6 ekonomických dopadů nové studené války

| redakce

Rusko minulý týden dotáhlo anexi Krymského poloostrova do konce, když připojení území k Ruské federaci odsouhlasil ruský parlament a zákon s velkou slávou podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Reakce Západu na sebe nenechaly dlouho čekat. Spojené státy i Evropská unie Rusku hrozí tvrdými hospodářskými sankcemi a Vladimir Putin jim to oplácí stejnou mincí. Stále častěji se tak začíná hovořit o vstupu Východu a Západu do nového kola studené války.

Pokud by se svět opět ponořil do ideologického konfliktu mezi Východem a Západem, byla by to pro globální ekonomiku i mezinárodní vztahy katastrofa. Konec více než dvě desetiletí trvajícího mírového soužití na evropském kontinentu by podle analytiků a ekonomů prakticky okamžitě naplnil minimálně následujících šest scénářů.

1. Návrat Evropy do recese

O ruském hospodářství se příliš nemluví. Je osmé největší na světě a do jisté míry funguje jako most mezi Evropou a Asií. Za posledních deset let vzrostl objem obchodu mezi Ruskem a Evropskou unií z 90 miliard dolarů na 335 miliard dolarů, díky čemuž se mnoha evropským firmám dařilo zvyšovat výrobu i ve chvílích, kdy poptávka zákazníků na jejich domácích trzích stagnovala nebo klesala.

Podle odhadů se aktuálně export do Ruska podílí na evropském HDP 0,6 %, což sice není závratné číslo, v současné chvíli, kdy se Evropa sotva vzpamatovala z globální finanční krize z roku 2008, je však i tento podíl důležitý. S příchodem zákazu rusko-evropských obchodů by totiž reálně hrozilo, že se růst evropské ekonomiky zastaví a exportně orientované státy se znovu propadnou do recese.

2. Růst cen energetických komodit

Asi hlavním exportním zbožím Ruska je zemní plyn. Chtěla-li by tedy Evropská unie Vladimira Putina zasáhnout na nejcitlivějším místě, musela by zavést hospodářské sankce právě na energetické odvětví. Tím by však některé své členské státy uvrhla do značných problémů. Německá spotřeba zemního plynu je na ruských dodávkách závislá ze 40 %, rakouská dokonce z poloviny. Není potřeba vysvětlovat, co by se s cenami zemního plynu stalo, kdyby bylo Rusko z energetického trhu vyloučeno. Stačí si vzpomenout, jak v 80. letech reagovaly světové ceny ropy na irácko-íránskou válku.

3. Pád ruského hospodářství

Ačkoli se Rusko již delší dobu snaží dosáhnout širší diverzifikace své ekonomiky, mnoha úspěchů zatím nedosáhlo. Synonymem ruského hospodářství zůstává energetika, respektive největší exportér zemního plynu na světě Gazprom. A vzhledem k tomu, že loni ruské hospodářství vzrostlo pouze o 1,3 % a v letošním roce lze podle poslední prognózy ruské centrální banky očekávat růst HDP o 1,5 %, je jasné, že zákaz exportu energetických komodit by zemi ekonomicky srazil na kolena. Pokud by se navíc Rusko skutečně dostalo do hospodářské izolace, znamenalo by to i konec všech zahraničních investorů, kteří v zemi působí nebo expanzi do Ruska plánují.

  • 1
  • 2
reklama
reklama