Sláva, doháníme Západ! Český dluh kyne a v dohledné době může ohrozit růst ekonomiky
|

Sláva, doháníme Západ! Český dluh kyne a v dohledné době může ohrozit růst ekonomiky

Odhad deficitu českého státního rozpočtu na rok 2014 činí okolo sta miliard korun. Veřejnost je k podobným novinkám značně apatická. Ale neměla by být, veřejný dluh je totiž nebezpečnější, než se zdá.

Česká ekonomika Zadlužení Investiční a ekonomický výhled

Dluhy se rodily z válek

Historicky býval veřejný dluh spojován s válkami, protože dlouho neexistovaly jiné srovnatelné státní výdaje. Dluh za válek vždy vzrostl. Po nich mohly nastat čtyři možnosti. Zaprvé, dluh splatily reparace poražené země. Například Německo si po roce 1871 nechalo vítězství zaplatit poraženou Francií. Zadruhé, dluh zaplatilo zvýšení daní, jak to udělala ve stejném roce poražená Francie. Zatřetí, dluh byl zaplacen z velké části inflačními penězi. To byl případ Francie a Velké Británie po druhé světové válce, neboť Spojenci se zřekli reparací, aby získali Německo na svoji stranu.

Poválečné dluhy bývaly tak enormní, že prakticky nebylo možné splatit je regulérně. Britský státní dluh dosáhl v roce 1946 rekordních 262,9 % HDP. Přesto v roce 1989 poklesl na 35,1 % HDP. Také francouzský poválečný dluh dosahoval po válce okolo 230 %, začátkem 70. let ale klesl pod 20 % HDP. Jak toho tyto státy dosáhly? Inflací. Jen jí mohla Británie uhradit své závazky v situaci, kdy mezní daňové sazby sahaly až k 98 %.

A začtvrté, v řadě případů dluh nebyl splácen. Buď byl odpuštěn (jako v případě poválečného Německa), anebo stát jednostranně vyhlásil platební neschopnost. Dlužníci se pak museli smířit s daným stavem. To byl případ sovětského Ruska po roce 1917. Carské dluhopisy z předrevoluční doby se dodnes obchodují, ale jen jako sběratelské předměty.

Další válka: Proti chudobě

Dnes ale na území Evropské unie, natož Česka, není válka. Proč tedy dluhy stále rostou? Starý vzorec chování přestal platit počínaje 70. lety 20. století. Místo ozbrojených konfliktů se největší výdajovou položkou stala jiná válka – nekončící boj proti chudobě. Kontinentální Evropa začala zvyšovat sociální výdaje, které se záhy staly dominantními rozpočtovými položkami. Zároveň vlády zvedaly daně, aby bylo čím tyto výdaje krýt.

Podobné chování lze sledovat téměř ve všech západních zemích. Dlouhou dobu se zadlužovaly jen kvůli válce. Teprve když pokročilý sociální stát po roce 1970 začal takzvanou válku proti chudobě, státy se začaly zadlužovat jen proto, aby uspokojily občany.

Sociální stát v podobě, v níž dnes existuje v západní Evropě včetně Česka, vznikl až v 70. letech. Z té doby se datuje chronicky vysoká nezaměstnanost. Dříve se její míra ve Francii nebo v Německu pohybovala okolo dvou až tří procent, v Itálii nebo ve Španělsku čtyř až pěti. Když ale v 70. letech začala éra zvyšování daní a odvodů z mezd, poptávka po uměle zdražené pracovní síle klesla. Vyšší míra nezaměstnanosti měla nepříznivý vliv na soukromou spotřebu, vyžádala si ovšem o to více prostředků na sociální účely. Pekelný kolotoč sociálního státu se roztočil. Dnes tato čísla vypadají jako z jiného světa, a také jsou – ze světa, kde se platilo za práci, a nikoli za návštěvu úřadu práce.

Francie měla naposledy přebytkový rozpočet v roce 1974. Tehdy činil její státní dluh necelých 30 % HDP (podle jiných zdrojů méně než 20 %). Veřejné výdaje dosahovaly 35,2 % HDP a míra nezaměstnanosti činila 2,9 %, což bylo nad průměrem minulých deseti let (ani ne 2,3 %). Dnešní Francie má jinou ekonomiku. Exploze státních výdajů vynesla dluh k nynějším 92 % HDP s rostoucím trendem. Daně zhltnou více než polovinu ekonomiky, veřejné výdaje jsou ještě vyšší. Nezaměstnanost je (po desetiletích boje s chudobou) na 11 %, a to je vylepšená statistickými triky.

Francie není jedinou zemí s takovým vývojem. Od 70. let téměř každá vláda zvyšuje dluh, ať levicová, nebo údajně pravicová. Žádný politik neřekne "zvyšujeme dluh, protože neumíme situaci řešit lépe". Vždy se hovoří o "prorůstových opatřeních". Zvýšíme výdaje, ale pouze ty "správné", které efektivně zapůsobí na růst ekonomiky.

Bludný multiplikátor

V této souvislosti slýcháme pojem "multiplikátor", který slibuje zázrak – veřejné výdaje velikosti X mají mít za následek nárůst HDP o Y, přičemž Y má být vyšší než X. Tak se to píše v učebnicích ekonomie pro první ročníky. Také se v nich píše, že výdajový multiplikátor je vyšší než daňový – současné zvýšení veřejných výdajů a daní má mít teoreticky větší efekt než současné snížení obojího. Nikoho nezajímá, že pro tento závěr neexistuje empirický podklad. Ani to, že tuto část teorie John Maynard Keynes vytáhl bez důkazů, ve formě eseje, a ani to, že pokus o její formalizaci obsahuje hloupou chybu. Ve všech kurzech ekonomie hlavního proudu se učí nesmysl, který desítky let slouží jako pseudovědecké zdůvodnění ideologie stále silnějšího sociálního státu.

