Co byste také měli vědět o IPO

| redakce

Vstupy společností na burzu vyvolávají rozruch. Některé jsou mimořádně úspěšné, jiné vzbuzují rozpaky, v každém případě lákají i malé investory.

"Drobní investoři s nadšením sledují IPO a mají často zájem se jich zúčastnit. Věří totiž, že jsou ve hře hned od začátku," píše pro Wall Street Journal Brian Hamilton ze společnosti Sageworks. "Měli by si ale uvědomit, že na startu IPO jsou již na konci dlouhé řady andělských investorů, rizikového (venture) kapitálu a private equity společností." Všechny tyto skupiny na sebe berou rizika, ale investor, který hledá hodnotu, by měl vědět, že při IPO si ji stihly z velké části rozebrat právě tyto skupiny investorů.

Další chybou drobných investorů je podle Hamiltona to, že mají pocit, že si na trh pro peníze chodí firmy, které jsou na tom finančně dobře. Mnohé firmy směřující na burzu jsou přitom ztrátové. "To zvyšuje riziko spojené s investicemi do takových společností," upozorňuje Hamilton.

V rámci výhledu na trh s IPO v roce 2014 (velice optimistického) nabídl několik zajímavých postřehů o primárních úpisech akcií také Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství EY v České republice.

(Ne)zájem o vstupy na burzu v ČR: "Společností, které každoročně vážně uvažují o primární veřejné nabídce akcií, bývá v České republice většinou kolem deseti. IPO ale realizuje maximálně jedna či dvě společnosti ročně. Slabý zájem českých firem o získání kapitálu prostřednictvím IPO má několik důvodů – úvěry jsou v České republice relativně snadno dostupné, podniky mají obavu ze ztráty kontroly, nejsou ochotné dostát větším nárokům na finanční výkaznictví a přetrvává rezervovaný přístup ke kapitálovým trhům."

Nezájem investorů: "Neuskutečněná penzijní reforma je hlavním důvodem, proč je v České republice ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně malý zájem o primární emise akcií. Reforma by mohla výrazně zvýšit poptávku penzijních fondů po domácích akciích."

Účel primárního úpisu akcií: "Většinu primárních úpisů v České republice i v ostatních zemích střední a východní Evropy realizují private equity investoři, kteří tak ukončují své investice do společností. Situace ve Spojených státech je opačná, tam primární úpisy fungují jako prostředek k získání kapitálu na další rozvoj firem. Zatímco v celosvětovém měřítku se primární veřejné nabídky podniků vlastněných private equity firmami na celkovém počtu IPO podílejí pouze z 18 %, ve střední Evropě je to obvykle hodně přes 50 % a v některých středo- a východoevropských zemích se jedná téměř o 100 % primárních úpisů."

Předpojatost vůči domácímu kapitálovému trhu: "České firmy často mylně předpokládají, že jim úpis akcií na zahraničním trhu zajistí větší likviditu a vyšší ohodnocení společnosti. Důkazy, které by tuto domněnku podporovaly, ale chybí. Například akcie s dvojí kotací, tedy akcie vydané na pražské a současně na některé zahraniční burze, se rok po úpisu obchodují výrazně více na pražské než na zahraniční burze."

Index jako podpůrný argument: "Jednou z věcí, které emitenti často přehlížejí, je akciový index, ve kterém bude jejich společnost po kotaci zařazena. Správná volba indexu může následnou poptávku po akciích výrazně ovlivnit."

reklama
reklama