Petr Koblic: Regulace brzdí integraci středoevropského akciového trhu. Jednání s Polskem pokračují

Petr Koblic: Regulace brzdí integraci středoevropského akciového trhu. Jednání s Polskem pokračují

| Roman Chlupatý

Pokles objemu obchodů na pražské burze by mimo jiné mělo vyléčit spojení s dalšími regionálními trhy. Výsledkem bude jedna velká středoevropská platforma, jejíž součástí může, ale nemusí být i Varšava, říká generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Vzhledem k legislativním překážkám se ovšem investoři silného, sjednoceného středoevropského hráče podle Koblice zřejmě jen tak nedočkají.

V poslední době se opět rozvířila debata o klesajících objemech obchodování ve střední Evropě. Je možným řešením fúze skupiny Vídeňské burzy s velkým trhem, který by jí dodal lesku?

To asi ne. Fúze CEECEG s někým o hodně větším (ani s někým o hodně menším) podle mě v tomto smyslu není řešením. Fúze CEECEG s vhodným partnerem je na stole, to ano. V tom vidíme smysl a lze očekávat pozitivní dopad na likviditu. Spojení burz je ale obrovsky složitá právní a regulatorní práce. Pokud tedy chcete více než to, že máte stejné vlastníky a stejný systém, pokud chcete jít o krok dále, aby to vše nakonec bylo bráno jako jeden liquidity pool, jedna burza, na které se obchodují cenné papíry firem, které mají sídla ve více zemích. Tuto možnost zkoumáme s různou mírou intenzity už několik let a je to opravdu problém. Na jednu stranu předpisy EU regulující kapitálový trh směřují k centralizaci – možná někdy až nesmyslně vpouštějí konkurenci do věcí, kde jí nebylo potřeba –, ale na stranu druhou některé věci prostě udělat nejdou.

V této souvislosti se nabízí otázka na jednání s Polskem. Lze říci, že pokročila do dalšího kola, jak tvrdil šéf Varšavské burzy v lednu, nebo to tak z vašeho pohledu nevypadá?

Nejsem si jistý, že máme s kolegou shodnou terminologii, pokud jde o ta kola. Jednání stále probíhají a nás to stále velmi zajímá. Je to věc, která by do budoucna smysl mít mohla nebo měla, o tom jsme přesvědčeni. To jednání je ale na můj vkus už relativně dlouhé.

Představme si ideální scénář pro pražskou burzu, pro místní obchodníky a investory: Jaké by bylo uspořádání, pokud by nakonec k dohodě s Polskem došlo?

Možná to spoustu lidí překvapí, ale já si nemyslím, že je to výrazně odlišné zadání od toho, které již máme v rámci CEECEG. Teď jsme čtyři burzy. Kdybychom se spojili s polskou burzou, tak nás bude pět. Jistě, jedna – shodou okolností ta, která by přibyla – bude největší, to je ale v této souvislosti celkem irelevantní. Stále jsou tam ty samé problémy, které řešíme teď. Jde o to si odpovědět na otázky, jak zkonstruovat jeden trh, kde budou všichni členové obchodovat v jednom systému - ve čtyřech různých měnách, podotýkám -, jaké cenné papíry obchodovat a jaký k tomu zkonstruovat jednotný index.

Praha, jak ji známe, stejně jako další burzy ze skupiny, se tedy rozpustí v nějakém větším, nadnárodním subjektu, což by jí svým způsobem mělo zajistit budoucnost, stabilitu?

Pražská burza bude součástí nějaké skupiny, která bude mít pravděpodobně jiný brand. Půjde o nadnárodní burzovní systém, který bude mít licenci možná v jedné ze zúčastněných zemí, ale možná někde jinde, kde to bude výhodné. Při nákupech a prodejích cenných papírů budeme mluvit o obchodování na středoevropském trhu, tak jako se teď bavíme o Euronextu, což jsou čtyři trhy v jednom (mají to jednodušší v tom, že všechny používají euro). Něco takového tu vznikne, ať už s Polskem, nebo bez něj.

Jak dlouho to může trvat? Co všechno se musí udělat, než o podobném nadnárodním subjektu nebudeme jen mluvit?

Máme před sebou spoustu práce. Musíme vymyslet, jak to udělat a jak to prodat investorům. Jeden problém je spojen s tím, že Rakousko je už desítky let vyspělým trhem, takže ho pokrývají jiní analytici a obchodníci než ostatní země ve skupině CEECEG. To je asi překonatelné, ale zlomit zvyky některých institucí nebude jednoduché. Hlavní problém souvisí s právním spojením dvou burz ve dvou státech, což, podíváme-li se na předpisy, které svazují emitenty, je nyní prakticky neřešitelná věc. Co se členů a burz týče, projekt je celkem snadno realizovatelný.

Jinými slovy, investoři si na skutečně nadnárodní trh v našem regionu ještě chvíli počkají.

Rychle lze zavést IT řešení, byť nám implementace obchodního systému Xetra ve všech zemích trvala poměrně dlouho. Teď si ale myslím, že již víme, jak na to. Není to jednoduché, ale přechod na jeden systém bychom asi zvládli nejrychleji. O řád složitější je vypořádání, a dokonce o několik řádů složitější je zmíněná právní situace, tedy otázky spojené s tím, kde jsou vlastně emitenti nakonec kótováni a který regulátor je dozoruje.

reklama
reklama