Temelín po americku: Jak USA přemýšlejí o jádru

Temelín po americku: Jak USA přemýšlejí o jádru

| redakce

Budoucnost atomové energie může narýsovat elektrárna v Georgii, kde staví temelínský uchazeč Westinghouse.

"Do jaderné elektrárny Vogtle jezdím každou chvíli," říká řidič mikrobusu, který veze novináře z americké Atlanty na místo, jež může rozhodnout o budoucnosti atomové energie ve Spojených státech. A možná také v Česku. Není divu, že řidič registruje takový zájem o tuto dálniční trasu ve státě Georgia. Pokud se chcete něco dozvědět o budoucnosti amerického atomu, musíte do Vogtle. Jako spousta dalších zájemců.

Elektrárna je v centru pozornosti díky tomu, že zde staví dva reaktory nové generace americko-japonská společnost Westinghouse. Reaktory AP1000 Američané nabízejí také pro jihočeský Temelín.

O významu elektrárny Vogtle mluví nejen řidič mikrobusu, ale také profesor Farzad Rahnema z technické univerzity Georgia Institute of Technology, který má na starosti program jaderného inženýrství. "Pokud bude stavba úspěšná, není důvod, proč by si také další americké státy podobné reaktory neobjednaly," zdůrazňuje Rahnema.

AP1000: Inspirace pro ČEZ

Důležité je, aby stavba neměla velké časové průtahy a aby už se výrazně nezvyšovaly její náklady, jak bývá u atomových zdrojů často zvykem. Nebude to jednoduché. V Georgii se už mluví o tom, že stavba nabrala zhruba roční zpoždění a náklady skutečně budou o něco vyšší oproti původním představám.

Dva bloky by měly stát zhruba 14 miliard dolarů, tedy více než 270 miliard korun. ČEZ doufá, že v případě Temelína se mu podaří při jednáních s potenciálními dodavateli Westinghouse a Rosatom srazit cenu podstatně níže. První blok AP1000 v USA, který bude celkově třetím reaktorem v elektrárně Vogtle, má být hotový v roce 2017. Další má následovat o rok později.

Nepůjde o první reaktory AP1000 na světě. Ten první by měl Westinghouse dostavět už v roce 2014 v Číně. V Říši středu momentálně staví čtyři bloky, stejně jako v USA – kromě Georgie ještě další dva v Jižní Karolíně. Pro Američany, ale vlastně pro celý západní svět, bude klíčová přece jen spíše reference ze Spojených států. Čína se sice stává pro zbytek světa v jaderné energetice důležitou inspirací, ale je nutné připustit, že tamní podmínky mohou být odlišné.

Vzhledem k neustálým odkladům temelínského tendru je pravděpodobné, že ani samotné zahájení stavby dalších dvou bloků jihočeské elektrárny nezačne dříve, než začnou dodávat proud do sítě také první bloky AP1000 ve Spojených státech. V rámci objektivity je ale nutné dodat, že i Rusové nejspíše budou mít hotové referenční bloky nejmodernějšího typu VVER.1200 ve své zemi, jako první ten v Novovoroněžské jaderné elektrárně.

Cestu ukáže jihovýchod USA

Symbolem státu Georgia je broskev. Tohoto ovoce se zde vypěstuje nejvíce v USA. Je tu možné narazit na "vtipný" suvenýr – křišťálovou broskev. Jak tedy bude vypadat budoucnost, když si z této broskve zavěštíme?

O budoucnosti jádra v Americe rozhodují jednotlivé státy unie. Některé z nich se pustily do naprosté deregulace energetických trhů. Tam nyní jádro nemá žádnou šanci. Provozovatelé jaderných elektráren nemohou konkurovat plynovým elektrárnám, které mají mnohem rychlejší návratnost.

Jiná je situace ve státech, které si jistou regulaci zachovaly. Typickým příkladem je jihovýchod USA včetně Georgie. Tyto státy si své zdroje fakticky objednávají na základě dlouhodobých analýz a provozovatelům elektráren postupně splácejí jejich investice.

Vycházejí z toho, že jaderná elektrárna nového typu má životnost minimálně 60 let. Dále počítají s tím, že je potřeba mít vyvážený energetický mix pro případ zdražování jednoho ze zdrojů nebo komplikací s jeho dodávkami. A konečně je tu také předpoklad, že ceny jaderného paliva jsou z hlediska celkových nákladů atomových zdrojů zanedbatelné a stabilní, zatímco například ceny plynu jsou v dlouhodobém měřítku hodně volatilní. Dlouhodobá ekonomická perspektiva je v tomto případě důležitější než rychlá návratnost investice.

Bez ekonomické analýzy, která prokazuje státním orgánům dlouhodobou výhodnost stavby jaderné elektrárny, to ostatně v Georgii nejde. Jak potvrzuje také Mark Rauckhorst, viceprezident Southern Company (mateřské společnosti Georgia Power, která je s necelými 46 % největším akcionářem elektrárny Vogtle), stát Georgia navíc vyžaduje neustálou aktualizaci propočtů. Původní výhled nákladů nových dvou bloků elektrárny byl schválen v roce 2009. A Rauckhorst na přímou otázku rezolutně odpovídá, že kdyby se o rozšiřování elektrárny rozhodovalo dnes, verdikt by nebyl jiný.

Zaznívají ovšem i jiné hlasy, které zjevně vycházejí z odlišných analýz. Podle některých z nich by už dnes podobné rozhodnutí kvůli nízkým cenám konkurenčního břidlicového plynu padnout nemohlo. Ale pořád se údajně vyplatí už rozestavěné bloky Vogtle dostavět.

Kdo bude ten další?

Z hlediska budoucnosti jádra ve Spojených státech to ale není klíčová otázka. Rozhodující není ani to, kolik atomových reaktorů z nynější zhruba stovky se v příštích měsících či letech v USA uzavře (letos to už jsou čtyři). Klíčové je, zda po nynějších čtyřech rozestavěných blocích Westinghousu přijde další objednávka.

Celý článek najdete na serveru Českápozice.cz.

Zdroj: Českápozice.cz

reklama
reklama