Další stimuly v roce 2015? Centrální banky nebudou mít jinou možnost

| redakce

Centrální banky stále našlapují kolem "svých" ekonomik po špičkách. Jsou přesvědčeny, že budou nadále potřebovat jejich pomocnou ruku. Možná už jsou centrální bankéři dokonce smířeni s tím, že krize zanechala na světovém finančním systému trvalé následky a trhy se již nikdy do normálu nevrátí.

Více než šest let po finanční krizi světová ekonomika opět zpomaluje. Měnová politika centrálních bank se už zdaleka nepodobá té předkrizové.

Ačkoli ekonomové předpovídají, že americký Fed a Bank of England (BoE) nakonec začnou v roce 2015 zvyšovat základní úrokové sazby, nebudou centrální banky pravděpodobně schopny vrátit výpůjční náklady na předkrizové úrovně, kdy sváděly boj s inflací. Ačkoli Fed v říjnu ukončil program nákupu dluhopisů (který prováděl v zájmu nastartování slabé ekonomiky), nakoupených aktiv zatím svou nafouklou rozvahu nezbavil. Evropská centrální banka (ECB) a Bank of Japan (BoJ) nákupy dokonce navyšují.

Centrální bankéři vědí, že světový růst je křehký, dluhy rostou a ze strany vlád mohou čekat jen slabou podporu. Tržní vývoj bude v následujícím roce opět záviset jen a jen na monetární politice, ať jde o ceny akcií, výnosy dluhopisů, poptávku po komoditách či měnové kurzy.

"Vzhledem k pomalému a nestabilnímu charakteru oživení je podpůrná politika nadále zapotřebí," oznámila šéfka Fedu Janet Yellenová 7. listopadu na konferenci centrálních bankéřů v Paříži. Monetární autority by se měly podle ní držet neobvyklých opatření, zejména vzhledem k tomu, že aktuální fiskální politika zůstává stále do jisté míry restriktivní.

Fiskální brzdy

V USA není plánována žádná větší vládní stimulace, zejména poté, co republikáni získali kontrolu nad Kongresem. V eurozóně zase mohou od úsporných opatření vlády upustit jen mírně, aby neporušovaly pravidla EU a nečelily výtkám Němců. V Japonsku fiskálně-stimulační plán premiéra Šinzóa Abeho překazilo zvýšení spotřebitelské daně, které vešlo v účinnost v dubnu tohoto roku.

Mezinárodní měnový fond v říjnu předpovídal, že bude světová ekonomika v roce 2015 posilovat o 3,8 %, což je více oproti původně očekávaným 3,3 % pro rok 2014, ale stále o mnoho níže oproti rokům boomu mezi lety 2004 a 2007, kdy byl růst minimálně 4,9%. Zatímco americká ekonomika zrychluje, eurozóna s oslabujícím růstem zaostává. I Čína zpomalila. Japonsko sklouzlo do recese, což Abeho přimělo odložit druhé plánované navýšení daní.

Centrální bankéř: Nevděčné povolání

"Centrální bankéři řeší neproveditelný úkol," tvrdí Thomas Mayer, bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank, který nyní řídí think tank pro německého správce aktiv Flossbach von Storch. Přirovnává opatření centrálních bankéřů od roku 2008 k americkým generálům ve válce v Iráku - začala vítězstvím v počátečních bitvách, ale problémy vznikly ve chvíli, kdy byl čas se stáhnout.

Potíže s ukončením světově koordinovaného monetárního stimulu po šesti letech jsou na akciových trzích v současnosti zřetelné. Index MSCI World ztratil kolem 9 % v září a první polovině října, aby se z téměř veškerých ztrát zotavil během pouhých šesti týdnů. Nenašel se žádný smysluplný důvod pro tento pohyb. Většina analytiků výprodeje přisuzovala zhoršenému výhledu ekonomiky, deflační hrozbě a vyčerpání nástrojů monetární stimulace.

Poptávka po dluhopisech: ECB a BoJ budou odkupovat

Fed se rozhodl postupně zvykat investory na ekonomiku bez QE, když omezil nákupy aktiv z původních 85 miliard USD měsíčně na 15 miliard USD v říjnu 2014. Na zasedání 29. října jeho ukončení oficiálně oznámila Yellenová. Akcie se zotavovaly. Kroky Fedu nepřerušily akciové momentum a trh "nakopla" rétorika ostatních světových centrálních bank.

Guvernér Bank of Japan Governor Haruhiko Kuroda a jeho tým oznámili 31. října zvýšení nákupů aktiv na roční tempo 80 bilionů jenů ročně. Prezident ECB Mario Draghi oznámil 6. listopadu, že je banka připravena spustit větší nákupy aktiv a nafouknout rozvahu. Pokračoval proslovem 21. listopadu, kdy oznámil, že ECB musí nastartovat inflaci pro dosažení svého cíle, a to bez odkladu.

Divergence měnových politik (větší stimulace v Japonsku a eurozóně a menší v USA a Spojeném království) pravděpodobně dopomůže k posílení dolaru a libry. Měnoví stratégové oslovení agenturou Bloomberg předpovídají, že euro oslabí k 1,20 USD v druhé polovině roku 2015 z aktuálních 1,25 USD. Jen spadl ve vztahu k dolaru o 7,7 % na kurz zhruba 118 o oznámení více nákupů ze strany BoJ. Medián předpovědí hovoří pro pokles k 122 jenům za dolar do konce roku 2015, zatímco nejpesimističtější předpověď posunula měnu na 135 jenů.

Měnová válka

Měnová válka možná naplno udeří ve chvíli, kdy se eurozóna a Japonsko budou snažit znehodnotit své měny s cílem vyhnout se deflaci. "Většina světa se nyní shoduje na tom, že by americká měna měla zhodnotit vůči měnám hlavních vyspělých regionů," tvrdí Stephen Jen, spoluzakladatel hedgeové firmy SLJ Macro Partners.

Kvůli slabému růstu v hlavních ekonomikách zůstanou podle ekonoma z Bank of America Gustava Reise centrální banky, včetně Fedu a BoE, v blízké budoucnosti v relativně holubičím nastavení. "Budou velmi citlivě reagovat na aktuální dění a jednat podle dat," vysvětluje. Bude to podle něho platit hlavně ve chvíli, kdy se rozhodnou zvyšovat sazby, které jsou poblíž rekordních minim už řadu let. "Pokud se banky rozhodnou sazby zvyšovat, bude se tak dít pomalu a opatrně," tvrdí.

reklama
reklama