Evropská bankovní jednota se rozpadá ještě před svým uzákoněním. Sever je napřed

Evropská bankovní jednota se rozpadá ještě před svým uzákoněním. Sever je napřed

| redakce

Koncept zavedení jednotných bankovních pravidel pro eurozónu se tříští ještě před tím, než mohl být implementován, protože severské země přicházejí s přísnějšími požadavky v zájmu prevence bublin na trzích.

Jak v Evropě podpořit růst bez nafouknutí další bubliny?

Švédské nebezpečně velké banky (too-big-to-fail) musejí splňovat přísnější pravidla kapitálové vybavenosti ve srovnání s konkurencí z ostatních částí Evropy. Švédové nechtějí čekat, až se k potřebné regulaci klíčových finančních institucí "rozhoupe" jižní Evropa.

Podobně je na tom i dánský ministr obchodu Henrik Sass Larsen, který je přesvědčen, že je potřeba vyslat trhům a spotřebitelům signál, že má země vše pod kontrolou, a tím posílit důvěru a finanční stabilitu. "Raději přehnanou opatrnost než riziko další krize," myslí si Larsen. "Řada finančních institucí prosazovala v letech předcházejících krizi přehnaně uvolněnou úvěrovou politiku. Takovou situaci nechceme opakovat."

Strašidlo soukromého zadlužení nutí regulátory v severských zemích omezovat úvěry

Nizozemsko chce, aby jeho banky dodržovaly ukazatel kapitálu k celkovým aktivům minimálně 4 %. Dánská komise SIFI je s 5 % ještě přísnější. Basileji stačí 3 %. Nizozemský ministr financí a zároveň šéf Ecofinu Jeroen Dijsselbloem doporučuje, aby mohly vlády jednostranně zavést přísnější kritéria za předpokladu schválení společného rámce. Severské země a jejich finanční systémy nechtějí být rukojmími integrace vzhledem k situaci v regionech, které stále nedořešily dluhovou krizi.

Přestože mají Švédsko a Dánsko veřejný dluh nižší než průměr eurozóny, soukromé zadlužení v obou zemích vzrostlo na dosavadní maxima. Rekordně nízké úrokové míry podporují v Dánsku růst zadlužení soukromého sektoru k 310 % disponibilního příjmu, což je podle OECD nejvíce z celého světa. Švédové podle tamní centrální banky dluží dvojnásobek disponibilního příjmu, míra růstu navíc zrychluje.

Švédský ministr financí Anders Borg tvrdí, že se finanční regulátoři musejí zaměřit na rizika spojená s hypotéčními aktivy. Vyžadovaný poměr kapitálu vůči těmto aktivům je podle něj stále nízký, ačkoli před rokem došlo k jeho ztrojnásobení. Objem aktiv ve finančním sektoru Dánska a Švédska je čtyřikrát větší než ekonomiky těchto zemí.

Rozpolcenost, kam se v EU podíváte

Banky v Dánsku, které bylo v roce 2011 první evropskou zemí prosazující participaci na ztrátách senior držitelů dluhopisů, požadují, aby zákonodárci sledovali regulatorní kroky zbytku Evropy. Podle šéfa švédské Nordea Bank a prezidenta Evropské bankovní federace Christiana Clausena je jedinou cestou pro zefektivnění pravidel jejich harmonizace napříč eurozónou.

Neshody ohledně regulace se podobají rozporům mezi centrálními bankéři poté, co se aspoň části eurozóny podařilo překonat historicky nejdelší recesi. Guvernér rakouské centrální banky a člen rady ECB Ewald Nowotny nevidí důvody pro další snižování sazeb, zatímco Panikos Dimitriadis, šéf centrální banky Kypru, je přesvědčený, že se politici dalšímu snížení sazeb ECB z rekordního minima 0,5 % nevyhnou. Rozdílné názory mají své opodstatnění - kyperská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 4,3 % ve srovnání s 0,2% ekonomickým růstem v Rakousku.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama