Jak Putin ukradl Rusku demokracii
|

Jak Putin ukradl Rusku demokracii

Rusko si vždy žilo tak trochu vlastním životem. Sebevědomě ignorovalo vše, co se kolem něj dělo, a pohlíželo na sebe jako na světovou mocnost, která určuje pravidla hry. To v jeho historii nejednou vyústilo v překotné reformy, které se stejně rychle objevovaly, jako mizely. Poslední čtvrtstoletí nebylo výjimkou.

Rusko Politika Geopolitická rizika

Západní politici, novináři, byznysmeni i akademici, kteří pozorně sledují novodobé dějiny Ruska, se takřka do detailů shodují v popisování toho, co se v Rusku v postsovětské éře stalo. Sovětský svaz se rozpadl v roce 1991, když jeho poslední prezident Michail Gorbačov odstoupil z funkce a otěže vedení státu předal Borisi Jelcinovi. Tehdy se také z přidružených sovětských republik jako Ukrajiny či Běloruska staly nezávislé státy.

První polovina 90. let 20. století byla pro Rusko i všechny bývalé sovětské republiky obdobím zásadní politické i ekonomické transformace. V Rusku se k moci dostali lidé, kteří se v zemi pokoušeli nastolit demokratické principy a vytvořit liberální tržní hospodářství. Po nějakém čase nicméně reformní snahy začaly slábnout, až nakonec úplně utichly a Rusko se v kruhu vrátilo na začátek.

V odpovědích na otázku, proč Rusko z cesty politických a ekonomických reforem sešlo, již odborníci tak jednotní nejsou. Někteří tvrdí, že se tak stalo proto, že se východ Evropy nezapojil do poválečného Marshallova plánu, jiní navrhují, že se Západ po rozpadu SSSR málo angažoval v integraci Ruska do mezinárodního společenství, a další zase říkají, že se jednalo o čistě ruský problém spojený s letargií tamní společnosti a nedostatečným tempem reforem brzděných mimo jiné i nerozhodným, poté neustále opilým a nakonec nemocným Borisem Jelcinem.

Co když ale všechno bylo trochu jinak?

Demokratické záchvěvy 90. let

Profesorka politologie a uznávaná odbornice na problematiku sovětské a ruské politiky Karen Dawishaová působící na Miami University ve své knize Putinova kleptokracie tvrdí, že již během reformních snah v průběhu 90. let za nitky tahal Vladimir Putin a kruh jeho nejbližších. "Konec reformních snah nemá na svědomí ani málo aktivní Západ, ani ruská neschopnost vymanit se z desetiletí trvající byrokracie, ani přetrvávání sovětské myšlenky v hlavách některých Rusů. Vladimir Putin a jeho spolupracovníci se ještě před rozpadem SSSR začali připravovat na převzetí moci a vytvoření silně autoritativního režimu, přičemž snahy o demokratizaci země ze začátku 90. let vnímali jako pouhou dobovou dekoraci, nikoli nový směr," píše Dawishaová.

Jinými slovy, problémem postsovětského Ruska nebyl neúspěch demokratických reforem, nýbrž konstituování nové formy autoritářského vedení země, pro které se reformní kroky ze začátku 90. let staly vítanými novodobými Potěmkinovými vesnicemi.

Podle Karen Dawishaové jsou klíčem k rozšifrování složitého postsovětského vývoje Ruska tři písmena - KGB. Agenti KGB ještě před rozpadem SSSR pochopili, že pokud budou vývoji jen nečinně přihlížet, bude pro ně neodvratný pád sovětského impéria znamenat ztrátu politického vlivu, moci a všech privilegií, kterých se jim dosud dostávalo. Proto se neváhali spojit s organizovaným zločinem, vyvést ze SSSR nemalé peníze a ty zpětně zainvestovat do "nového" Ruska, díky čemuž o pár let později kousek po kousku získávali zpět kontrolu nad celou zemí. Nástup Putina k moci v roce 2000 pak byl už jen formálním zpečetěním jejich znovuzískaného vlivu.

