Nezaměstnanost mladých: Evropa jde do boje vyzbrojena systémem záruk

| redakce

Systém záruk pro mladé lidi je jedním z hlavních nástrojů, jimiž Evropská unie reaguje na problém nezaměstnanosti mladých lidí a jejich sociálního vyloučení. Mladým lidem systém nabízí pracovní místa, vzdělávání a odbornou přípravu.

Nezaměstnanost mladých v Evropské unii
Nezaměstnanost mladých v Evropské uniiZdroj: Europa.eu

Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z největších socioekonomických problémů Evropské unie současnosti. Čísla o nezaměstnanosti mládeže v EU jsou dlouhodobě alarmující – v prosinci 2013 bylo v celé EU bez práce v průměru 23,2 % mladých lidí. To znamená, že téměř každy čtvrtý mladý člověk nemůže najít práci. Okolo 7,5 milionu mladých lidí ve věku 15 až 24 let nepracuje a nevzdělává se.

Nejhorší situace je v Řecku a ve Španělsku, kde je dlouhodobě bez práce více než polovina mladých lidí. Třetí příčku zaujímá Chorvatsko s 49,2 %. V České republice činila ke konci loňského roku míra nezaměstnanosti mladých lidí 18,8 %. Důsledky této situace jsou vážné, a to nejen pro mladé lidi, ale i pro ekonomiku a celou společnost. Prohlubování krize na trhu práce může trvale poznamenat velkou část celé jedné generace.

Co je cílem systému záruk?

Záruka pro mladé má zajistit, aby všechny osoby mladší 25 let získaly během 4 měsíců od chvíle, kdy ukončily formální vzdělání nebo přišly o práci, slušnou, konkrétní nabídku uplatnění. Mělo by jít buď o nabídku pracovního místa, odborné praxe či stáže, nebo možnost dalšího vzdělávání. Nabídka by měla odpovídat konkrétním potřebám a specifické situaci dané osoby, zejména co se týče úrovně vzdělání, dovedností a zkušeností.

Země EU se na těchto zásadách vypracovaných Evropskou komisí dohodly v dubnu 2013. Jako inspirace posloužila pozitivní zkušenost Rakouska a Finska, kde podobný systém záruk pro mladé lidi již mají. Například ve Finsku po jeho zavedení během 3 měsíců od registrace na pracovním úřadě využilo 83,5 % žadatelů nabídku práce, praxe, stáže či dalšího vzdělávání.

Jak bude systém záruk fungovat?

Každý členský stát by měl vytvořit a uvést do praxe systém, který by měl v důsledku zajistit, aby se mladí lidé mohli pracovně realizovat nebo se dále vzdělávat.

K tomu bude zapotřebí intenzivní spolupráce všech klíčových aktérů – zaměstnavatelů, orgánů veřejné správy, služeb zaměstnanosti, vzdělávacích institucí, služeb podpory mladých lidí, odborů a dalších. Některé země budou muset pro tyto účely provést určité reformy, například modernizovat systémy odborného vzdělávání a přípravy či systémy služeb zaměstnanosti.

Financování

Systém budou financovat členské státy, přičemž EU poskytne podporu z Evropského sociálního fondu (s celkovými prostředky v hodnotě více než 10 miliard eur ročně v období 2014 až 2020) a 6 miliard eur z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

V současné době členské státy EU připravují národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi. Česká republika již tento plán vypracovala a předložila Evropské komisi k posouzení. Podle tohoto návrhu by mělo Česko získat 12,7 milionu eur z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přinejmenším stejně velkou částku by měla česká vláda vyčlenit z alokací v rámci Evropského sociálního fondu.

Přesné vyčíslení toho, kolik bude systém záruk pro mladé lidi stát, zatím není k dispozici. Podle odhadu Mezinárodní organizace práce dosáhnou celkové náklady na systémy záruk pro mladé v eurozóně ročně 21 miliard eur.

Nečinnost by ale stála mnohem více. Nadace Eurofound vyčíslila ekonomickou ztrátu plynoucí z nezaměstnanosti mladých lidí v celé EU v roce 2011 na 1,5 % HDP EU, neboli více než 150 miliard eur. Proto je potřeba na částky, které budou pro tyto účely zapotřebí, nahlížet s ohledem na vysoké sociální a ekonomické náklady, ke kterým by rozšířená nezaměstnanost mladých v dlouhodobém horizontu vedla. Systém záruk pro mladé lidi je potřeba chápat především jako důležitou prorůstovou investici.

Zdroj: Česká spořitelna

reklama
reklama