Spadne Čína z ekonomického útesu?

| redakce

Conference Board, mezinárodní organizace pro ekonomický výzkum sponzorovaná velkými korporacemi, ve svém aktuální zprávě uvádí, že čínský ekonomický zázrak skončil a že to s druhou největší světovou ekonomikou jde od desíti k pěti.

Během několika následujících let bude podle analytiků z Conference Board Čína čelit turbulencím, nejistotě a hrozbě vážné finanční krize. Dlouhodobě tak prý bude zdejší vláda ráda za roční růst HDP o 4 % (tedy poloviční oproti posledním desetiletím).

Není žádným překvapením, že Wall Street Journal a ostatní média se tohoto reportu hned "chytly". Pokud se jeho závěry ukážou jako pravdivé, lze očekávat velké dopady na vše od budoucnosti čínské komunistické strany přes cenu ropy až po bezpečnostní otázky v regionu Dálného východu.

Je zlatá éra Číny minulostí?

Některé věci jsou nezpochybnitelné. Čínská ekonomika po průměrném ročním růstu HDP o 10 % mezi lety 1993 až 2011 zpomaluje. Letos je růst očekáván na zhruba 7 %. Na poměry Západu je to ale stále velmi vysoké tempo růstu, aktuální predikce dávají například USA dlouhodobý potenciál maximálně 2,5% růstu HDP za rok.

Čínská vláda, která k probíhajícímu ochlazení ekonomiky dopomohla omezováním nabídky úvěrů, by ráda nadále viděla 7% růst. Pokud by totiž toto tempo udržela během následujících 10 let, čínská ekonomika by narostla na dvojnásobek a předehnala by Spojené státy, které se nyní pyšní pozicí světové jedničky. Začátkem měsíce ve Financial Times dokonce vyšla zpráva odkazující na údaje MMF o tom, že čínský HDP očištěný o vliv nižší cenové hladiny je již o něco vyšší než v USA.

Čína - růst HDP (meziročně v %)
Čína - růst HDP (meziročně v %)

Čínští politici čelí dvěma velkým výzvám

Vláda má nyní za úkol ochladit ekonomiku, aniž by způsobila krach trhu nemovitostí a bankovní krizi. Po období, v němž docházelo k úvěrovému boomu rychlejšímu než růst HDP a v němž se v některých městech nafoukly nemovitostní bubliny, to nebude jednoduché.

Druhou výzvou je přeorientování čínské ekonomiky od starého růstového modelu k novému. Od expanze tažené čínskými nerostnými zdroji, investicemi do průmyslu a prací stovek milionů Číňanů z venkova se Čína potřebuje posunout k růstu, který se více opírá o inovace, zlepšení produktivity a spotřebitelské výdaje.

Autoři reportu Conference Board David Hoffman a Andrew Polk tvrdí, že optimisté ohledně Číny podceňují oba tyto problémy. "Krátkodobě (v následujících dvou nebo třech letech) lze stěží očekávat něco jiného než tvrdé a turbulentní přizpůsobování nové realitě," píší v reportu. "Kompletní přeměna čínského ekonomického modelu bude pravděpodobně těžká a dlouhodobá dřina, protože jsou s ní spojeny mnohé politické, ekonomické, sociální i kulturní problémy."

Dluhů až nad hlavu

Zpráva dále popisuje, jak závislá je Čína na růstu úvěrů, zejména na bankovních úvěrech developerům a dalším firmám. "Dluh soukromého sektoru, nyní kolem 200 % HDP (na konci roku 2009 byl 117 %), stále přibývá tempem 15 procentních bodů ročně," varují autoři. "Toto tempo je pro Čínu bezprecedentní. Důsledkem je zadlužení již nyní přesahující úrovně, které historicky spouštěly finanční krize v ostatních zemích."

Pokud by byla Čína plně kapitalistickou ekonomikou, výsledek by byl snadno předvídatelný - "Minského moment" ve stylu roku 2008. Negativní událost by spustila paniku mezi věřiteli, začaly by vysychat úvěrové toky a následoval by krach. Čína by se připojila k USA, Spojenému království, Jižní Koreji, Argentině, Mexiku a dalším zemím z dlouhému seznamu těch, pro které úvěrové expanze nedopadly zrovna nejlépe.

Důležitou skutečností ale je, že Čína navzdory všem reformám z poslední doby zůstává zemí, kde velké segmenty ekonomiky včetně většiny finančního sektoru kontroluje stát. Pokud by přišla krize, optimisté věří, že by vláda zakročila a zachránila by banky odpisem balíků špatných úvěrů. Skutečnost, že jsou si toho všichni vědomi, napomáhá před krizí chránit (když střadatelé a investoři vědí o záchranné síti, jsou méně náchylní k takzvanému runu na banky). "I kdyby se ukázalo, že je mnoho úvěrů špatných, dopady by byly těžko srovnatelné s finančním kolapsem ve stylu Lehman Brothers," tvrdí redaktoři The Economist. "V tomto ohledu může být Čína ráda za pevnou ruku režimu nad finančním systémem."

  • 1
  • 2
reklama
reklama