Střední a východní Evropa: Stav ohrožení zažehnán díky nečinnosti Fedu?

Střední a východní Evropa: Stav ohrožení zažehnán díky nečinnosti Fedu?

| Roman Chlupatý

Utažení penězovodů, jimiž Fed pumpuje do systému bezmála tři miliardy dolarů denně, střední a východní Evropou nijak výrazně nezamává. Přesto ho ekonomiky v regionu pocítí. Nejzranitelnější bude zřejmě Slovinsko, které se pokusí o restrukturalizaci bank ve chvíli, kdy budou globální investoři kvůli exitu Fedu utíkat od rizika, myslí si hlavní ekonom české Citibank Jaromír Šindel. Hodně ale prý bude záležet i na dalším vývoji v Evropě.

Právě jste se vrátil ze Slovinska, které bylo poslední zemí z regionu CEE, kterou krize výrazněji zahýbala, respektive existovaly obavy, že s ní zahýbe. Je země stále v ohrožení?

Slovinsku nadále hrozí, že nezvládne proces ozdravení bank. Ta očekávání spojené s potřebnou rekapitalizací rostou a společně s nimi roste i nervozita na trhu. Otázkou je, zda země zvládne na konci letošního a začátku příštího roku vše ufinancovat. To bude klíčový okamžik, Slovinsko má v součinnosti s Evropskou komisí přesunout špatné půjčky z komerčních bank do své konsolidační banky. Právě v tu chvíli se rozhodne o Slovinsku.

Do jaké míry může tento krok být zkomplikován případným zpřísněním monetární politiky Fedu?

Určitě to věci může zkomplikovat. Poté, co Fed odložil začátek utahování měnové politiky, zavládla na trzích pozitivní nálada. Pokud tento stav přetrvá, budou investoři ochotni nakupovat rizikovější aktiva, což by Slovinsku mohlo pomoci. Pokud naopak na podzim dojde k tomu, že budou rekapitalizační plány země příliš ambiciózní, Fed začne utahovat měnovou politiku, a k tomu se přidá třeba nečekané zpomalení v Evropě – nebo budou eskalovat politické turbulence v Itálii –, dostane se Slovinsko do velice obtížné pozice.

A co další země z regionu CEE? Jak moc je bude bolet, až Fed vykročí k exitu?

I v jejich případě bude klíčové, co se bude dít v Evropě. Pokud růst na starém kontinentu zajistí určitou podporu, mohou ekonomiky v regionu ustát exit lépe než Latinská Amerika a Asie. K tomu může přispět i to, že jsou nyní, co se týče externích bilancí nebo nerovnováh, v lepším stavu než na počátku krize, tedy v roce 2008. Stejně tak, co se nerovnováh týče, jsou v lepším stavu než Asie. Trh to ví, což potvrdila i jeho reakce na zprávy o začátku exitu. Zatímco v Asii a v dalších regionech došlo k otřesům, v CEE to tak dramatické nebylo.

Které země v regionu budou na utahování měnové politiky Fedu reagovat nejcitlivěji?

V růstu úroků utažení v Americe pocítí v podstatě všechny státy v regionu. Byli jsme toho ostatně svědky už v předcházejícím čtvrtletí – všechny státy, ať to bylo Maďarsko, Polsko, nebo Česko –, zažily nárůst výnosů z dluhopisů. Nejinak tomu bude ve chvíli, kdy Fed skutečně začne pomyslné šrouby utahovat. Samozřejmě bude záležet na tom, zda a jak se ta současná pozitivní nálada přelije do středoevropského prostoru. Pokud ano, mohl by například polský zlotý posílit k úrovni 4 EUR/PLN. V tom případě by exit Fedu mohl bolet. Nejvíce volatilní z tohoto pohledu budou asi právě polská ekonomika a měna, ty se na pomyslnou houpačku mohou dostat spíše než taková koruna.

Co je i proto nyní z pohledu investora v regionu CEE zajímavé, a co naopak za pozornost nestojí?

Z krátkodobého pohledu by se právě zmíněný polský zlotý mohl dostat o něco níže. Naopak česká koruna – i kvůli tomu, že v jejím případě hraje roli i Česká národní banka – bude nejspíše stabilní, možná bude mírně ztrácet. Jinými slovy, vypadá to, že se věci budou vyvíjet podobně jako na začátku roku.

Opakovaně se mluví o tom, že mnohé závisí na rychlosti a razanci, s jakou Fed k exitu vykročí. Jaký je ten základní, nejpravděpodobnější scénář, ze kterého vycházíte?

Vzhledem k tomu, že výhled vývoje americké ekonomiky zůstává solidní, čekáme, že by se Fed mohl rozhodnout začít snižovat své nákupy aktiv ke konci roku. Důležitý bude nicméně nejen vývoj ekonomiky, ale i to, jak se spotřebitelé zvládnou vyrovnat s vyššími úrokovými sazbami, jak budou reagovat trh nemovitostí a trh práce. Navíc je potřeba brát v potaz i politické souvislosti; mám na mysli zejména fiskální politiku, dluhovou brzdu, která pravděpodobně ovlivní rozhodování americké centrální banky. A samozřejmě sehraje roli i personální změna na nejvyšším postu ve Fedu.

reklama
reklama