Ukrajina: Boj nekončí, na řadě je ekonomika. Evropa by neměla nechat prostor radikálům

| Jan Schiller

Zdá se, že boje, které se v uplynulých týdnech přehnaly Kyjevem, přinesou v nejbližších dnech novou vládu. Bezesporu odstartují důležitou kapitolu v novodobých dějinách Ukrajiny. Pozornost se ovšem nyní nutně stáčí na neutěšenou ekonomickou situaci země.

Finanční problémy tíží ukrajinskou ekonomiku již několik let a dosud – bez jakékoli ochoty předchozí vlády přistoupit na podmínky a reformy pod taktovkou MMF – pouze narůstaly. Vše vygradovalo v náhlé listopadové zrušení dohody o přistoupení k zóně volného obchodu s EU, zřejmě výměnou za ruskou finanční pomoc. Domácí obyvatelstvo jasně ukázalo, že další politická orientace by měla být směrem na západ. Ale vzhledem k propojenosti s východním regionem, ekonomické situaci a dosavadnímu vlažnému přístupu EU to bude cesta více než trnitá.

Hraje se (nejen) o plyn

Kvůli závislosti ukrajinské ekonomiky nejen na ruském plynu (Rusko je zároveň největším exportním partnerem, ruské polostátní banky důležitými investory do ukrajinského státního dluhu) je reálné očekávat, že Moskva může pomocí cen plynu a celních bariér nadále trápit již tak podlomené ukrajinské hospodářství. Výhodnější ceny dodávaného plynu jsou evidentně minulostí a po vypršení dohody o levných dodávkách z Ruska (v prvním kvartálu 2014) nastanou opět horší časy.

I přes určitou diverzifikaci plynových importů jsou téměř celý průmysl a domácnosti závislé na ruských plynových kohoutech (Ukrajina spálí díky svému těžkému průmyslu více plynu než Francie, šestkrát větší ekonomika). Pozitivum v této oblasti by mohly přinést snad jen obnovené úvahy o vstupu Royal Dutch Shell a ExxonMobil do průzkumu ložisek ukrajinského břidličného plynu.

Politická stabilita s Janukovyčovou stranou jako nejsilnějším hráčem?

S novou vládou by sice měla přijít stabilnější politická situace, ale i po rozštěpení je strana bývalého prezidenta Viktora Janukovyče s téměř 30 % křesel největším politickým subjektem. Jednání o většinové koalici proto nemusejí být jednoduchá. Prezidentské volby jsou navíc za tři měsíce, aktuální politické klima tak je nevyzpytatelné.

Kromě surovinové závislosti a hledání stabilního politického uspořádání je nejakutnějším problémem finanční situace země. Ukrajina bude během tohoto a příštího roku pro základní ekonomické přežití potřebovat přes 30 miliard USD. Vysoký deficit běžného účtu, ztenčující se devizové rezervy (z nichž jsou podle neoficiálních zdrojů dvě třetiny pouze virtuální) a nabitý splátkový kalendář si žádají okamžitou reakci. Se slíbenými 15 miliardami USD z Moskvy lze těžko počítat.

Výnos 2letých státních dluhopisů Ukrajiny
Výnos 2letých státních dluhopisů Ukrajiny

USA mohou s pomocí Ukrajině váhat, těžiště by mělo zůstat v Evropě

Spekuluje se o koordinované pomoci EU, světových velmocí a MMF. Americký rozpočet ale zrovna nepřekypuje volnými prostředky. Problémy se zdravotní reformou a napnutý rozpočet jsou pro USA bližší a palčivější problémy než ztráta evropského geopolitického vlivu na úkor Ruska. Období studené války je pryč a politickou zodpovědnost musí nést Evropa, jejíž dosavadní přešlapování a morální podpora pomohly ukrajinským obyvatelům jen minimálně.

Co lze nyní očekávat? V nejbližší době bude zřejmě představena krátkodobá finanční pomoc bez výraznějších podmínek. Dlouhodobě by však ukrajinští političtí představitelé měli být tlačeni k programu pod dohledem MMF. A ten, jak známo, nebývá zadarmo (proto byl ostatně dlouhodobě předchozí administrativou odmítán). Ukrajinu pravděpodobně čeká devalvace domácí měny, růst ceny plynu a období zvýšené inflace. To může vzhledem k počtu radikálních hnutí, kterými se nedávné protesty jen hemžily, přinést další odklon od požadovaného směru. Z tržního pohledu sice nepokoje popularitě východních trhů a emerging markets obecně moc nepřidaly, dopad byl však spíše omezený. Většího pohybu bychom se mohli dočkat snad jen v případě výraznějšího zhoršení vztahů Ruska a Západu, například snahy o odtržení Krymu.

reklama
reklama