Kanadská novinářka Chrystia Freelandová upozorňuje na překotné změny zákonů, které se v 90. letech často dostávaly do vzájemných střetů, takže prakticky všichni podnikatelé tím, že jeden zákon dodržovali, na druhé straně jiný porušovali. "S ohledem na další vývoj je evidentní, že se nejednalo pouze o porodní bolesti nového politického a ekonomického systému. Vše bylo záměrně vymyšlené tak, aby mohl být v kterémkoli okamžiku jakýkoli významný byznysmen obviněn z nezákonného chování a jednoduše odstřižen od svého majetku a vlivu," uvádí Freelandová ve své knize Obchod století.

Karen Dawishaová i Chrystia Freelandová přitom nejsou jen tuctovými konspirátorkami, které by své teorie zakládaly na domněnkách a spekulacích. Obě vycházejí z množství dokumentů použitých v různých soudních procesech, materiálů sesbíraných investigativními novináři, rozhovorů se světovými podnikateli a bankéři či zjištění ruských médií, z nichž některá již na přímý rozkaz Kremlu ukončila svoji činnost.

Z Drážďan do Kremlu

Příběh nenaplněné demokratické transformace Ruska se začal psát na konci 80. let, kdy Vladimir Putin působil jako agent KGB ve východoněmeckých Drážďanech. Právě tehdy začali někteří agenti KGB ztrácet důvěru ve vládu Michaila Gorbačova, a tak se rozhodli zajistit tím, že z Ruska na zahraniční účty spravované britskými a švýcarskými bankéři tajně vyváděli peníze, které patřily Komunistické straně Sovětského svazu. Podle některých zdrojů přitom o těchto aktivitách Komunistická strana Sovětského svazu minimálně v začátcích věděla, ale nic proti nim nenamítala.

KGB se s oficiálním sovětským vedením definitivně rozešla v srpnu 1991, kdy se v Rusku odehrál neúspěšný pokus o státní převrat. Tajná služba, která se pokusila svrhnout prezidenta Gorbačova, již do té doby nicméně z Komunistické strany Sovětského svazu stihla vyvést v přepočtu přes čtyři miliardy dolarů, což byla vzhledem k prakticky nulovým devizovým rezervám a slabému hospodářství SSSR obrovská suma. Samotný Putin se během puče přiklonil na stranu budoucího prvního ruského prezidenta Jelcina, čímž si dokořán otevřel dveře do vysoké postsovětské politiky.

Putin se po svém návratu z Německa v roce 1991 v Rusku angažoval v celé řadě institucí a organizací. V Petrohradě, kde se stal prvním demokraticky zvoleným starostou, měl kromě jiného pod palcem oblast mezinárodních vztahů, později stál u vzniku banky Rossiya či petrohradského družstva Ozero a angažoval se i v petrohradském realitním holdingu, který byl v roce 1999 německou zpravodajskou službou obviněn z praní špinavých peněz ruské a kolumbijské mafie, či stavební firmě Twentieth Trust, která zase byla obviněna z toho, že peníze z petrohradského rozpočtu vyváděla za hranice Ruska.

Další stupínek na cestě do Kremlu Putin překonal v červenci 1998, kdy byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB, jež byla zřízena jako nástupkyně KGB. Spolu s tím Putin přesídlil z Petrohradu do Moskvy, kam si s sebou vzal i většinu svých věrných napojených nejen na velký byznys, ale i protizákonné aktivity vynášející značné jmění. Odsud již do prezidentského křesla nebylo daleko. V srpnu 1999 se Putin stal premiérem a po abdikaci prezidenta Jelcina na Silvestra 1999 nakonec usedl i do čela země.

Po svém nástupu do prezidentského úřadu dal Putin okamžitě najevo, že Kreml patří jemu a partě jeho nejvěrnějších. Na klíčové posty výkonného ředitele a předsedy představenstva plynárenského gigantu Gazprom dosadil Dmitrije Medveděva, právníka a svého kolegu z dob petrohradského starostování, a Alekseje Millera, bývalého náměstka petrohradské komise pro mezinárodní spolupráci. Z Gazpromu se rázem stal hlavní zdroj financí pro nákladné Putinovy projekty a z Putina samotného otec a "opatrovník" všech ruských oligarchů.

