2014: Globální ekonomika se bude učit žít bez monetárního heroinu. A odvykání bude bolet

2014: Globální ekonomika se bude učit žít bez monetárního heroinu. A odvykání bude bolet

| Roman Chlupatý

Letošní posílení akciových trhů nestojí na zdravých základech, svět má proto zaděláno na korekci. Kdy přesně k ní dojde, zůstává otázkou. Spustit ji může rozhodnutí Fedu začít do systému pumpovat méně peněz, stejně tak ale mohou trhy dostat pod tlak další hrozby, varuje investory na prahu roku 2014 stratég Saxo Bank John Hardy. V této souvislosti mluví například o Evropě nebo Blízkém východu.

Nedávno jste mi řekl, že dokud bude muzika hrát, lidé budou tancovat. Až nastane ticho – centrální banky přestanou tisknout peníze –, mají se začít dít věci. Stane se to v roce 2014?

Nyní je to opravdu bláznivé. Mám na mysli situaci s globální likviditou, to, kolik peněz velké centrální banky nadále pumpují do systému, hlavně Fed. Právě proto se na finančních trzích stále tančí. Nejsem si ale jistý tím, že tomu tak bude i v případě, že se názor na ekonomiku alespoň trochu zlepší. Fed totiž začne přiškrcovat penězovody, a to nejen kvůli ekonomice jako takové, ale i kvůli situaci na trzích. Začne postupně vyklízet pozice, pokud se tedy makroekonomické ukazatele výrazně nezhorší.

Mnozí experti se obávali šoku, který takzvaný "tapering" Fedu přinese. První snížení objemu QE bylo zřejmě odkomunikováno dobře. Jak velký problém ale ještě může přijít?

S omezením kvantitativního uvolňování je spojeno jisté riziko. Ekonomice se může nadále dařit, trhy se ale mohou vydat úplně jinou cestou právě kvůli míře likvidity, přesněji kvůli očekávání, že se její množství a dostupnost budou měnit. Na to se v souvislosti s výhledem na rok 2014 soustředím. Hlavní ekonomiky světa sice nyní neexcelují, ale nejsou na tom ani nějak hrozně. Je to o přizpůsobení se realitě, kterou je pomalý růst, nikoli o tom, že bychom byli nějak přehnaně pesimističtí kvůli tomu, co od ekonomiky čekáme.

V roce 2014 to tedy bude do značné míry o Fedu. Jako by ostatní faktory neměly váhu.

To ani náhodou, je to jen jakýsi středobod, od kterého většina lidí začíná. Děje se toho nicméně celkem dost i mimo USA. Druhým hráčem, který si zaslouží velkou pozornost, je Evropská centrální banka. Otázka je, zda se vydá opačným směrem než Fed. To by totiž vytvořilo velice zajímavou situaci – jedna velká banka by se snažila o normalizaci politiky, druhá by naopak zkoumala cesty, kterými se připojit k ostatním, kteří zvolili devalvaci v zájmu vyšší konkurenceschopnosti. Právě touto cestou se vydali třeba Japonci a zatím se jim to vyplácí.

Čekáte tedy, že by ECB mohla už tak volné otěže monetární politiky eurozóny ještě povolit. Podle vás se měnová unie bez další pomoci neobejde?

To bude jedna z klíčových otázek. S ní úzce souvisí i debata o tom, co se vlastně děje na periferii eurozóny i v jejím jádru. Podle mě se toto téma v roce 2014 vrátí do popředí zájmu. Nyní se může zdát, že je v Evropě vše v pořádku, ale to se může rychle změnit. Pokud tedy nebude mít ECB možnost rozšířit svoji rozvahu, oslabit euro a trochu zmírnit tlak, kterému čelí periferie eurozóny. Ta totiž s eurem na úrovních, na kterých měna v poslední době je, není konkurenceschopná.

Jak pravděpodobné je, že Evropská centrální banka bude mít zelenou v dalším uvolnění politiky?

Těžko říci. Nová německá vláda buď posvětí aktivistickou politiku ECB, nebo bude nadále požadovat silnou měnu, což by podle mě vyvolalo silné pnutí na periferii. Myslím si, že se nakonec na jihu Evropy něco stane. Kdy a co to bude, nevím. V roce 2010 jsme načrtli scénáře, které zahrnovaly odchod zemí z měnové unie, což bylo předčasné. Nyní se však podle mě přehlížejí rizika a potenciální konfrontace, ke kterým může na periferii dojít, pokud se rychle neobjeví politika, která by regionu přinesla úlevu.

Hrozby tedy na přelomu roku existují jak v Americe, tak v Evropě. Čekáte proto, že letošní bezstarostná jízda skončí a akciové a obecně rizikové trhy projdou korekcí?

Jsem přesvědčen, že to, co se nyní na trzích děje, není udržitelné. Kdy to skončí, však netuším – narazíme na realitu za tři měsíce, nebo to bude trvat další rok, možná déle? Zdá se mi, že vbíháme do cílové rovinky, ale je to jen pocit.

Část trhu předpovídá, že vystřízlivění přijde v okamžiku, kdy Fed začne výrazně vyklízet pozice.

Korekci může určitě spustit "tapering" americké centrální banky, i když ECB nebo Bank of Japan mohou do jisté míry případnou mezeru v dodávkách peněz na trh zaplnit. Je však potřeba si uvědomit, že kvantitativní uvolňování (QE) nutně neznamená růst akciových trhů. Pouze podporuje přesvědčení, že by člověk neměl držet hotovost ani nízce úročené dluhopisy, ale raději hledat výnos při větším riziku. Je to o důvěře a tomto přesvědčení, ne o nějakém mechanismu, který mezi QE a růst trhu automaticky dává rovnítko. V podobných případech, kdy jde o psychologii, je těžké mluvit o tom, kdy se začnou věci měnit.

A váš instinkt? Varuje vás před korekcí, nebo se riziko bude stále vyplácet?

Může se nadále vyplácet, pokud ale Fed začne vyklízet pozice, pomyslný protivítr opět zesílí. Už nyní je trh zpomalován růstem úrokových sazeb. A ty se ještě zvýší, až Fed zvýrazní "tapering". To může spanilou jízdu akcií zastavit. Pokud bychom se bavili o pravděpodobnosti, kdy se něco podobného může stát, pak bych asi tu nejvyšší přisoudil začátku roku 2014. Nemyslím si totiž, že je možné, aby Fed začal nakupovat méně aktiv, naznačil, že své aktivity bude postupně tlumit, a trh dále rostl několik měsíců, jako kdyby se nic nestalo. Může pak posilovat třeba měsíc, ale pak se nálada začne lámat.

reklama
reklama