Günter Deuber (Raiffeisenbank): Část regionu CEE bude letos trpět, další Slovinsko ale nevidím

| Roman Chlupatý

Středoevropské ekonomiky se mohou spolehnout na oživení vyspělých trhů. Rusko, Ukrajina a další země na východě budou mít naproti tomu letos problém najít solidního tahouna, předpovídá ekonom z vídeňské Raiffeisenbank Günter Deuber. To podle něj potvrdí dýchavičnost rozvíjejících se trhů, které jako kategorie ještě nedávno investory díky příslibu rychlého růstu táhly. I proto budou prý letos "in" rozvinuté ekonomiky.

Většina ekonomů předpokládá, že začínající rok bude o něco lepší než ten loňský. Svět jako takový má pokračovat v cestě od krizového dna. Souhlasíte?

Günter Deuber
Günter Deuber

To do značné míry závisí na tom, o kterých regionech nebo zemích mluvíme. O většině rozvinutých ekonomik platí, že jsou na tom vcelku dobře; předpovědi toho, co je čeká, jsou nadějné. To platí zejména o Spojených státech, ale i o většině zemí eurozóny nebo Japonsku. Rozvíjející se trhy ale mohou zpomalit. Některé tradičně rychle rostoucí země už nesílí tak rychle, jak jsme si zvykli, a na tom se v některých případech nic nezmění. I proto bych řekl, že rok 2014 sice bude pro svět jako takový docela dobrý, ale ne na všechny v něm čekají dobré zprávy.

Platí to i pro ekonomiky ve střední a východní Evropě? Jsou tu země, pro které bude rok 2014 ve znamení cesty ode dna, a země, které se k němu naopak letos opět přiblíží?

Je jasné, že země úzce spjaté s rozvinutými ekonomikami zažívají a budou zažívat jisté ozdravení. Do této skupiny patří Polsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko. Některé méně rozvinuté trhy v regionu – Rusko, Ukrajina a tak dále – budou mít problém vygenerovat letos dostatečný růst. I zde jsou tedy rozdíly, což se nesporně projeví i na kapitálových trzích. Během poslední dekády, nebo posledních pěti, sedmi let, byly rozvíjející se trhy v kurzu. Nyní bych vzhledem k situaci a předpokládanému vývoji čekal jisté vystřízlivění. Vyspělé ekonomiky, nebo alespoň některé z nich, totiž nejsou v až tak špatné kondici. To se letos podle mě stane hodně diskutovaným tématem.

Mnohé středoevropské ekonomiky tedy profitují z oživení vyspělých trhů, zejména eurozóny, jejich domácí poptávka nicméně zůstává utlumená. Změní se to v dohledné době?

V případě těchto zemí jistě platí, že růst HDP není tažen tím, co se prodá doma. To samé platilo několik let i o Německu, až nyní se to začíná měnit. Existuje silný sektor vývozců a ne vše, co vygeneruje, se v ekonomice "rozpustí". Do jisté míry tedy zřejmě platí, že budeme svědky ozdravení taženého exportem, které bude postupně ovlivňovat i domácí ekonomiku. Nejspíše se to nejprve projeví na investicích, až po nějakém čase na spotřebě. Pokud mluvíme o spotřebě domácností v regionu jako takovém, z dostupných dat vyplývá, že loni víceméně zůstala na předloňských úrovních. Letos čekáme nárůst o 1,5 až 1,6 %, tedy velmi mírné oživení.

To je region jako celek. Bude v některých zemích domácí spotřeba nadále stagnovat?

Určitě to v některých zemích bude slabší. Například v České republice čekáme meziroční zvýšení domácí spotřeby jen o 0,7 %. To sice bude znamenat v porovnání s rokem 2013 zlepšení, protože loni došlo ke kontrakci, ale bude nadále platit, že k oživení dochází jen pozvolna. Růst HDP bude rychlejší než růst spotřeby, což je ale vcelku běžné, zejména v této fázi pokrizového restartu. Vyplývá to z evropského modelu, který se do značné míry opírá o export.

Tato závislost, jak ostatně ukázala i probíhající globální krize, je ošidná. Pokud kupující země začne mít problémy, což jako exportér neovlivníte, nemáte se najednou o co opřít.

O tom se dlouho bouřlivě diskutuje, například i ve zmíněném Německu. Otázkou je, zda jsou masivní vývozy a přebytky na běžném účtu v pořádku. Běžný člověk se totiž takového přebytku nenají ani si za něj nic nekoupí. Proto někteří akademici připomínají, že by Evropané měli začít uvažovat o podobě společného hospodářského modelu. To je ale spíše otázka pro Německo, ne pro Českou republiku, Slovensko a další malé země, které do značné míry závisejí právě na Německu a jeho ekonomice.

Vraťme se proto na závěr k něčemu, co malé země ovlivnit mohou, a sice k úklidu "na vlastním dvorku". Slovinsko ho zanedbávalo, a proto se stalo černou labutí. Napodobí ho někdo letos?

Opakování slovinské situace neočekávám. Tamní problémy byly specifické – šlo o kombinaci velice slabé ekonomiky a velmi slabého bankovního sektoru. Nic podobného v ostatních zemích nevidím. Řekl bych však, že snaha o stabilizaci evropských bank a o vytvoření bankovní unie – i pokud se země rozhodnou zpočátku zůstat mimo ni – napomůže stabilizaci ekonomik zemí ve střední a východní Evropě. Slovinsko bylo specifické, podobně jako španělská realitní bublina nebo nafouknutí irského bankovního sektoru. Pro něco podobného jinde nejsou podmínky, a proto bych se opakování slovinské černé labutě nebál.

reklama
reklama