Co čekat od Brazílie po znovuzvolení prezidentky Rousseffové? Národ spotřebitelů potřebuje podpořit investice

| Roman Chlupatý

V době sklizně sóji jsou fronty nákladních vozů směřujících do přístavů až sto kilometrů dlouhé. To ilustruje, jak špatně na tom infrastruktura šesté největší ekonomiky světa je, popisuje z brazilského Recife ředitel společnosti PragoTec Jiří Jodas. I proto, že lidé už podobné věci nehodlají dále snášet, lze čekat, že se staronová prezidentka Rousseffová na infrastrukturu zaměří. Společně s tím se dají čekat také tržní reformy, dodává Jodas.

V ostře sledovaném druhém kole brazilských prezidentských voleb Dilma Rousseffová získala mandát na dalších pět let. Jak to po opadnutí emocí brazilští byznysmeni hodnotí?

Jiří Jodas (vpravo)
Jiří Jodas (vpravo)

Asi bychom na úvod měli připomenout, že volby rozdělily zemi na dvě části, a to jak geograficky, tak sociálně. Chudší sever a severovýchod, který je závislý na sociálních programech, volil masivně současnou prezidentku, jih a jihozápad byl pro opozičního kandidáta. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozích dvou prezidentských období Luize Inácia Luly nebyl mandát prezidentky Rousseffové ekonomicky úspěšný, byznys z jejího znovuzvolení příliš nadšený nebyl, to je jednoznačné. Kdo to naopak přivítal, jsou chudší vrstvy, které jsou závislé na sociálních programech.

Brazilská ekonomika před příchodem Rousseffové posílila za rok o 7,5 %, letos se čeká růst zhruba o procento. I proto byly volby těsné a Rousseffová slibuje změny. Přijdou?

V zájmu ekonomiky je potřeba, aby prezidentka udělala výrazné reformy, to je bez diskuze. To se týká jak politické, tak ekonomické sféry. Podle mě půjde v první fázi o prorůstová opatření a o změnu daňového systému, který je brzdou rozvoje ekonomiky. Pokud se toto podaří, bude z toho profitovat i byznys.

Brazilská centrální banka nedávno příjemně překvapila trh zvýšením sazeb. Souhlasíte s těmi, kteří to považují za signál, že administrativa bude naslouchat potřebám ekonomiky?

Tento krok jsem zaznamenal, po volbách to bylo prakticky první významnější opatření. Podle mě to signalizuje, že je tu zájem bojovat s inflací. Na druhou stranu to má i opačný, negativní efekt – nepodpoří to totiž investiční činnost, a tím také zaměstnanost. Jde tedy o to, zda se podaří podobná opatření správně dávkovat, to bude z pohledu nové vlády klíčové.

Co dalšího bude muset administrativa prezidentky Rousseffové dávkovat, jak říkáte? S čím přijde?

Bude muset změnit poměr spotřeby a investic. Ten je v současné době tragický, upřednostňována je spotřeba. Obyvatelstvo to vítá, ale podvazuje to investiční činnost. V zemi se i proto nedaří realizovat významné, zejména strukturální projekty, především v dopravě. To podle mě bude klíčová záležitost. Půjde o to najít ten správný poměr, podvázat spotřebu by totiž také nebylo ideální, lidé by to určitě nevítali. To, že se něco musí udělat s infrastrukturou, je ale jednoznačné. Stává se například, že se v době sklizně sóji vytvoří stokilometrové fronty aut čekajících na přístup do přístavů.

Znamená to, že právě infrastruktuře a dopravě by se mělo během druhého funkčního období Dilmy Rousseffové dařit? Které další sektory podle vás budou případně hlásit úspěchy?

Infrastruktura bude patřit k vítězům. Signál, že se s ní musí něco udělat, přišel již loni – došlo k nečekaným nepokojům, obyvatelé vyslali vládě jasný vzkaz, že to tak dále už nejde. Přitom to tehdy způsobila v podstatě zanedbatelná věc – zvýšení jízdného v hromadné dopravě v São Paulu. V principu to nestálo za řeč, ale zafungovalo to jako rozbuška a lidé vyšli do ulic. Druhá věc je, že to bylo zneužito vandaly, ale jádro samotného protestu mělo opodstatnění – lidé chtějí důstojnou veřejnou dopravu. Města jsou totiž zahlcená, v São Paulu se autem v podstatě nikam nedostanete.

Čeká se, že Rousseffová bude v podobných případech alespoň částečně hlasu ulice naslouchat. Po čem dalším lidé volají?

Vedle dopravy jsou to důstojné zdravotnictví a školství. Právě těmto oblastem by se mělo dařit. Na druhou stranu bych to úplně nedělil na jednotlivé sektory – pokud totiž ekonomika poroste, bude z toho těžit například i spotřební průmysl. Brazilci jsou totiž velice konzumní národ – když se zvýší minimální mzda, která se za dobu vlády Strany pracujících zvýšila už třikrát, Brazilci to hned utratí. Pomáhá k tomu i financování, tedy spotřebitelské úvěry, které umožňují pořídit si televizi na čtrnáct splátek a podobně. To, že je to drahé, je věc jiná. Úrokové míry jsou v Brazílii jedny z nejvyšších na světě, to má země společné s Tureckem.

reklama
reklama