George Selgin: Centrální banky pošlapaly veškeré zásady. Přišel čas digitálních měn?

George Selgin: Centrální banky pošlapaly veškeré zásady. Přišel čas digitálních měn?

| Lukáš Kovanda

GEORGE SELGIN, ekonom z Georgijské univerzity, říká: "Centrální banky – hlavně americká, ale v menší míře i ta evropská – pošlapaly v krizových letech všechny do té doby obecně přijímané zásady centrálního bankovnictví."

Poslední dobou vyvolává hodně rozruchu digitální měna bitcoin. Jak vidíte její budoucnost? Má potenciál stát se alternativou k současným tradičním měnám?

Těžko říci. Každopádně jsem překvapený, že je bitcoin nyní tak úspěšný. Navzdory tomu, že prožívá značné výkyvy své hodnoty. Ale jakákoli nová měna čelí problémům, když se má stát široce akceptovanou alternativou k již zavedeným oběživům. Nemyslím si, že zrovna bitcoin se nutně stane široce přijímanou měnou budoucnosti; spíše mě fascinují možnosti, jež skýtá.

Jak to myslíte?

Bitcoin jasně ukazuje, že lze mít alternativní měnu, jejíž celkové maximální množství je předprogramováno. S jejím celkovým množstvím nelze nijak manipulovat, což je zásadní rozdíl oproti měnám, které dnes emitují centrální banky. Tyto měny mohou být teoreticky tištěny donekonečna, zatímco bitcoin je přirozeně vzácný - jako zlato či stříbro -, jelikož jeho maximální počet je předem omezený. Existence digitálních měn, jak je bitcoin, by nás měla vést k otázce, zda se nutně musíme spoléhat na centrální bankéře – tedy na centrální plánovače měn -, když lze mít něco spolehlivějšího a důvěryhodnějšího, co navíc může zajistit dlouhodobou ekonomickou stabilitu, jíž centrální bankéři v minulosti vlastně nikdy nedocílili.

Jak se podle vás budou centrální banky a vlády stavět k digitálním měnám?

Nejprve je budou spíše ignorovat. Jakmile však vejdou v širší známost – i když ta známost bude spíše třeba jen záležitostí zvýšené mediální pozornosti než nějakého širšího rozšíření dané měny -, vlády začnou ostřit své pomyslné šavle a mluvit o možných regulacích. Pokud tedy alternativní měny nepotlačí zcela. I takové případy tu už byly.

Jaké konkrétně?

V Thajsku státní orgány zasáhly poté, co se tam začala bujně rozvíjet alternativní elektronická měna. Ve Spojených státech zase bezpečnostní složky provedly razii v objektech muže, jenž si razil své vlastní zlaté a stříbrné mince. Dali jej do vazby a obvinili z ilegálního mincovnictví. V Číně se ještě nepodařilo zcela zlikvidovat alternativní elektronickou měnu, takzvaný "Q coin", ale i její tvůrci jsou pod silným tlakem. Na soukromou produkci peněz tedy vlády zpravidla nahlížejí kriticky a je velmi pravděpodobné, že potlačí vše, co bude mít potenciál stát se zavedeným platidlem. Samozřejmě, že vládní představitelé nebudou hlásat, že tak činí proto, aby uchránili svůj monopol na emisi peněz; spíše uslyšíme cosi v tom smyslu, že alternativní měny jsou hrozbou ekonomické stabilitě a podobně.

I kdyby zrovna bitcoin vlády nějaký způsobem "přehlédly", nebude překážkou v rozvoji této měny to, že počet jejích jednotek je v rámci předprogramovaného algoritmu limitován maximálně na zhruba 21 milionů? Není to málo?

To, že celkové množství bitcoinů je omezeno, vnímám jako správné. Lidé mají jistotu, že nedojde k inflačnímu znehodnocení měny její nadměrnou emisí, jako je tomu u tradičních měn emitovaných centrálním bankami. Avšak špatné je podle mě to, že množství bitcoinů jeho tvůrci limitovali až příliš striktně. Dokonce přísněji, než tomu dříve bylo u peněz krytých zlatem. Tehdy výraznější růst v poptávce po dané měně vedl ke zvýšení těžby drahého kovu, což přirozeně snižovalo deflační tlaky. V případě bitcoinu je docela dobře možné, že jakmile by se jejich počet přiblížil k těm 21 milionům, začne zhodnocovat tak rapidně, že ceny v něm vyjádřené budou muset velmi razantně poklesnout. Mnohem razantněji než u peněz krytých zlatem – prostě proto, že žádné další bitcoiny už nebude možno "vytěžit".

To vše ale jen za předpokladu, že bitcoin bude úspěšný projekt, že?

Samozřejmě. Je možné, že navzdory určitému počátečnímu úspěchu začnou být lidé z bitcoinů nakonec rozčarovaní, nejspíše kvůli značným fluktuacím v jejich hodnotě. Ale je možné, že se objeví i konkurenční digitální měny, jež si získají větší popularitu. To, že někdo průkopnicky přijde s nějakou technologickou inovací, ještě automaticky neznamená, že bude i tím, kdo tuto inovaci nejúspěšněji využije.

Zásadní slovo v možném budoucím boji proti digitálním měnám bude jistě mít i nadcházející hlava americké centrální banky. Kdo to podle vás bude?

Kandidátem číslo jedna je určitě Janet Yellenová. Myslím si, že klíčovým kritériem pro výběr nového šéfa je to, aby příliš nezměnil současný kurs Bena Bernakeho. A Yellenová je podobnou holubicí, tedy zastánkyní nízkých úrokových sazeb, jako Bernanke. Nezapomeňme, že během ekonomického oživení po roce 2001, když ještě americké centrální bance šéfoval Alan Greenspan, byl Bernanke – tehdy člen výboru, jenž rozhoduje o úrokových sazbách – jedním z nejvýraznějších zastánců politiky levných peněz. Yellenová nyní hraje podobnou roli v Bernankeho týmu.

A kdo by podle vás byl ideálním šéfem centrální banky USA?

To je zapeklitá otázka pro někoho, jako jsem já, svým založením odpůrce centrálního bankovnictví. Problematičnost centrálního bankovnictví nespočívá v tom, že by se nedostávalo kompetentních lidí, kteří danou centrální banku mohou řídit, nýbrž v tom, že takové řízení prostě nemůže být prováděno dobře. Nikým. Skutečná problematičnost socialistického centrálního plánování také nespočívala v tom, že by se nedostávalo schopných centrálních plánovačů. Spíše tkvěla v tom, že úkol centrálně plánovat ekonomiku prostě nemohl být plněn dobře. Z fundamentálních důvodů.

  • 1
  • 2
reklama
reklama