7 důvodů, proč USA nadále povládnou světové ekonomice

7 důvodů, proč USA nadále povládnou světové ekonomice

| redakce

Nejenže optimisté očekávají, že by se ekonomika USA měla vrátit k dřívějším rychlým tempům růstu a snížit zadlužení ve vztahu k HDP. Podle Garyho Shillinga, známého investora a autora sloupků pro Bloomberg, by Amerika měla těžit ze sedmičky dlouhodobých výhod.

Spojené státy budou benefitovat z velikosti domácího trhu a ekonomického růstu založeného na zlepšující se produktivitě. Do karet ekonomice hrají příznivé podnikatelské prostředí, technologické inovace a otevřená imigrační politika.

Peníze navíc plynou tam, kde se něco děje. A trh s americkými státními dluhopisy je světovou jedničkou jak co do velikosti, tak bezpečí vnímaného investory.

Volný trh je dalším plusem. Zahraniční investoři drží raději měnu země, v níž finanční aktiva podléhají jen minimu restrikcí. Evropa se této výhody do jisté míry vzdala poté, co byla zasažena dluhovou krizí, o Číně ani nemluvě.

1. Demografie

Ve Washingtonu se v souvislosti s imigrační politikou neřeší to, jak příliv imigrantů omezit, soustřeďuje se naopak na to, jak nalákat do země vzdělanou a kvalifikovanou zahraniční pracovní sílu. Podobně vstřícnými státy jsou snad už jen Kanada a Austrálie. Imigranti jsou obecně mladší ve srovnání s průměrným věkem v USA a vykazují vyšší míru porodnosti (2,06), což je již blízko poměru potřebnému pro udržení stávající populace (2,1). Jen pro ilustraci, nejnižší míra porodnosti je v Japonsku (1,39) a vlivem politiky jednoho dítěte v Číně (1,55).

Do roku 2040 bude poměr počtu Američanů v produktivním věku k celkovému počtu obyvatel nejvyšší ze všech vyspělých zemí (60,3 %). Poměr v Číně by měl klesnout na 63,1 % ze 72,4 % v roce 2010.

2. Nová pracovní síla

I kdyby se 2 miliony lidí, kteří přišli o práci z "nedemografických" důvodů (například recese), nikdy nevrátily do pracovního procesu, protože jejich kvalifikace "zastarala", měly by Spojené státy zaznamenat 3,5% reálný ekonomický růst, jakmile bude dokončen proces oddlužování. Aby USA udržely míru produktivity na stabilních 2,5 %, potřebují dalších 1,44 milionu nových pracovních míst (zaměstnanost by měla růst o 1 % ročně).

Bureau of Labor Statistics odhaduje, že počet obyvatel poroste o 2,2 milionu ročně. Se současnou mírou participace pracovní síly 63,3 % to představuje 1,4 milionu nových pracovních míst. Klesající míra nezaměstnanosti by měla ekonomice rovněž pomoci.

3. Podnikatelský duch

Navzdory spekulacím, že se podnikatelský duch v USA ztrácí, je americký vzdělávací systém i přes řadu nedostatků nadále oproti zahraničí efektivnější. Američtí studenti jsou motivováni k nezávislému a kreativnímu myšlení. Zahraniční studenti bývají na amerických univerzitách často zaskočeni, když jsou povzbuzováni k tomu, aby kladli otázky svým profesorům. Japonsko zcela popírá individualitu a čínský vzdělávací systém preferuje rutinu jen s malým důrazem na zvídavost studentů. Čína obecně zůstává silně byrokratická. I přes robustní růst je zde většina průmyslu spojena s neefektivními státními podniky.

4. Oslabené odbory

Odbory jsou v USA hudbou minulosti. Pozitivním efektem toho je větší mzdová flexibilita. Klesající mzdy jsou sice pro jednotlivé zaměstnance nepříjemné, ale všeobecně vedou k mnohem konkurenceschopnější pracovní síle. Například americké automobilky zachráněné před bankrotem zavedly pro nové pracovníky mzdu 14 USD za hodinu. V roce 2011 to bylo průměrně 38 USD (v Německu 66 USD). A výsledek? Auta se vyvážejí ve velkém.

  • 1
  • 2
reklama
reklama