2014: Čeká Evropu bezstarostná jízda, nebo opět začnou zlobit "prasátka"?

| Roman Chlupatý

Většina trhu předpovídá Evropě dobrý rok, zástupci menšiny varují před skrytými riziky. Mezi ně patří kostlivci na periferii, které se pouze na nějakou dobu podařilo schovat do skříně. I proto je podle skeptiků pravděpodobné, že se krize eurozóny letos opět přihlásí o slovo. Čtyři argumenty, s nimiž nejčastěji operují, jsme nechali okomentovat zdravé optimisty z Vídně a Prahy. Ti se shodli, že se euro-válec pomalu, ale jistě sune kupředu. Dýchavičný postup, ač občas střídaný přešlapováním, podle nich sice skrývá rizika, obavy jsou ale přehnané.

Premisa 1: Problémy na periferii se neřeší, krize se vrátí jak bumerang.

Günter Deuber
Günter Deuber

Günter Deuber (Raiffeisenbank, Vídeň): V některých zemích na periferii eurozóny určitě existují problémy, které se nakumulovaly v předchozích letech. Tyto typy problémů ale nelze vyřešit rychle, což je důvod, proč se lidé stále obávají dluhu a jeho růstu, například v případě Portugalska. Jisté je, že eurozóna loni profitovala z návratu důvěry a náklonnosti k vyspělým ekonomikám, což by letos pokračovat. Do jisté míry tedy platí, že rizika spojená s periferií eurozóny stále existují, ale nečekám eskalaci problémů a napětí, jakou jsme zažívali, než Evropská centrální banka přišla s OMT (Outright Monetary Transactions).

Jan Bureš
Jan Bureš

Jan Bureš (Era Poštovní spořitelna, Praha): Nesouhlasím s tím, že by se problémy na periferii neřešily. Řada zemí si vylepšila bilanci běžného účtu, a to nejen díky utlumení domácí spotřeby, což je bolestivější scénář, ale i díky růstu exportu. To je případ Španělska a Irska. Samozřejmě ne všem se daří vyvážet, Řecko nebo Itálie v tomto směru zaostávají, ale i ty bilance běžného účtu v poslední době vylepšují. Všechny země na periferii tak mají nyní bilance vyrovnané nebo přebytkové. Zda se krize vrátí, je věc druhá, problémy v řadě ekonomik – nejen periferních – zůstávají.

Premisa 2: Ekonomiky na periferii nerostou, což je největší strašák Evropy.

GD: V ekonomikách na periferii je možné sledovat náznak zlepšení. Všichni dobře víme, že růst podporuje také udržitelnost a důvěru. I nepatrný růst tedy může napomoci tomu, že přinejmenším v krátkodobém výhledu zůstanou tyto země nad hladinou. Je před námi ale stále o hodně těžší úkol, a sice vybudování evropských institucí. Právě to nesporně představuje rizika. Ta jsou nicméně spojena s celou Evropou, ne jednotlivými zeměmi a jejich problémy.

JB: Pomalý růst je určitě největším strašákem Evropy. Růst je hodně zaměřený na export, chybí domácí poptávka, což vidím jako největší problém. Nejde ale pouze o největší problém periferie, je to celoevropský fenomén. Rozdělení na tvrdé jádro a periferii je proto v tomto směru problematické – jsou tu ekonomiky jako Irsko, které se řadí k periferii, ale přitom dva roky v řadě roste, a pak například Nizozemsko nebo Finsko, které jsou druhým rokem v recesi.

  • 1
  • 2
reklama
reklama