Amerika ve sporu: Je plyn z břidlic ekonomická spása, nebo jen další bublina?

Amerika ve sporu: Je plyn z břidlic ekonomická spása, nebo jen další bublina?

| Tomáš Hart

Už několik let trvá v Americe boom břidličného plynu, který stihl výrazně pozměnit energetickou mapu nejen Spojených států, ale i velké části světa. Levný plyn, kterého je nyní všude dostatek, již pomohl USA stát se opět atraktivním místem pro výrobní procesy, ve kterých je zemní plyn významnou nákladovou položkou, a o hodně snížil jejich energetickou závislost na dodávkách ze zahraničí.

Inženýři a ekonomové se stále nemohou shodnout, zda jde v případě plynu z břidlic o nový zlatý důl, nebo o další bublinu, která v dohledné době praskne a vyvolá spoustu problémů.

Do toho jsou hlasitě slyšet ekologové, podle kterých je technologie hydraulického štěpení (frakování) potenciálně nebezpečná pro podzemní vody a že se při vrtání horizontálních vrtů spotřebovává velké množství vody. Než se totiž břidličné ložisko navrtá, musí vrt projít často velice rozmanitými geologickými vrstvami, mezi nimiž bývají i zdroje pitné vody.

Ekonomická past?

Velké diskuze se vedou také o ekonomické výhodnosti těžby a výtěžnosti vrtů, protože část dostupných dat naznačuje, že u většiny vrtů dochází po počátečním období velké těžby rychlý pokles na úrovně, které nejsou ekonomicky zajímavé. Těžaři na to většinou reagují dalším růstem počtu vrtů, což je náročná záležitost, která vyžaduje velké kapitálové výdaje, na které si firmy musejí půjčovat další peníze.

Novináři získali některé interní dokumenty velkých firem, které poukazují na to, že ač jsou šéfové firem ohledně zásob a zisků, které od břidličných nalezišť očekávají, navenek velice optimističtí, často nevěří prosperitě založené na břidličném plynu. Získané e-maily potvrzují skepsi, kterou vůči tomuto plynu občas vyjadřují geologové a inženýři, kteří se denně na vrtech pohybují a mají dobrý přehled o situaci.

Od začátku roku také několik firem výrazně snížilo ocenění svých zásob a plynových aktiv, což řadě z nich pokazilo hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí. Situaci se věnuje i Fed, ve kterém se skupina ekonomů již od roku 2011 zabývá dopadem možného splasknutí plynové bubliny na ekonomiku USA.

Zdroje: The New York Times, Yahoo! Finance

reklama
reklama