Návrat k sovětským praktikám

Navenek se Putin ve vedení země tvářil jako velký podporovatel demokratických principů, za zdmi Kremlu však se svými blízkými bez ustání šlapal po nezávislých médiích a zahájil tažení proti oligarchům, kteří mu vypověděli poslušnost. Po událostech z 11. září 2001 se sice ještě Rusko postavilo na stranu západních mocností, když odsoudilo teroristické útoky spáchané Al-Káidou proti Spojeným státům, to však bylo zřejmě naposledy. Vstřícnou tvář Rusko ukázalo ještě v roce 2004, když Putin prohlásil, že pokud se Ukrajina rozhodne vstoupit do Evropské unie a ta se ji rozhodne přijmout, Moskva to s ohledem na své přátelské vztahy s Kyjevem uvítá.

V roce 2008 Putina, který za sebou měl již dvě prezidentská funkční období, v čele země vystřídal premiér Dmitrij Medveděv. Jakkoli se však na první pohled zdálo, že se tato změna projeví i na dlouhodobém směřování Ruska, nic takového se nestalo. Výměna v čele země se ukázala být pouhou formalitou, v roce 2012 do čela Ruské federace znovu usedl Putin a vše se vrátilo do zajetých kolejí. Na konci roku 2013 ještě Rusko stihlo před začátkem zimní olympiády propustit z vězení bývalého většinového majitele společnosti Jukos Michaila Chodorkovského, který byl o deset let dříve zatčen a v roce 2005 odsouzen za údajné daňové úniky, praní špinavých peněz a krádeže ropy, a Marii Aljochinovou a Naděždu Tolokonnikovovou, členky kapely Pussy Riot, jež byly v roce 2012 zatčeny a odsouzeny za výtržnictví v moskevské Katedrále Krista Spasitele, poté se z něj však i poslední zbytky demokracie zcela vytratily.

Další události není potřeba připomínat. Po skončení zimní olympiády v Soči Rusko využilo ukrajinskou krizi, v březnu 2014 anektovalo Krym a začalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, kterým přes společnou hranici začalo posílat techniku i vojenské jednotky s cílem destabilizovat svého západního souseda, který po útěku Viktora Janukovyče nabral směr EU. Sbližování Ruska a Západu definitivně skončilo, zatímco utahování šroubů v Rusku pod dohledem Vladimira Putina pokračuje a každým dnem zesiluje.

Zdroj: nybooks.com
včera v 23:44

Výrobu vozů Audi A4 a A5 narušil nedostatek součástek

Německá automobilka Audi byla ve své továrně v Ingolstadtu nucena na čtyři dny přerušit výrobu luxusních vozů A4 a A5...
Volkswagen Auta
Americké akcie týden zahájily poklesem, index Dow skončil v červených číslech poosmé v řadě
včera v 22:30

Americké akcie týden zahájily poklesem, index Dow skončil v červených číslech poosmé v řadě

Americké akcie zahájily týden dalším poklesem. Index Dow se snížil poosmé za sebou, a zaznamenal tak nejdelší sérii...
Shrnutí obchodování v USA Americké akcie
včera v 22:01

Chytré telefony Galaxy Note 7 by se mohly vrátit na trh

Chytré telefony Galaxy Note 7, které loni jejich výrobce Samsung Electronics stáhl kvůli problémům s bateriemi, by se...
Samsung Mobilní telefony Asijské akcie
včera v 21:08

Německo pociťuje odliv velkých průmyslových zakázek

Němečtí dodavatelé velkých průmyslových celků loni zaznamenali nejnižší úroveň zakázek za 12 let. Důvodem jsou slabé...
Německo Průmysl
včera v 19:34

Francouzský státní holding prodal podíl v automobilce PSA

Hlavní francouzská státní holdingová agentura Agence des Participations de l'État (APE) prodala 12,7 % v automobilce...
Auta Francie
včera v 19:23

