Investice do mincí a medailí: Neplaťte za zlato a za stříbro ani o korunu více

Investice do mincí a medailí: Neplaťte za zlato a za stříbro ani o korunu více

| Jakub Tureček

Investice do drahých kovů jsou poměrně bezpečné. Není to tak, že nákupem zlata prudce zbohatnete; zlato i stříbro mají jinou vlastnost – jsou schopné "konzervovat" hodnotu a neztrácet ji. Za gram zlata v různých obdobích nakoupíte přibližně stejné množství zboží, což o stokoruně říci nelze. Na rozdíl od cenných papírů nebo peněz na účtu, které mají v jistém smyslu hodnotu pouze virtuální, můžete mít navíc cenné kovy přímo v ruce.

Cena zlata má historicky tendenci stoupat. Malé krátkodobé zuby poklesu se do křivky zakousnou jen občas. A to bývá signál k nakupování zlata. V České republice zažíváme takový pokles právě nyní – ČNB vyhlásila ceny zlata, jimiž se řídí ceny zlatých mincí jí vydaných, o více než 200 Kč za gram nižší než před rokem. A to navzdory tomu, že globálně zlato v posledních týdnech spíše zdražuje. Do ceny zlata u v ČR se totiž promítá kurz koruny vůči dolaru, ve kterém se uvádějí ceny světové.

Zlato na mnoho způsobů

Pokud nechcete spekulovat o přidaných hodnotách (historická, sběratelská, umělecké zpracování), které mají například šperky či medaile ražené v omezených edicích nebo starožitné mince, v nichž se vyznají jen odborníci, soustřeďte se na čisté investiční zlato (případně stříbro). Má zásadní výhodu – pokud zlatý předmět vyhovuje standardům daným zákonem, je osvobozen od DPH. Investujete tak čistě do kovu a neodvádíte ze svých úspor nic státu.

Řeč je v takovém případě o zlatě ve tvaru uzančních slitků, zpracovaných v certifikované rafinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin. Dále jsou za investiční považovány zlaté mince, které mají ryzost nejméně 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.

Hodnota sběratelské mince nebo medaile je věc těžko uchopitelná. Tvoří ji sice také hodnota kovu v ní obsaženého, z druhé a větší části však její peněžní hodnotu určuje trh. Konkrétně ochota sběratelů a investorů pořídit si drahou minci, ale také počet zájemců, kteří mají prostředky a jsou ochotni se o ni v aukci porvat. Tato součást hodnoty mince může být velice proměnlivá.

Nejdražší česká mince (40dukát Ferdinanda III., 1629) dosáhla v aukci 10 400 000 Kč. Její zlatý obsah (kolem 100 000 Kč) tak tvoří jen necelé procento ceny zbytek je zmíněná ochota investorů. Historické a sběratelské mince jsou tedy investicí dobrodružnou, která rozhodně není pro každého.

Mince, nebo zlatá cihla?

Pokud jste rozhodnuti kupovat čistě investiční zlato a stříbro, máte na výběr v podstatě dvě varianty – uzanční slitek a investiční minci. Rozdíl mezi těmito dvěma typy zpracování je pro investora zanedbatelný. Cenu slitku i investiční mince totiž tvoří jen hodnota ryzího kovu, náklady na zpracování do konkrétního tvaru a (rozumná) obchodní marže distributorů. Ať už se jedná o kanadský Maple Leaf, jihoafrický Krugerrand, rakouský Wiener Philharmoniker, nebo švýcarské slitky (například Argor Heraeus SA), jedná se o předměty produkované tak masově, že jsou výrobní náklady téměř zanedbatelné.

Řada lidí nedokáže rozlišit minci a medaili. Především proto, že se de facto jedná o předměty stejného tvaru, vyrobené stejným procesem. Minci dělá mincí její vydavatel, zpravidla centrální banka nějakého státu. Ten se zavazuje minci vždy vykoupit za nominální hodnotu na ní uvedenou. Ta je zpravidla o mnoho nižší než cena drahého kovu v minci obsaženého. Uncový stříbrný Wiener Philharmoniker má nominální hodnotu 1,5 eura, ale stojí přibližně 650 Kč.

Je to však právě především nominální hodnota, která určuje, zda se unce zlata bude prodávat s DPH, nebo naopak bez ní. Medaile tedy mohou být kvůli DPH hendikepovány, ovšem vydávají se ve výrazně menších počtech. Mohou být tedy sběratelsky hodně zajímavé.

Zlato, nebo stříbro?

Investiční zlato je výhodnější díky osvobození od DPH, nicméně ani stříbro není k zahození. Ceny zlata i stříbra jdou prakticky ruku v ruce. Pro stříbro pak hovoří fakt, že se do něj dá pravidelně ukládat už od stokorunových částek.

Jak investovat do drahých kovů?

Pokud chcete investovat rozumně, měli byste se orientovat striktně pouze cenou. Trojská unce stříbra zůstane trojskou uncí stříbra (31,1 g), ať je zpracována do cihličky, nebo do mince. Investiční mince se od sebe prakticky neliší v ničem jiném než designu – Maple Leaf není z lepšího stříbra než American Eagle. Jste-li u jednoho obchodníka (například zlate-mince.cz, zlate-cihly.cz, zlataky.cz a další), měli byste vybrat takovou minci, která je v konkurenci ostatních ražeb nejlevnější.

Samozřejmě, design působí na estetické cítění a emoce. Někteří raději oželí pár korun navíc a koupí si dražší produkt, protože se jim prostě líbí. Já osobně to dělám pravidelně a rád. Ale pozor – už se mi stalo, že jsem v internetových obchodech narazil na investiční stříbrnou minci, kterou prodejce vydával za minci sběratelskou a prodával za dvojnásobek běžné ceny (a to byla "v akci" z původně ještě dvojnásobné ceny, tedy čtyřnásobné oproti normálu). Pokud chcete investovat, nepodléhejte agresivnímu marketingu. Cena investičního produktu by měla být přibližně součinem ceny stříbra a hmotnosti.

A ještě jedna drobná rada na závěr. Investicí je pouze výrobek z ryzího kovu. Uvidíte-li u nějakého produktu napsáno "zušlechtěno ryzím zlatem" či "plátováno ryzím stříbrem", jedná se o "kovový obrázek pro radost", na němž je drahého kovu minimum. Kupte si ho, líbí-li se vám, ale nepovažujte ho za investici.


Více informací nejen o sběratelských mincích najdete na serveru Mince-bankovky.cz.

reklama
reklama