ECB dělá pro podporu evropské ekonomiky, co může, a na řadě jsou politici. Do čeho nyní investovat?

| redakce

Inflace v eurozóně již dávno klesla pod hranici označovanou Evropskou centrální bankou za kritickou. Stále častěji skloňovaným termínem je deflace. Evropská ekonomika stagnuje a nedaří se ani velkým hráčům, jako jsou Francie či Itálie. S oslabující ekonomikou sílí kritika měnové politiky ECB. Ta však už udělala, co mohla, a je evidentní, že její opatření sama o sobě motor evropského hospodářství nenastartují. Je potřeba, aby se aktivně zapojily i jednotlivé státy eurozóny.

Nechceme deflaci, chceme inflaci. To je v kostce, oč běží, pokud se bavíme o měnové politice centrálních bank. V deflaci peníze drží svoji hodnotu a není potřeba, aby pracovaly, mohou klidně ležet zavřené v trezoru. Pokud peníze nepracují, znamená to, že nejsou investovány, neslouží hospodářství. Krevní oběh ekonomiky se zastavuje. V tom tkví riziko poklesu cen. Kromě toho lidé odkládají spotřebu ve víře, že ceny ještě klesnou, což dopadá na tržby firem.

ECB ve snaze o odvrácení hrozby deflace snížila základní úrok na rekordních 0,05 % a začíná nakupovat zajištěné cenné papíry od komerčních bank. To jsou nejúčinnější opatření, ke kterým centrální banka může přistoupit. Jejich efektivita roste s objemem peněz, které banka do ekonomiky napumpuje. Důležitá je i volba aktiv, která se trochu liší od těch nakupovaných centrálními bankéři v USA.

Míč na straně politiků

Bok po boku s ECB by ale s neradostnou ekonomickou situací měly bojovat i státy osmadvacítky, a to prostřednictvím strukturálních reforem a rozpočtových škrtů. O tom, že se to vyplatí, svědčí vývoj ve Spojeném království. To už zhruba před třemi lety začalo zavádět jednak úsporné programy, a jednak projekty na podporu ekonomiky, například v oblasti státní pomoci perspektivním podnikům, investic do výstavby silnic či snižování nezaměstnanosti mladých lidí. Výsledkem je přece jen lepší zotavení tamní ekonomiky než ve zbytku Evropy.

A jak se mají v současné situaci zachovat investoři? "V důsledku dalšího snížení úrokových sazeb hotovost v euru nebo koruně téměř nic nevynáší. Investorům doporučujeme tam, kde to zapadá do jejich rizikového profilu, aby hotovostní prostředky investovali buď do výnosnějších aktiv, především akcií, nebo případně do měn s vyšším úrokem či měn, u nichž čekáme posílení vůči koruně. To je v prvé řadě americký dolar. Americké akcie v dolarech by tudíž měly být vhodnou volbou," radí Aleš Prandstetter, investiční stratég z ČSOB Asset Management.

Zdroj: ČSOB

reklama
reklama