Důsledky jsou nedozírné. Vlastně je obtížné najít vyspělou ekonomiku, která zůstala aspoň částečně imunní vůči zhoubnému cyklu výdaje-daně-nezaměstnanost-dluh. V celé vyspělé části Evropy to je pouze Švýcarsko. V postkomunistické Evropě zbývá jediný finančně zdravý stát, Estonsko, které ovšem utrpělo finanční krizi kvůli pevné vazbě své měny na euro.

Odhodlaní budovatelé dluhu

Reformátoři české ekonomiky udělali začátkem 90. let tu zásadní chybu, že se snažili okopírovat model západního sociálního státu 80. let. Pod heroickými hesly o "tržní ekonomice bez přívlastků" ve skutečnosti zaváděli nákladný a do slepé uličky směřující model sociálního tržního hospodářství s vysokými daněmi a s obrovskou vahou státu v ekonomice.

Nyní, když český státní dluh dosahuje zhruba 47 % HDP, si můžeme položit otázku: Jaký je rozdíl mezi Českem a Francií? Odpověď zní: Zhruba 20 let. Je pravděpodobné, že bez zásadní změny bude český dluh kynout, podobně jako kyne od 70. let ve Francii, Itálii, Británii za vlády Strany práce a v řadě západních zemí. Jediný rozdíl je v tom, že Češi budovali dluh o 20 let kratší dobu než Francouzi, Italové a další těžce zadlužené národy.

Malá prognóza: Letošních sto miliard deficitu je jen tenkým kolečkem dluhového salámu. Každým rokem přibude další kolečko, až za 20 let bude plný talíř. Česká ekonomika bude v roce 2034 zatížena státním dluhem okolo 90 % HDP. Daně budou natolik vyšponované, že ochromí hospodářský růst. Situace nebude mít dobré řešení, neboť ani inflaci, ani platební neschopnost za ně nelze považovat. A politici budou dále žvanit o multiplikátorech a boji proti chudobě. Kéž by se tato prognóza nenaplnila.

Psáno pro Lidové noviny.

Zaujal vás článek Pavla Kohouta? Přečtěte si také "Rvačka o zásluhy: Bylo líp za vlády pravice, nebo levice?" na serveru Finmag.cz.

Zdroj: Finmag.cz
Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla
před 19 minutami

Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla

Pražská burza v pátek navázala na zisk ze čtvrteční seance, když index PX stoupl o 0,18 % na 982,53 bodu.Nahoru burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
před hodinou

Mnuchin (ministr financí USA): Daňovou reformu chceme dokončit do srpna

Americký ministr financí Steven Mnuchin v pátek prohlásil, že kabinet Donalda Trumpa usilovně pracuje na slibované...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Daně
Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů
před hodinou

Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů

Vidina silnější koruny se již začala projevovat v chování drobných investorů, část se proti tomu zajišťuje, menší se...
Česká republika ČNB Centrální banky
15:17

Portugalský rozpočtový deficit loni klesl na novodobé minimum

Portugalsko loni snížilo svůj rozpočtový deficit o více než polovinu na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP)...
Portugalsko Rozpočet Deficit rozpočtu
14:50

USA: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat klesl na 53,4 bodu, snížilo se i tempo růstu sektoru služeb

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru USA v březnu podle předběžných údajů společnosti Markit klesl na...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Indexy nákupních manažerů
Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí
14:19

Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí

Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zůstane plně v Londýně i po odchodu Británie z Evropské unie. Banka...
Deutsche Bank Evropské banky Banky
14:00

Ze světa investičních doporučení (24. března)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Evropské akcie Americké akcie
13:40

Kanada: Index spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostl o 2 % (odhad: +2,1 %, leden: +2,1 %)

Meziměsíčně v únoru ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace podle kanadské centrální banky v meziročním srovnání...
Kanada Inflace
13:32

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %. Trh počítal s 1,3%...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika
V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka
13:04

V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka

Neplánovaná odstávka druhého reaktorového bloku Dukovan podle předpokladu firmy ČEZ potrvá do čtvrtka 30. března, kdy...
ČEZ Akcie ČR Elektřina
12:29

Británie za brexit podle Junckera zaplatí zhruba 50 miliard liber

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátečním interview pro BBC prohlásil, že odchod z EU Británii bude...
Spojené království Evropská unie
Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle
12:15

Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle

Britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell prodá za 587 milionů dolarů (14,7 miliardy Kč) své těžební...
Spojené království Evropské akcie Nizozemsko
Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse
11:57

Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse

Japonský konglomerát Toshiba informoval své hlavní věřitele, že na 31. března chystá bankrot své americké jaderné...
Japonské akcie Spojené státy americké (USA) Jaderná energetika
Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %
11:38

Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %

Ruská centrální banka na svém pátečním zasedání nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 9...
Rusko Centrální banky Úrokové sazby
11:21

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou, kterou označilo za strategicky perspektivního obchodního partnera....
Slovensko Čína Mezinárodní obchod
Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL
10:50

Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL

Administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa v pátek vydá souhlas s výstavbou sporného ropovodu Keystone...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Ropa
Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu
10:30

Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu

Asijským akciovým trhům se v pátek dařilo. Investoři sledovali dění na trhu s ropou a čekali na hlasování o zrušení...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
10:14

ČNB nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu na 0,5 procenta

Česká národní banka ponechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro...
ČNB Česká republika Centrální banky