Co čeká světovou i českou ekonomiku v letošním roce? Krize eura znovu nevzplane, Česko se vzpamatuje jen mírně

| redakce

Přední čeští ekonomové se neshodli například na tom, zda se ekonomiky typu Španělska nebo Itálie zvedly ze dna. Druhý blok Investičního fóra věnovaný makroekonomickému výhledu na letošní rok v živé reportáži.

Diskutující:

Jaromír Šindel (hlavní ekonom Citibank)

Aleš Michl (analytik, Raiffeisenbank)

Jan Bureš (hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny)

Šindel: Očekáváme zrychlení ve světové ekonomice. Ke stabilnímu růstu americké ekonomiky se přidává akcelerace v Evropě.

Bureš: Pro rok 2014 ohledně Evropy očekáváme konečně růst, ale ne svižný, lehce nad procento. I tak budou uvnitř eurozóny rozdíly mezi jádrem a periferií. Například vyhlídky pro Irsko, bývalou periferii, jsou velmi dobré, na druhou stranu některé země bývalého jádra, například Nizozemsko nebo Finsko, tak rychle neporostou. Za tím jednoprocentním růstem se tedy bude skrývat celá řada dynamik a příběhů.

Michl: Česko podle mého názoru bude stejné jako doteď, taková dvojitá véčka. Hlavní trend bude ten, že Česko i celá Evropa si budou čistit bilance. Ani přes nízké úrokové sazby není zájem o úvěry. To však není jen problém bank, ale i podniků, které nechtějí přehnat investice.

Bureš: Podle mého názoru jsme za bodem zlomu, velká krize se odehrála v roce 2011 a na začátku roku 2012. Nevrátíme se však podle mě do hluboké eurokrize, během níž se hrálo i o osud celého eura. Budou však volby do europarlamentu, přechod na bankovní unii, kterému budou předcházet zátěžové testy, a zároveň stále padají úvěry a odbourává se finanční páka. To by mohlo být pro stagnující oživení rizikové. I přes tato rizika podle mě bude rok 2014 v eurozóně veselejší než rok 2013.

Šindel: Podle mě bude důležitý střet Evropské komise a jednotlivých států i bankovní unie. Pokud v Evropě dojde k otřesu, tak spíše bude pramenit z otřesů ve Spojených státech nebo Japonsku (pokud k nim dojde), ne z vlastní evropské hospodářské politiky. Rozbuška tady však zůstává pořád, některé státy jsou velmi zadlužené, ale jestli to bude Slovinsko, nebo jiná země, těžko říci.

Michl: Kdo si myslí, že Řecko, Španělsko, Itálie vyřešily své problémy? Já žádný pokrok nevidím. Největším problémem není jejich dluh. Největším problémem je vydělat peníze pro svou zemi, aby export generoval peníze, aby lidé platili daně a aby vznikala nová pracovní místa. Tento pokrok nevidím.

Bureš: Ale export ve Španělsku v posledních dvou letech roste rychleji než v Německu. Pro běžné hospodaření tedy není závislé na penězích ze zahraničí.

Španělský export roste rychleji (1,8 %, modře) než německý (0,7 %, zeleně)
Španělský export roste rychleji (1,8 %, modře) než německý (0,7 %, zeleně)Zdroj: Bloomberg

Šindel: Hlavní je, že se ty země, co se týče spotřebovávání, vrátily na zem. Opustily ideu neustále rostoucích důchodů.

Michl: To, že má někdo pár měsíců přebytek obchodní bilance, neznamená, že je venku z problémů. Platy ve Španělsku by měly jít dolů o 30 % minimálně, nejsou schopní konkurovat Němcům. Nebo by se mělo Španělsko vrátit ke své měně a o 30 % devalvovat.

Bureš: Ale Španělsko na tom, co se týče deficitů, nebylo před krizí vůbec špatně. Za poslední dva roky vyrovnalo schodky obchodní bilance. Nejedná se jen o jedno zlepšující se číslo.

