Proč je dolar nejmocnější měnou na světě

| redakce

Již nějakou dobu se hovoří o tom, že jsou dny amerického dolaru coby světově nejrozšířenější rezervní měny sečteny. Do role nového favorita centrálních bank je pasován zejména čínský jüan. Jak to však zatím vypadá, dolar se k vyklízení pozic i přes svůj "pokročilý věk" nechystá.

Před sto lety z tiskáren amerického Úřadu pro rytí a tisk vyjely na objednávku americké centrální banky (Fed) první celonárodní dolarové bankovky. Ne že by před rokem 1914 Spojené státy neznaly papírovou měnu, jen to byly trochu jiné dolary, než jaké v peněženkách nosí dnešní Američané.

Na cestě k celoamerickému dolaru

Bankovka kontinentálního dolaru (1776)
Bankovka kontinentálního dolaru (1776)Zdroj: Wikimedia Commons

Prvními papírovými bankovkami byly ve Spojených státech takzvané kontinentální dolary, které byly vydávány krátce po začátku americké války za nezávislost. Jejich účel byl prostý – zajistit financování bojů proti britské nadvládě. Život kontinentálních dolarů byl ovšem jepičí. Měna přestala existovat na začátku 80. let 18. století, kdy implodovala kvůli extrémní hyperinflaci.

Více než sto let se poté Spojené státy nacházely ve změti měnových nejasností. V průběhu 19. a 20. století v USA neexistovala jedna celonárodní papírová měna, ale každý finanční ústav využíval vlastní bankovky, jejichž distribuci měl plně pod kontrolou. To s sebou samozřejmě neslo velké množství problémů, jelikož americká ekonomika kvůli tomuto systému závisela výhradně na kondici jednotlivých soukromých bank, které bankovky vydávaly.

Bankovka z privátní emise Winters National Bank of Dayton, Ohio (1901)
Bankovka z privátní emise Winters National Bank of Dayton, Ohio (1901)Zdroj: qz.com

V letech 1863 a 1864 byla část těchto problémů odstraněna Zákonem o národním bankovnictví, na jehož základě byla založena síť národních bank, jež měly pravomoc vydávat standardizované bankovky navázané na vládní dluhopisy Spojených států. Začátek 20. století však přinesl novou krizi, jejíž důsledky v roce 1913 vyústily až ve schválení Zákona o Federálním rezervním systému, na základě kterého v USA vzniklo dvanáct federálních rezervních bank. Teprve od té doby mají Spojené státy jediné univerzálně platné bankovky.

Nic z toho ovšem nevysvětluje, proč se z amerického dolaru stala nejpopulárnější měna na světě a proč je investory i spotřebiteli považován za zřejmě nejbezpečnější přístav (nejen) na měnovém trhu.

Červená karta pro britskou libru

První místo v žebříčku nejpopulárnějších měn patřilo dlouhou dobu libře šterlinků neboli britské libře. V její prospěch hrál kromě politického a vojenského významu Spojeného království také fakt, že byla založena na principu zlatého standardu, tedy že byla v plné míře kryta zlatem. Spojené státy se ke zlatému standardu připojily až v roce 1873.

První americká celonárodní pětidolarová bankovka (1914)
První americká celonárodní pětidolarová bankovka (1914)Zdroj: Wikimedia Commons

Ani druhá polovina 19. století, kdy svojí velikostí americká ekonomika předstihla britské hospodářství, nicméně nepřinesla velkou změnu. Rezervní měnou číslo jedna zůstávala libra a nejinak tomu bylo i v letech následujících. Ledy se začaly hýbat až s příchodem první světové války. V té době se naprostá většina zemí zapojených do válečných bojů vzdala zlatého standardu, protože to byl jediný způsob, jak získat peníze na nové zbraně, techniku a vojáky. Británie byla světlou výjimkou, zlatý standard si udržela i v této době.

Přesto to byla právě první světová válka, která nakonec misky vah převážila ve prospěch Spojených států. Amerika do bojů vstoupila až v roce 1917, což znamenalo, že měla mnohem více volných finančních prostředků než státy starého kontinentu. Británie se v průběhu války dokonce z převažujícího věřitele stala většinovým dlužníkem. Země jako Kanada, Chile, Argentina nebo Švýcarsko si totiž přestaly půjčovat v Británii a začaly prodávat dluhopisy denominované v amerických dolarech, kterými se snažily získat peníze od amerických investorů. Definitivně dolar libru přeskočil v roce 1915, kdy došlo k emisi obří anglo-francouzské půjčky určené na další financování válečných aktivit. "Zkázu" libry poté na přelomu 10. a 20. let 20. století dokonalo šestileté období bez zlatého standardu zapříčiněné masivními ztrátami Spojeného království na poli mezinárodních obchodů.

  • 1
  • 2
reklama
reklama