Jak se změnilo uvažování profesionálních investorů aneb Co Londýn, Vídeň a Prahu naučila krize

| Roman Chlupatý

Pohybujeme se v neprobádaných vodách, investoři ale riskují jako před krizí. "Svědčí o tom mimo jiné i dramatické reakce trhu na spekulace o exitu Fedu," zaslechl jsem nedávno ve Vídni. I proto jsem se rozhodl zeptat se expertů z globálního, regionálního i domácího finančního centra na to, jaká ponaučení si z krizových let odnesli.

Lakota na půl plynu, tak to má být

Nick Beecroft, portfoliomanažer fondu C-View, Londýn

Nick Beecroft

Mnohem více se nyní snažím vysledovat bubliny už v jejich zárodcích. S tím souvisí i to, že se snažím nebýt tak "lakomý". Pokud akciový trh roste a člověk má slušné zisky, pak by si je měl vybrat a klidně nechat na stole nějaké ty drobky. Pokud totiž promešká vhodný okamžik, může to být nesmírně bolestivé.

Proto investorům radím, aby pozorně sledovali, zda se někde nezačíná nafukovat bublina. Zároveň by neměli propadat euforickým stavům a ani ve chvíli, kdy vše vypadá růžově, nepolevovat v ostražitosti. Je lépe přijít o pár drobných, protože se stáhnete předčasně, než o většinu nebo o všechno.

Twitter padne, Facebook má šanci

Donald Nordberg, lektor na City University, Londýn

Donald Nordberg

Jsou věci, které prostě nechápu. Třeba Twitter. Připadá mi odsouzený k zániku. Podle mě bude nahrazen něčím novým, ale opět půjde svým způsobem jen o fetiš. Facebook naopak možná narazil na něco zajímavého, udržitelného. Nedávno jsem s několika profesory diskutoval o budoucnosti univerzit a o tom, proč vlastně existují, proč lidé chtějí mít vysokoškolský diplom. Odpovědí je, že je diplom potvrzením schopnosti předvést jistou úroveň znalostí a dovedností. Univerzity jsou přitom jejich garantem, protože se jim obecně důvěřuje.

A právě to začala sociální média svým způsobem naleptávat. Takový profil na LinkedIn signalizuje, do jaké míry je člověk důvěryhodný, jak si ho profesionálové cení. Facebook je jakýmsi protipólem, odvrácenou tváří, která ukazuje, co zahanbujícího lidé udělali nebo co se o nich říká. Proto si myslím, že Facebook a LinkedIn mohou změnit myšlení a zvyky lidí, což může být z pohledu byznysu zajímavé.

Zlato je bublina

Nikolaus Görg, zástupce šéfa investičního oddělení Bank Gutmann, Vídeň

Nikolaus Görg

V těchto dnech cítím jisté zadostiučinění, protože zlato konečně prochází výraznou korekcí. Mýlil jsem se v roce 2009 a 2010, ale od roku 2011 jsem měl pravdu, když jsem tvrdil, že zlato je sázka na špatného koně. Podle mě posilovalo kvůli obavám, že centrální banky ztratí kontrolu nad uvolněnou měnovou politikou, nad penězi v oběhu. Existovaly obavy z hyperinflace.

Jak se ale opakovaně ukazuje, navýšení monetární báze nemusí nutně působit proinflačně. Je tu velký rozdíl mezi monetární bází a peněžní zásobou, a to si lidé podle mě uvědomují. Zlato navíc ztrácí podstatnou část ze svého lesku ve chvíli, kdy americké státní dluhopisy nabízejí kladný reálný výnos. Hodnota zlata je sama o sobě jen reflexí nějaké úmluvy. Jaká je férová cena zlata, nikdo neví.

Ne euru a socializaci ztrát

Barbara Kolm, prezidentka Hayekova institutu, Vídeň

Barbara Kolm

Lekce, které by si investoři měli vzít z krize? Ruce pryč od eura! Pokud jste podnikatel, snažte se nebýt jediným, kdo riskuje. Ostatní by také měli sdílet riziko - pokud pochybí, měli by za chyby platit. Doteď to bylo tak, že zisky byly individuální, zatímco na ztráty jsme se skládali všichni. A tak to napříště nesmí být.

Ten, kdo udělal chybu, by za ni měl pykat. Jít do vězení, pokud si to zaslouží. Někteří bankéři, kterých se to týká, přitom něčemu podobnému stále unikají. I díky tomu si lidé uvědomují, že už to tak dále nejde. A toho si mladí lidé jsou vědomi. Vidí, že věci prostě nefungují.

Pozor na centrální banky

Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers, Praha

Jaroslav Brychta

Já bych se určitě snažil vyhnout indexovým investicím, které znamenají, že nakoupím nějaký sektor. Proč? Kdybyste se mě na začátku roku zeptal, zda ceny akcií porostou, tak vám řeknu, že je to vysoce pravděpodobné, protože Fed v listopadu spustil QE3. Ale v životě bych nenakupoval, protože mi akcie už tehdy připadaly drahé. Dnes jsou o 20 % dražší, takže jsem v podstatě zaspal.

Nemám s tím ale problém. Trh je totiž výrazně dopován měnovou politikou a je závislý na tom, jak dlouho budou centrální banky vysílat signály, že v tom hodlají pokračovat. Na to nechci spekulovat. Myslím si, že to banky mohou dělat ještě hodně dlouho, že indexy mohou růst ještě rychleji, než si nyní kdokoli dokáže představit. Ale na to prostě nechci sázet, nevím a nemůžu vědět, jak dlouho budou banky ve své extrémně uvolněné politice pokračovat.

reklama
reklama