Odvrácená (uhlíková) strana bitcoinu: Všechny nás pomalu zabíjí

Odvrácená (uhlíková) strana bitcoinu: Všechny nás pomalu zabíjí

| Tomáš Beránek

Milovaný i nenáviděný, obhajovaný i zatracovaný. Takový je bitcoin. Bez ohledu na to, zda jej obdivujete, nebo naopak považujete za pouhý moderní výstřelek bez dlouhodobějšího potenciálu, byste měli vědět, že se tato kryptoměna pomalu stává velkou ekologickou hrozbou.

Uhlíková stopa bitcoinu se podle serveru Bitcarbon.org pohybuje kolem 8,25 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Na celosvětové roční "produkci" oxidu uhličitého se tak populární kryptoměna podílí 0,03 %, což je přibližně ekvivalent Kypru. Server Bitcarbon.org ale varuje, že hovoříme o okamžiku, kdy se jeden bitcoin obchoduje přibližně za tisíc dolarů.

Kdyby cena bitcoinu vystřelila na sto tisíc dolarů, podílela by se uhlíková stopa z jeho těžby na celosvětové produkci již 3 %, tedy ekvivalentem Německa. A pokud by obliba virtuální měny stoupla natolik, že by se jeden bitcoin prodával za milion dolarů, což je sice velmi nepravděpodobné, avšak teoreticky možné, tvořil by oxid uhličitý pocházející z těžby bitcoinů neuvěřitelných 8,25 miliardy tun oxidu uhličitého ročně neboli 30 % celosvětové produkce tohoto skleníkového plynu. Jinými slovy, uhlíková stopa bitcoinu by byla ekvivalentem uhlíkové stopy Japonska a Číny dohromady.

Účet na dvacet milionů dolarů denně

Ačkoli se v případě bitcoinů běžně hovoří o těžbě, je princip jejich produkce poněkud komplikovanější. Bitcoin jakožto plně digitální měnu není možné získat jiným způsobem než kryptografickým hašováním, což je zjednodušeně řečeno výpočetní řešení složitých algoritmů. K tomu je samozřejmě zapotřebí počítače, který výpočty provádí. Problémem hašování však je, že se jeho složitost spolu s rostoucím počtem vytěžených bitcoinů neustále zvyšuje. To znamená, že se neustále zvyšují i nároky na technologické vybavení, které takzvaní mineři k těžbě bitcoinů využívají, a jejich energetická náročnost.

ASIC jednotka od firmy KnCMiner
ASIC jednotka od firmy KnCMiner

V počátcích těžby bitcoinů se k této činnosti běžně využívaly klasické stolní počítače nebo notebooky. V dnešní době, kdy je v oběhu přibližně 11,5 milionu jednotek této měny (celková nabídka bitcoinů je omezena na 21 milionů a její vytěžení se očekává kolem roku 2140), se již k efektivní těžbě využívají takřka výhradně specializované ASIC jednotky. Ty vyrábí například švédská firma KnCMiner, přičemž zařízení s výkonem 550 gigahašů za vteřinu stojí přibližně 13 tisíc dolarů.

  • 1
  • 2
reklama
reklama