S nadsázkou a pochopením: Jak a proč vůbec investovat?

| Mikuláš Splítek

Investor čte ráno noviny. Přesněji řečeno, jejich horní a dolní okraj. Ve významové rovině, samozřejmě. Nahoře jsou hlavní zprávy, top události, taháky. Ty přelítne rychle. Nikdo beztak neví, kdy a zda vůbec ropa dojde, zda Miloš Zeman bude dále mluvit sprostě, jestli se ve Španělsku sníží nezaměstnanost či jak dopadnou volby. Je ovšem nutné nasát, co veřejnost míní.

Pokud míra skepse nebo euforie z některého článku nápadně vykukuje, či bez ostychu čumí, investor zbystří. Vystřihne si titulek a s gustem jej založí do archivu, jenž by se trefně mohl jmenovat "Jak to nebylo". Americké banky sázejí na vystoupení Řecka z eurozóny; dolar jako rezervní měna končí; uhlí už nebude potřeba, nahradí jej plyn z USA; Německo vezme na milost jadernou energii; 3D tiskárny do každé rodiny. To jsou jen ukázky z investorského herbáře světové nálady, mementa zbytnělých obav a planých nadějí. Přesně tak k nim investor přistupuje už v den vydání, ne až po dvaceti letech, kdy bývají ozdobou statistických ročenek.

Mediální maso

Prostředek deníku, "maso" novinářské práce, se musí přežvýkat a přetrpět. Investor je gurmán pasoucí po pikantnostech a jak známo, k laskominám se musíte prodrat. Skrz půdu pro lanýže; přes proud času pro víno; i cibetková káva se musela nejprve prodrat a zásadní informace, takzvané rozdílovky, jsou k nalezení na podobně nevábných místech jako ona. Na rozdíl od ostatních pochoutek je pro vás nikdo, ani za úplatu, nevyhrabe a neočistí.

Investor se tedy vydává na dolní okraj pro nějakou rozdílovku. Jak vypadá? Kupříkladu minimálně dvě byly v E15 5. prosince. První uváděl titulek Omluva. Majitelka firmy SIKO se ohradila proti informaci z předešlého vydání a redakce chybu uznala. Ta žena si dala práci, aby opravila údaj s minimálním dopadem na její podnikání. Tomu říkám přístup dobrého hospodáře. Šup s ní na seznam sledovaných společností. Číslo dvě, Staropramen renovuje své sídlo. Rozdílovka tentokrát ne v textu, ale pod ním, mezi obrázky sídel ostatních pivovarů. Nejhonosnější budova? Nejmenší z vybraných byly Pivovary Lobkowicz, nováček na pražské burze. Velikost nepřímo úměrná výši nájmu? Černý puntík.

Každodenní kotrmelce

Kolem deváté se kontrolují kurzy. Nejprve amerických akcií z uplynulého dne, pak asijských, kde obchodování zrovna končí, a konečně burzy ve Vídni, Frankfurtu či Londýně, na nichž seance právě začíná. Kvůli změně o pár procentních bodů si investor nerve vlasy z hlavy ani urychleně nepoptává nový model Porsche. Kurzy nejsou nic jiného než speciální zprávy, sondy rozpoložení lidí na kapitálovém trhu. Navzdory obecnému přesvědčení, že každé reakci předchází akce, krátkodobé, intradenní výkyvy cen jsou předvídatelné a logické asi jako pohyby veverky na ořešáku. Něco padá, vyprodává se, je zaříznuto, vypláchnuto, bito, v sešupu, koriguje to nebo krvácí; jiné se zatím klidně odlepuje ode dna, jede, roste, stoupá, vzlétá či driftuje na vyšší úrovně; nebo si to dovolí stagnovat, placatit se v postranním trendu, nereagovat a nudit.

Jenže v očividném chaosu se dá při troše píle najít vzorec, zákonitost, trend. Veverka na ořešáku je ke spatření spíše v listopadu než v únoru. Trend je to, co investor hledá, a proto musí denní kurzy sledovat, přestože má na paměti, že jsou náhodné.

Zbytek dopoledne investor bloumá, do čeho investovat. Musí se zorientovat mezi šedesáti osmi tisíci veřejně obchodovaných akciových titulů a vybrat ty pravé. Zkušenost ukázala, že nejlepším vodítkem jsou názory lidí z branže - brokerů, správců fondů, investičních bankéřů a retailových investorů, "drobasů". Takže investor projde internetová fóra, kde se sdružují ti ochotní a schopní psaného projevu. Prolistuje po úřednicku nějaké reporty pro klienty bank. Pošle pár e-mailů vypadajících zhruba takhle: "Ahoj, jak se má žena? Co kupuješ? Mrkni na AA, SAVE a YELP." Ta velká písmena jsou zkratky akcií, které dává k dobru na oplátku.

Tip nalezen

Nakonec zavolá svému makléři s otázkou: "Chlapi, co tam dneska máte?" Zadaří-li se, některá jména podniků nezní povědomě. Rychle zjistí, čím se zabývají, aby obratem mnohé vyřadil, protože odvětví je neperspektivní, model podnikání složitý, nečitelný, společnost příliš malá, bez historie. Propadlo-li sítem alespoň něco, řekněme firma X, jde se na zasloužený oběd s kolegou uvedený obligátním: "Ahoj, co kupuješ? Už jsi slyšel o X?" Není divu, X je náhle středobodem mysli, jako když poskočí splávek a rybář zvedne prut z vidlic, rozechvělý, ale připravený k záseku.