Michl: Ale zajímavé je, že já stále držím španělské akcie.

Bureš: V exportně laděném oživení, které v eurozóně vidíme, Francie zaostává. Francouzští exportéři za poslední rok zaostávají oproti zemím, kterým se exportně daří. Vnímám Francii jako problém spíše z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Šindel: Takovou fiskální restrikci, jako v Řecku, jsem ještě neviděl. Kdybychom to měli tady, taky by byly protesty. Takže pokrok určitě vidím. Řecku devalvace nepomůže a státy nebudou riskovat rozpad eurozóny.

Bureš: To, co se od intervencí ČNB očekává, je přehnané.

Česko vstupuje do měnových válek: ČNB schválila intervence proti koruně, ta oslabila až k 27 EUR/CZK Česko vstupuje do měnových válek: ČNB schválila intervence proti koruně, ta oslabila až k 27 EUR/CZK Základní úroková sazba zůstala beze změny na 0,05 %. Cílem pro kurz koruny je podle ...

Michl: Jsem asi jediný, kdo se ČNB zastal. Intervence byly správné a očekávané. Zkrátka to znamená jen to, že exportu zvýšíme marži a firmy nebudou muset propouštět. Kdyby se ČNB rozhodovala podle toho, co prognózují analytici, nerozhodla by se nikdy, takže nedokážu říct, jestli to bylo pozdě.

Šindel: Podle mého názoru to bylo pozdě. Kdyby to ujištění, že koruna bude 27 EUR/CZK, přišlo už v květnu, bylo by to lepší.

Michl: Pro českou ekonomiku je klíčové, aby se rozjely investice. Ty se nerozjedou přes dotazníky EU. Musí se rozjet přes trh - přijde dobrý nápad a trh ho financuje. Přesně tak funguje Silicon Valley.

Otázka: Odkud pramení obava, že volby do Evropského parlamentu něco změní?

Bureš: Evropský parlament je důležitým hráčem například při tvorbě legislativy kolem bankovní unie, například rezolučního mechanismu, tedy toho, jak se budou řešit problémy bank. Tedy to, jak je poskládaný a jaký v něm panuje mainstream, důležité podle mě je. Spíše než v kolonce "příležitost" to mám v kolonce "riziko".

Šindel: Podle mě může dojít k přeskupení rovnováhy mezi Evropskou komisí a parlamentem. Komise by mohla být více konfrontační. Možná to bude výsledek i toho, že u těch voleb bude nízká volební účast, což pak vznese otázku ohledně potřebné legitimity parlamentu.

Michl: Když si srovnáte roky 1929 až 1933/34 a dnešní krizi, tak tehdy po pěti letech od roku 1929 byly akcie v mínusu asi 50 %. V současnosti jsou akcie už nad hladinou toho, kam spadly v roce 2008. Odpovědí je to, že firmy si našly nové trhy, správně vyhodnotily příležitost. Nepříjemným výsledkem je nezaměstnanost, ale bilance firem jsou hodně očištěné.

Šindel: Výhled našich stratégů preferuje dluhopisy Německa a Evropy, asi lépe než Velké Británie, a akcie spíše v Evropě než v USA. A sázíme na sílu eura.

Bureš: Já bych se podíval na americké akcie, ale ne výrazně, už jsou celkem drahé, taky bych se podíval na dluhopisy, ale lehce, protože ty výnosy jsou už relativně vysoko, vyhnul bych se komoditám, především těm cyklickým. A věříme dolaru.

Michl: Hledal bych sektory, věřím na trend "big data", sektor datových analýz. Nelíbí se mi moc Brazílie, Čína a Indie, líbí se mi Mexiko, Indonésie, Turecko, Nigérie, možná i Maroko. Vsadil bych si na slabší korunu i na slabší jen.

Blok je ukončen.

To nejpodstatnější z celého Investičního fóra najdete i na Twitteru Investičního webu.

reklama
reklama