Francouzská společnost Total plánuje obří investici v USA

Francouzská energetická společnost Total plánuje v Texasu zprovoznit dva petrochemické projekty, které by se staly...
Ropa Evropské akcie Francie
včera v 19:07

EDF dostala první souhlas k výstavbě jaderné elektrárny Hinkley

Britský úřad pro jadernou regulaci (ONR) udělil francouzské energetické společnosti EDF první souhlas se zahájením...
Spojené království Jaderná energetika Energetika
CNBC: Gross urovnal žalobu na Pimco, dostane jen 81 milionů USD
včera v 19:00

CNBC: Gross urovnal žalobu na Pimco, dostane jen 81 milionů USD

Americký investor Bill Gross se dohodl na podmínkách urovnání žaloby na investiční společnost Pimco, jejímž je...
Bill Gross Investiční guru
Evropské akcie zahájily týden poklesem, sentiment na trzích určoval páteční neúspěch Donalda Trumpa
včera v 18:00

Evropské akcie zahájily týden poklesem, sentiment na trzích určoval páteční neúspěch Donalda Trumpa

Evropské akciové trhy v pondělí zakončily seanci v mínusu. Investoři se vraceli k pátečnímu dění v USA. Neúspěch...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
včera v 17:27

Ruská automobilka AvtoVAZ hodlá stáhnout své akcie z burzy

Největší ruský výrobce automobilů AvtoVAZ hodlá ještě letos své akcie stáhnout z moskevské burzy. S odvoláním na dva...
Rusko Auta Evropské akcie
Vklady v řeckých bankách klesly nejníže od roku 2001
včera v 17:08

Vklady v řeckých bankách klesly nejníže od roku 2001

Vklady v řeckých bankách v únoru klesly o 0,6 procenta na 119,07 miliardy eur. Dostaly se tak nejníže od října 2001,...
Řecko Banky Evropské banky
Pražská burza v pondělí klesla, tabáková firma Philip Morris ČR přišla o procento
včera v 16:45

Pražská burza v pondělí klesla, tabáková firma Philip Morris ČR přišla o procento

Pražská burza v úvodu nového týdne uzavřela pod nulou, když index PX odepsal 0,31 % na 979,45 bodu. Dolů ji táhly...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
včera v 16:02

Číňané hodlají investovat do pozemků kolem Panamského průplavu

Čínské podniky mají zájem podílet se na rozvoji území kolem Panamského průplavu. Jde o součást čínské obchodní...
Čína Investice
Prezident Zeman jmenuje příští týden Havlíčka ministrem průmyslu
včera v 15:31

Prezident Zeman jmenuje příští týden Havlíčka ministrem průmyslu

Prezident Miloš Zeman jmenuje příští týden novým ministrem průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Havlíček to řekl po...
Česká republika Politika Průmysl
včera v 15:22

Euro se vůči dolaru dostalo na nejvyšší hodnotu od loňského listopadu

Euro se během pondělní seance vyšplhalo až na hladinu 1,09 EUR/USD, což je nejvyšší hodnota od loňského listopadu. Za...
Euro Americký dolar Měny
včera v 15:03

Katar hodlá investovat v Británii pět miliard liber

Katar hodlá v příštích pěti letech investovat v Británii 5 miliard liber, a posílit tak obchodní spojení se zemí...
Katar Investice Spojené království
včera v 14:42

Evropa by podle ekonomů ve francouzských prezidentských volbách měla doufat ve vítězství Emmanuela Macrona

Prezidentské volby ve Francii jsou již za dveřmi. První kolo očekávaných voleb, které by mohly napovědět o...
Evropská unie Francie Prezidentské volby
Evropská komise schválila fúzi amerických Dow Chemical a DuPont
včera v 14:22

Evropská komise schválila fúzi amerických Dow Chemical a DuPont

Evropská komise v pondělí schválila plán sloučení amerických chemických společností Dow Chemical a DuPont. Obě firmy...
Americké akcie Evropská unie Fúze a akvizice