Firmu X je potřeba řádně proklepnout. Uchazeči o práci se prověřují podobně. Namísto pohovoru prozkoumat webové stránky; i tam se zveřejňuje pouze to, co chceme, aby ostatní o nás věděli. Rozebrat finanční výkazy, ty suplují zdravotní anamnézu. Zadržené zisky, rentabilita cizího kapitálu, profitabilita vlastního jmění, nehmotná aktiva – stejně jako ruptura krejčovského svalu, vrozená bradykardie či astigmatismus slouží trénovaným mozkům k popisu toho, že něco někde přebývá, hapruje, drhne, visí na vlásku, nebo už se utrhlo. I na hospodářské výsledky, jako na rentgenový snímek, se musí občas vzít lupa a fix a hledat, šťourat, zaškrtávat, spojovat a dedukovat; v případě nejasností kontaktovat specialistu, tedy oddělení pro vztahy s investory.

Dále je záhodno podrobit vedoucí pracovníky X psychologickému vyšetření. Srovnají-li se konferenční hovory, dopisy akcionářům, prezentace a strategické výhledy z minula s přítomností, je nasnadě, zda ředitel opakovaně mlží, zkresluje, fígluje nebo bez okolků lže. Ještě chybí získat zpětnou vazbu z okolí – od dodavatelů, odběratelů, zákazníků a zaměstnanců – o tom, zda X platí faktury včas, povyšuje spravedlivě, zkrátka dělá věci, jak se sluší a patří. Než to všechno investor sesbírá, je už večer, zřídkakdy toho samého dne.

V mezičase se dostupnými prostředky cizelují tvary trendů a obrysy nálad. "Vy nemáte Facebook? Jak se v tom svém fotbalovém klubu domlouváte? Chtěla bys šperky Pandora? Znáš jejich novou řadu prstýnků? Co jí říkáš? Co na tom Starbucks vidíš, vždyť mají dvakrát dražší kafe než naproti? Ty chceš po škole nastoupit do ČEZ? Proč? Tati, od které firmy máš zubní implantáty? A dal ti lékař na výběr? Kdo vybavil vaši univerzitní laboratoř? Jak nevíš? Koukej to zjistit! Odkdy používáš diář Moleskine?" Nikdo není nezajímavý, nic není jen tak. Které obchody jsou plné, a které zejí prázdnotou; jaké technologické vymoženosti vytahují cestující v metru; kam a čím se jezdí na dovolenou; proč káva válcuje čaj. Jen nebe je limit, jak říkají v Anglii, a mnohdy ani to ne.

Tržní orloj

Obrovský orloj burzy poskládaný z nepřeberného množství táhel, páček, ozubených kol, lanek, vah a zdobných misek bez ustání klokotá, přeměňuje se, rozbíjí a je spravován, aby čas od času vyplivl cifru, kurz, cenu, zhmotnění hodnoty. Jeho verdikt je konečný a nezpochybnitelně správný. Divák nemůže nežasnout. Majestát stroje světa nemá obdoby. Investorovi ale nestačí fascinovaně zírat. Potřebuje zjistit, zda součástka X bude lícovat a pracovat další desetiletí, nebo jestli ji orloj odmrští zmuchlanou jako plechovku od Coca-Coly.

S notýskem a tužkou se vrhá dovnitř a motá se labyrintem soukolí. "Prosím vás, bude tohle fungovat?" ptá se techniků. Oni krčí rameny. "My se snažíme, ale zaručit se nemůžeme." "To je dobře, jen se snažte." Udýchaný leze po žebříku nahoru, kde ze dřeva sochají apoštoly. "Budou se lidem líbit?" "Těžko říct. Děláme to nejlepší, co umíme." "Samozřejmě, jen dělejte." Z posledních sil se opře o zábradlí zvonice. "Nebudou ty provazy příliš slabé?" "Zkoušeli jsme už čtyři různé druhy, tentokrát musí vydržet." "Ano, musí, máte pravdu, musí." Vyčerpaný pocitem, že neví, jestli X je ta správná, a nemůže tomu ani pomoci, protože neumí přiložit ruku k dílu, se sesune k zemi. "Proč vůbec jsem?!"

Snad kvůli odstupu, se kterým dokážeš vnímat dění. Lidé v mantinelech svých profesí, vztahů a cílů by si mohli nevšimnout, ocitnou-li se ve slepé uličce. Když se mezi nimi tázavě pohybuješ a pro vlastní dobro se snažíš přijít na kloub tomu, jak věci fungují, byť je sám neumíš, maličko přispíváš k tomu, aby se děly, jak mají. Pod podmínkou, že se budeš dívat na svět, jak to svého času dělal Karel Čapek, čili s láskou a bez předsudků, budou mít tvá rozhodnutí smysl, byť nikdy neodkryješ celé tajemství orloje. Jestli si myslíš, že firma X dělá dobré věci, rozhodni v její prospěch. Pak si za tím rozhodnutím stůj, nebo ho klidně změň. Vždy podle toho, co se zrovna přihodí a co se bude dít. Hodně štěstí.

reklama
reklama