Nikolaus Görg (Bank Gutmann): Ruské banky by na kolaps Ukrajiny doplatily. Ani Putin proto nemá zájem krizi vyhrotit

Nikolaus Görg (Bank Gutmann): Ruské banky by na kolaps Ukrajiny doplatily. Ani Putin proto nemá zájem krizi vyhrotit

| Roman Chlupatý

Případný bankrot Ukrajiny by znamenal šok pro evropské i ruské banky. Pokud se Kyjev nedočká zahraniční pomoci, mohlo by k němu dojít už v polovině roku, varuje zástupce ředitele privátní rakouské Bank Gutmann Nikolaus Görg. Toto riziko nicméně do cen ukrajinských dluhopisů není plně započítáno, jako spekulativní nákup je proto bankéř nedoporučuje.

Referendum o budoucnosti Krymu, a tím i Ukrajiny, se blíží, adrenalin nejen na trzích proto opět stoupá. Co vás konkrétně v souvislosti s touto událostí zajímá?

Každý nyní mluví o politice, o tom, že to Krym byl ruské území, a proto mají někteří lidé pocit, že si ho Rusko nárokuje. Podle mě ale svou roli hraje i ekonomika. Právě nad ekonomickým zdůvodněním Putinových tahů se zamýšlíme. Podle mě hraje roli plynovod South Stream. V souvislosti s ním je zajímavé zaměřit se na to, kolik se ušetří, když nepůjde po dně moře, ale po pevnině, tedy přes Krym. Kdyby se navíc Krym stal ruským územím, mohlo by si Rusko nárokovat i přírodní zdroje na dně moře, do určité vzdálenosti od břehu. Jinými slovy, Ukrajinci by přišli o přístup k nezanedbatelným zdrojům zemního plynu, což by zvýšilo jejich závislost na Rusku.

Rostoucí napětí na Ukrajině na začátku minulého týdne nastartovalo útěk investorů od rizika. Pod tlak se dostala i střední Evropa. Jak pravděpodobné je, že se to bude opakovat?

To riziko existuje, region je pod jistým tlakem. Bankovní sektor jako takový je na Ukrajinu citlivý, čímž mám na mysli zejména rakouské banky; o Raiffeisen se toho v této souvislosti napsalo už hodně. Obecněji Ukrajina představuje významné riziko pro rozvahy a také úvěrové riziko, a to jak pro banky v regionu střední a východní Evropy, tak pro západoevropské banky. Co se možných turbulencí způsobených narušením vzájemného obchodu týče, hrozba není příliš velká. Ukrajina s regionem příliš neobchoduje, případné problémy by dopadly spíše na Rusko, které je jejím významným obchodním partnerem.

Jak velkým strašákem je z pohledu bank současná Ukrajina a s ní spojená krize?

Nelze vyloučit, že dojde k restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Do června nebo července bude Kyjev muset refinancovat dluh asi 12 miliard USD, což se mu bez pomoci zvenčí nepovede. Dojde tedy k restrukturalizaci, k defaultu, což by znamenalo významný šok pro rozvahy bank. Týká se to zejména rakouských bank, ale také ruských bank, to zdůrazňuji. Ani Putin tedy nemůže mít velký zájem na tom, aby se ukrajinská krize skutečně významně vyhrotila.

Vezmeme-li i toto v potaz, jak pravděpodobné podle vás je, že Ukrajina nezvládne splácet své závazky, že tedy dojde k bankrotu se všemi důsledky?

Ze slov našeho experta na pevně úročené produkty (fixed income) jsem vyrozuměl, že nyní skutečně není důvod investovat peníze do ukrajinských dluhopisů. Jeho osobní přesvědčení lze shrnout tak, že riziko není v cenách řádně započítáno. Nevím, zda k bankrotu nakonec dojde, ale pokud se ptáte na to, zdá má smysl na Ukrajinu sázet, říkám ne.

Jinými slovy, riziko spojené s Ukrajinou, i když se trh trochu uklidnil, trvá. Jsou tu ale další faktory, které má jistě v rámci střední a východní Evropy (CEE) sledovat.

Region byl často zmiňován jedním dechem společně s oživením v západní Evropě. Nakonec to ale nebylo tak slavné, jak mnozí doufali. Západoevropská aktiva výrazně posilovala, ekonomiky měnové unie začali mírně růst, ale na východě Evropy se toho mnoho zásadního nedělo. To mě, přiznám se, trochu překvapilo. Byl jsem přesvědčen, že východní Evropa bude vůči ústupu Fedu od kvantitativního uvolňování (taperingu) imunní. Myslel jsem si, že by změna sklonu americké výnosové křivky neměla mít na východní Evropu – na rozdíl od ostatních rozvíjejících se trhů – příliš velký dopad.

Je na tom tedy CEE, co se fundamentů týče, lépe než ostatní rozvíjející se trhy?

Neevropské mladé trhy se v poslední době zadlužily v cizích měnách. Východní Evropa se naopak pět let prala s něčím, co lze srovnat s úvěrovou krizí, takže nemá problém s bublinami nafouknutými uvolněnou měnovou politikou velkých západních centrálních bank. V regionu CEE jsme byli svědky jen velmi pozvolného růstu money growth rates. Rozvíjející se trhy v Asii a Latinské Americe přitom hlásily růst o 20 a více procent, a to v podstatě každý rok. Pokud se něco podobného děje pět let, pak se asi stane něco nezdravého, když se přísun peněz zastaví, tedy až dojde k obratu.

reklama
reklama