Bill Gross chce obhájit korunu dluhopisového krále o (poněkud menší) dům dál

| redakce

Bill Gross po bouřlivém odchodu ze společnosti PIMCO, kterou spoluzakládal v roce 1971 a z níž vybudoval jednu z největších dluhopisových investičních společností na světě, usedá za pracovní stůl v nové kanceláři v kalifornské Newport Beach. Jako bývalý příslušník amerického námořnictva nedá dopustit na rituály, a proto nechybí jeho oblíbená káva ze Starbucks a sendvič s arašídovým máslem. V rozhovoru pro InvestmentNews prozrazuje, že se cítí stále plný síly na to, aby dostal na kolena každého konkurenta, který se mu postaví do cesty.

Jeho soutěživá nátura je snad ještě silnější než v minulosti, a to navzdory pokročilejšímu věku. I ve svých 70 letech se dluhopisový guru chystá hrát první ligu. "Je fajn sedět doma, starat se o portfolio a pozorovat, jak roste a vyděláváte peníze," říká Gross. "Není to ale nic proti tomu porazit všechny firmy na světě a stát se jedničkou." Svou posedlost zdolávat rivaly označuje jako "konstruktivní obsesi". "Znáte to přísloví o vůni růží a chytání motýlů," pokračuje. "Trhy jsou mí motýli i mé růže. Když jdu v pondělí do práce, cítím jejich vůni."

Odchod z PIMCO neznamená důchod

Označit Grossovou cestu z PIMCO do Janus Capital za bouřlivou je slabé slovo. V posledním roce už bylo patrné pnutí mezi Grossem a managementem 2bilionové investiční společnosti ohledně směřování firmy. V lednu výkonný ředitel a Grossův "následník" v PIMCO Mohamed El-Erian náhle oznámil, že se chystá v březnu firmu opustit. Spekulovalo se, že mezi dvěma nejvlivnějšími muži firmy začaly eskalovat spory.

Když El-Erian odešel, PIMCO rozdrobilo management, když jmenovalo šest zástupců investičních ředitelů. Grossova investiční výkonnost nadále zaostávala za konkurenty a investoři začali z fondu vyvádět peníze.

V určité chvíli začal Gross jednat s některými z konkurenčních firem ohledně možného přestupu. Údajně kromě jednání s Janus Capital vedl rozhovory se šéfem DoubleLine Capital Jeffreyem Gundlachem.

Drama vyvrcholilo ve čtvrtek 25. září, kdy Gross zvedl telefon a zeptal se Richarda Weila z Janusu, zda o něj má stále ještě zájem. Následující den už byl Gross jeho.

"Pleskl jsem se přes tváře, polil ledovou vodou a řekl si, že život jde dál. Stárnu, instituce se mění, zkrátka skvělá příležitost pro nový start," prohlašuje Gross. Má rád rutinu, s PIMCO to už ale prý v poslední době nebylo možné.

"Bylo to velmi rychlé rozhodnutí, protože události v PIMCO nabraly rychlý spád. Ten příběh znáte, nechci ho rozebírat," zdůvodnil stručně Gross svůj náhlý odchod z firmy, kterou spoluzakládal. Mimochodem, rozebírat ho nechtěl nikdo jiný z firmy. Mluvčí na žádosti o komentář nezareagoval.

Tržní pozorovatelé byli vývojem událostí zmateni, ne-li šokováni. "Působilo to, jako by opustil suverénní, jistou pozici ve vedení své firmy a poslední rok a půl se stahoval do ústraní," uvedl Jeff Tjornehoj, šéf analýz amerického trhu v Lipper.

"V branži, kde legendy neodcházejí, je Gross nejspíše jednou z těch nejodolnějších," tvrdí John Bogle, který podobně jako Gross v 70. letech zakládal investiční firmu. "Ukvapené soudy jsou v investičním světě největší chybou."

  • 1
  • 2
reklama
reklama