného růstu. To určitě platí pro Česko, kde se v květnu sice objevilo pár nadějných čísel, ale v červnu byla některá data – například maloobchod a průmyslová produkce – opravdu špatná.

Kvůli bezvládí se česká ekonomika od politiků pomoci nedočká. Zakročí centrální bankéři?

Centrální banka vystupňovala svoji holubičí rétoriku, možná je na pohled o krok blíže k intervencím proti koruně. Zdá se ale, že je v měnové radě proti dalšímu uvolňování touto cestou výrazný odpor. ČNB sice snížila odhad růstu ekonomiky v letošním roce a inflaci odhaduje pod cílovanou úrovní až do začátku roku 2014, ale přesto se nerozhodla jednat. Někteří radní přitom doufají, že se ekonomika začne ve druhé polovině roku zvedat, a to i díky eurozóně. Já se ale ptám, proč čekat na to, zda něco přijde zvenčí, proč raději nejednat? Co se fiskální politiky týče, předchozí vláda byla velice opatrná. Ta příští toho letos mnoho nezmůže, něco měnit může začít v roce 2014.

Zaměřme se na další země v regionu. Kterým se bude dařit lépe, a kterým hůře?

V Polsku centrální banka oznámila, že cyklus uvolňování končí. Země v poslední době hlásila nepříliš přesvědčivá data. Reálné úrokové sazby jsou stále celkem vysoké, vezmeme-li v potaz úrovně, kde se sazby tradičně pohybují, i slabý růst. Nicméně uvolňování končí. Co se "fiskálu" týče, vláda se snaží dělat různé věci, které by zjemnily pravidla svazující tvorbu rozpočtu, což by umožnilo zvýšit deficit. Uvidíme. To samé platí i v případě Maďarska, kde hodně pozornosti poutá premiér Orbán. Maďarská centrální banka zaujala hodně holubičí pozici a vláda přichází s různými programy, které mají ekonomiku oživit, což se například v oblasti spotřeby daří.

Co to všechno znamená pro kurzy jednotlivých měn?

Euro vůči maďarskému forintu se podle nás bude pohybovat kolem 300. Polský zlotý by se měl obchodovat okolo 4,20 za euro. Co se Česka týče, myslíme si, že na konci roku bude koruna okolo 26 EUR/CZK. Je několik věcí a událostí, které by mohly kurzem koruny zahýbat, neměly by ho ale výrazně vychýlit, a to ani jedním směrem.

reklama
reklama