Německé volby se blíží. Zřejmě napíší další kapitolu řecké tragédie, evropské domino ale nespustí

Německé volby se blíží. Zřejmě napíší další kapitolu řecké tragédie, evropské domino ale nespustí

| Jan Jedlička

Srpnovou okurkovou sezónu narušil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když připustil, že Řecko možná bude potřebovat další finanční asistenci. Bylo to celkem překvapení. Až dosud se totiž zdálo, že vrcholní představitelé Evropské unie v čele s největším a nejvlivnějším Německem drží o tomto tématu bobříka mlčení. Důvod je nasnadě – německé parlamentní volby konané 22. září a "popularita" posílání německých eur na Peloponéský poloostrov v očích průměrného německého voliče.

Na Schäubleho vyjádření nebylo překvapivé odhalení známého faktu, že Řecko na kapačkách finanční pomoci ostatních členů eurozóny ještě pár let zůstane, ale spíše to, že vrcholný německý představitel to takto otevřeně připustil. Až dosud totiž nad tématem dalšího transferu eur na jih evropského kontinentu znělo zřetelné No, Nein či Non.

Třetí kolo řecké pomoci přestává být tabu

Proč to Schäuble vůbec udělal? Jedním z důvodů mohlo být to, že jeho mateřská a dosud vládnoucí CDU chtěla vzít opoziční SPD vítr z plachet a téma otevřít sama. Další možností je obava, aby vládnoucí strana nebyla obviňována z mlžení a nedostatku upřímnosti vůči voličům. A nebo vrchní správce německé kasy jen vyslal pokusný balónek zjišťující, jak zareaguje německá veřejnost. Skutečnost, že se po Schäubleho slovech nestrhla žádná výrazná vlna kritiky, zvyšuje pravděpodobnost udělení další pomoci Řecku.

Z čistě ekonomického hlediska je poskytnutí již třetího balíčku finanční pomoci předluženému Řecku nevyhnutelné. Prostředky z prvních dvou záchranných operací se pomalu rozpouštějí a Řecko stále není schopno získat důvěru finančních investorů a plnohodnotně se vrátit na dluhopisové trhy.

První záchranný balíček z května 2010 měl objem 110 miliard eur, druhý balíček z února 2012 dokonce 130 miliard eur. Přesto se očekává, že peníze Řekům během příštího roku dojdou a důvěra země nebude na takové úrovni, aby s dlouhodobým financováním státu pomohli privátní investoři.

Kolik Řecko dostane?

Otázkou je velikost třetího záchranného balíčku a jeho struktura. Němec Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku, se nechal slyšet, že bude stačit částka mírně přesahující 10 miliard eur. Mezinárodní měnový fond odhadl částku na 11 miliard eur. Tyto odhady jsou podle nás příliš optimistické a mají blíže k milostivému chlácholení evropských daňových poplatníků, z jejichž peněženek se peníze poskytují, než k nezávislé analýze.

Řecko - vývoj HDP a veřejných financí

Řecké dluhy jsou totiž gigantické a ke konci roku 2012 v absolutní hodnotě představovaly 304 miliard eur. V loňském roce navíc přesahoval tamní deficit veřejných rozpočtů 19 miliard eur a podobné číslo – byť nejspíše o pár miliard eur nižší – lze očekávat za letošní rok. Ani v roce 2014 Řeky nečekají vyrovnané veřejné finance. Z tohoto pohledu je zřejmé, že 10miliardová pomoc nic neřeší.

Důležitá bude také struktura nového záchranného balíčku. Pokud by byl celý poskytnut ve formě půjčky, Řecku to nepomůže. Atény nemají primární problém s likviditou, ale se solventností. Řekové nezvládají své extrémní zadlužení, samotné poskytnutí nových půjček, ze kterých se splatí půjčky staré, nic neřeší. Jednalo by se o vytloukání klínu klínem.

Další haircut

Řecké dluhy, které letos překročí obtížně představitelnou hranici 170 % HDP, jsou již tak vysoké, že je nelze splatit pouze razantnějšími úsporami, silnějším zvyšováním daní, intenzivnější privatizací či nastartováním hypotetického hospodářského růstu. Řecké dluhy jsou tak gigantické, že se budou muset dále sešrktat. Pro všechny strany je pak lepším řešením, když dojde k dohodě, než kdyby Řecko jednostranně vyhlásilo platební neschopnost.

Soukromý sektor odepsal již přes 50 % nominální hodnoty drženého řeckého dluhu a bude muset oželet další procenta. Zároveň by mě příliš nepřekvapilo, kdyby padlo jedno velké tabu a odepisovaly by se i řecké dluhy v držení ostatních států EU, ECB či MMF (ECB tuto možnost zatím odmítá - pozn. red.). Po zkratce PSI (Private Sector Involvement, což je eufemismus odepisování ztrátových investic soukromými věřiteli) se v příštím roce začne skloňovat pojem OSI (Oficial Sector Involvement).

Pozitivní je, že debata a následné poskytnutí dalšího záchranného balíčku již nebude takovou výbušnou směsí jako dříve. Situace je výrazně odlišná od let 2010 a 2011. Evropské banky jsou v průměru v mnohem lepší kondici a EU ustavením Evropského záchranného mechanismu již zavedla mechanismy na pomoc bankám v problémech. Proto se domnívám, že žádný dominový efekt při poskytnutí dalšího záchranného balíčku Řecku a při dalších odpisech hodnoty držených řeckých dluhopisů v Evropě nenastane.

reklama
reklama