Nick Beecroft (C-View): Německé volby přispějí ke stabilizaci. Těžit z toho budou italské dluhopisy i evropské akcie

Nick Beecroft (C-View): Německé volby přispějí ke stabilizaci. Těžit z toho budou italské dluhopisy i evropské akcie

| Roman Chlupatý

Víkendové volby v Německu trhy příliš nevzruší. Očekávaný výsledek by mohl dočasně prospět euru, to důležitější se ale bude dít ve střednědobém horizontu. Staronová koalice se totiž nejspíše pokusí o další stabilizaci Evropy, což znamená fiskální unii a pořádnou bankovní unii, myslí si portfoliomanažer Global Macro Interest Rate programu hedgeového fondu C-View Nick Beecroft. Nejen proto je ale optimistou, co se Evropy týká.

Většina trhu čeká, že bude stávající vládní koalice Německu pokračovat i po víkendových volbách. Žádné zemětřesení na obzoru nevidí. Souhlasíte?

Rád bych řekl něco zajímavého, ale pravděpodobně nadále bude vládnout CDU/CSU společně s FDP. Ani tato, ani další možnosti, kterým je přičítána nějaká významnější pravděpodobnost, nicméně trhem nijak výrazně nezahýbou. Pokud se výsledek voleb přece jen projeví, pak možná mírně pozitivně na kurzu eura. Zároveň by se mohly zmenšit spready u dluhopisů. Zajímavější však je soustředit se na středně- až dlouhodobý dopad. Pokud se totiž dočkáme velké koalice CDU/CSU a SPD (sociální demokracie), je možné, ba takřka jisté, že vláda bude mít v horní komoře parlamentu většinu. A to by jí umožnilo, pokud by chtěla, změnit ústavu, což je nezbytně nutné k tomu, aby Němci mohli podpořit eurobondy.

Něco podobného by jistě euro polilo živou vodou. Opačně by podle některých hlasů zafungoval případný úspěch euroskeptické Alternativy pro Německo. Vidíte to také tak?

I kdyby se Alternativa dostala do parlamentu, trhy by to podle mě příliš nevzrušovalo. Měla by pár křesel, směřování celé země by ale i tak bylo jasné. Poměrně významná většina Němců, nějakých 65 %, fandí euru. Někdy se sice objeví průzkumy, podle kterých už dále nejsou ochotni pomáhat zemím na periferii, což si s podporou eura úplně netyká, ale celkový sentiment je navzdory tomu jasný. Alternativa na tom podle mě nic nezmění.

Řekněme tedy, že v Německu o víkendu zvítězí stávající koalice, stávající směr. Před volbami se Evropa uklidnila, po nich se podle komentátorů mohou dát věci do pohybu. O co konkrétně by mělo jít?

Zaprvé, bude potřeba vyřešit otázku případných dalších záchranných balíčků pro Řecko. To bude na pořadu dne v následujících dvou čtvrtletích. Podle mě je přitom pravděpodobné, že nakonec nějaká pomoc bude potřeba, a bude zajímavé sledovat, jak se k celé věci Němci postaví. Čekám, že veskrze pozitivně. Navíc se zdá, že se Řecko v posledních šesti měsících vrátilo k primárnímu přebytku rozpočtu, což je potěšitelné pro všechny zainteresované strany. Napříště se tak lze od Německa dočkat ještě konstruktivnějšího přístupu; nečekám, že by se na Řecko Němci snažili nějak výrazně tlačit. Jistě, občas se mohou objevit křiklavé titulky v novinách, ale opravdu jen občas. A to jen potvrdí to, co si mnozí již stihli uvědomit – od začátku to byla politická hra.

Co to znamená?

Všichni jsme první dva roky poté, co na povrch vyplavaly řecké problémy, strávili spoustu času počítáním dluhu. Jaksi jsme si neuvědomili, že je to jen a pouze o politice. Do experimentu zvaného euro(zóna) je zainvestováno příliš na to, aby se nechal padnout. Merkelová a vládnoucí strany vědí, že budou mít pět let na to, aby daly dohromady fiskální unii a opravdovou bankovní unii. Po volbách tímto směrem pomalu vyrazí.

To všechno vyznívá pro Evropu pozitivně. Jste tedy optimistou, i co se týká investic v Evropě?

Podle mě se dočkáme větší stability. To ještě neznamená, že se eurozóny přestane týkat nutnost provést velké strukturální reformy; to platí zejména pro periferii. Jak tento týden v článku pro Financial Times připomněl Wolfgang Schäuble, Německo muselo přijmout tvrdá opatření na začátku minulé dekády a chvíli trvalo, než se věci změnily. I s ohledem na to čekám postupné odmazávání dluhu a postupné zavádění strukturálních reforem, zejména na trhu práce. To by mělo zajistit vyšší konkurenceschopnost periferie, větší úspěch jejích firem. Ano, vidím to docela optimisticky, ale to se netýká jen Evropy – podle mě bude růst globální ekonomiky v roce 2014 robustnější, než očekává většina trhu.

Co se vám i proto teď v Evropě líbí, na co případně přímo sázíte?

Podle mě se budou nadále zužovat spready u dluhopisů. To se bude týkat hlavně Itálie. Obavy z toho, že Berlusconi destabilizuje tamní politickou scénu, zřejmě rychle zmizí. Zadruhé, evropské akcie by mohly přinejmenším udržet krok s Amerikou a Británií. A právě na těchto třech trzích by nyní investoři podle mě měli být, ne na emerging markets.

reklama
reklama