Podaří se Orbánovi vyhnat zahraniční banky z Maďarska?

Podaří se Orbánovi vyhnat zahraniční banky z Maďarska?

| redakce

Zahraniční banky to s Viktorem Orbánem nikdy neměly lehké. Na závěr loňského roku si ještě dovolily pokořit ho u soudu. Teď si nejspíše mohou na chvilku vydechnout, premiér se chystá na volby. Ovšem až je vyhraje, přijde nepochybně další tlak. Kdo ho ustojí, a kdo naopak Maďarům řekne své adieu, addio nebo tschüs?

Maďarsko vytlačuje "cizáky" z bankovnictví

Není nic trvalejšího než dočasná opatření. V Česku, kde se "dočasný pobyt sovětských vojsk" protáhl na dvacet let a skončil jen díky rozpadu Sovětského svazu, o tom víme své.

Podobně to vypadá v Maďarsku s dočasným mimořádným zdaněním bank, energetických monopolů a komunikací, které už před téměř čtyřmi lety zavedla maďarská vláda Viktora Orbána. Blíží se volby. Podle všeho z nich jako vítěz a premiér na příští čtyři roky vyjde opět Viktor Orbán, i když už třeba jeho Fidesz nebude disponovat ústavní většinou. A spolu s ním přetrvají i tyto speciální daně. A nejen to, Orbán už chystá na dobu po volbách hlavně proti cizím bankám další kroky.

Zahraniční bankovní ústavy, které v Maďarsku v souhrnu platí největší daně v celé Evropské unii, jsou pod neustálým tlakem, aby své maďarské filiálky prodaly maďarskému státu v rámci Orbánovy strategie "nacionalizace" maďarské ekonomiky. Ta v 90. letech patřila mezi ekonomiky nejotevřenější zahraničním investorům, což jí vyneslo do pozice premianta mezi středoevropskými postkomunistickými státy. Viktor Orbán jako by se ale v posledních letech snažil obrátit kolo dějin zpět a vybudovat co nejsilnější pozici maďarského státu a domácího kapitálu v zemi.

Po "znárodnění" penzijních fondů a převedení peněz, které v nich Maďaři měli, do průběžného státního důchodového systému se Orbán snaží dostat pod kontrolu maďarského státu další odvětví. Jedním z nich jsou banky. Jeho kabinet usiluje jednoduše řečeno o vyhnání velkých cizích bank z trhu. Orbán vyhlásil, že je cílem jeho vlády, aby maďarské banky tvořily více než polovinu bank na domácím trhu.

Orbán chce vrátit úder

Na cizí banky má Orbán zvlášť spadeno kvůli tomu, že se mu dokázaly postavit a nenechaly si líbit nařízení, že na svá bedra mají převzít náklady hypoték a dalších půjček, které si Maďaři, maďarské podniky i samospráva nabrali v cizích měnách a s jejichž splácením mají po oslabení forintu značné obtíže. Orbánova vláda rozhodla, že banky musejí vzít kurzové riziko na sebe. Jenže loni v prosinci prohrála v této věci soudní spor a musela část opatření zrušit.

Vzdát se však Orbán nehodlá. "Jsme zklamaní, protože toto rozhodnutí nejvyšší soudní instituce se staví na stranu bank," vyjádřil se v médiích předseda parlamentní frakce Fidesz Antal Rogan. Současně však dodal, že po definitivním rozhodnutí soudů začne parlament pracovat na nových opatřeních, která by zmírnila zátěž maďarských dlužníků. Ti podle odhadů v zahraničních měnách, především švýcarských francích a eurech, dluží na 1,2 bilionu forintů, což je asi 120 miliard korun.

Kvůli bankovní dani a úlevám pro dlužníky měl celý bankovní sektor v Maďarsku za rok 2012 ztrátu 165 miliard forintů, tedy asi 16,5 miliardy korun. V loňském roce pak ještě vyšší. Loni také opravdu odešla z Maďarska první cizí banka, italská Banco Popolare. Intesa Sanpaolo označila dokonce Maďarsko za černou můru bankovního průmyslu.

Domněnky, že se maďarská vláda snaží zahraniční banky z trhu přímo a cíleně vytlačit, se začaly šířit na konci minulého roku, kdy guvernér centrální banky (a ještě před rokem Orbánův ministr financí) György Matolcsy v rozhovoru pro televizi Hír řekl: "Rozšířily se spekulace, že čtyři z osmi velkých bank by za tři až čtyři roky mohly odejít. Nyní se ale zdá, že odejdou za šest až osmnáct měsíců."

Pokračování článku Luboše Palaty z 11. února 2014 najdete na serveru Finmag.cz.

Zdroj: Finmag.cz

reklama
reklama