Kdo zvedne ruku pro euro?

| Jan Jedlička

Průměrný Čech to není. Ale průměrný Čech velice pravděpodobně neexistuje.

Počet Evropanů, kteří nevěří evropským institucím, se za posledních šest let z původních 32 % zdvojnásobil. Podle nejnovějšího Eurobarometru, tedy průzkumu veřejného mínění prováděného Evropskou komisí, 60 % občanů evropské osmadvacítky inklinuje k nedůvěře EU.

Podpora eura v jednotlivých evropských zemích

Největší skepse byla naměřena mezi obyvateli Kypru (83 %) a Řecka (80 %), tedy ve dvou zemích, které v posledních měsících sice získávají finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, výměnou za to však musejí plnit mnohdy náročné podmínky.

Průzkum Evropské komise ukazuje, že lze nalézt velký rozdíl mezi podporou eura v zemích eurozóny a mimo ni. Zatímco ve státech, které již společnou měnu používají, se pohybuje okolo 62 %, v ostatních dosahuje pouhých 29 %, tedy méně než poloviny. Samotná Česká republika se nachází s 25 % na konci žebříčku, nižší podpora byla zjištěna pouze ve Švédsku (19 %) a Spojeném království (15 %).

Naopak největšími zastánci společné měny jsou na Slovensku, ve Slovinsku a v Lucembursku (77 %), 75 % pak překročily ještě Belgie a Finsko. Největší nárůst podpory společné měny byl zaznamenán u Lotyšska, a to o osm procentních bodů na současných 46 %. Tato pobaltská země vymění lotyšský lat za euro 1. ledna 2014 a rozšíří stávající sedmnáctku zemí na 18.

Co se týká otázky občanství a práv občanů v EU, podle výsledků se šest z deseti občanů EU cítí být "Evropany" a přeje si znát lépe svá práva. Jen necelých 46 % dotázaných však ví, o jaká práva se jedná.

Za největší přínos EU považují Evropané možnost volného pohybu osob, zboží a služeb, nebo také mír mezi členy EU. Pozitivně občané hodnotí i možnost využití studijních výměnných pobytů a ekonomickou sílu EU.

reklama
reklama