David Marek (Patria Finance): Geopolitické riziko se stává normálem, musíme s ním počítat

| Roman Chlupatý

Krize na Ukrajině, pouliční bitky ve Venezuele, pokračující střety v Thajsku. Rizikových oblastí, které "cvičí" s regionálními i globálními trhy, přibývá. I proto by se měli investoři učit s tímto druhem rizika pracovat, říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Na geopolitiku se podle něj zapomnělo podobně jako na hospodářské cykly, s o to větší razancí se ale vrátila a několik dalších let bude při oceňování aktiv hrát roli.

Geopolitické riziko se nyní nejen kvůli Ukrajině řadí mezi hlavní hybatele trhů. Někteří experti mluví o tom, že se stalo pro investory a analytiky novým normálem. Souhlasíte?

Anketa: David Marek

V případě geopolitických rizik dochází mezi ekonomy k podobnému vystřízlivění, jako když se nechali v předchozím desetiletí ukolébat makroekonomickou stabilitou. Takzvaná great moderation se tehdy změnila v great financial crisis. Něco podobného probíhá i teď. Geopolitická rizika tu vždy byla. To, že byla v posledních letech trochu utlumena, na ně dalo pozapomenout, ale teď se hlasitě připomínají. A jistě není náhoda, že tato vlna přichází ze zemí, které nemají pevně zakotvené demokratické principy. Na začátku roku to byla Argentina, pak Turecko, teď Ukrajina – všechny mají zmíněný společný jmenovatel.

Jak s něčím podobným počítat? Lze takové riziko vůbec nějak namodelovat?

Nabízí se zahrnout geopolitická rizika do rizikových prémií nebo přirážek, ať už v oceňování dluhopisů, akcií, nebo dalších finančních instrumentů. Otázkou zůstává, jak to zachytit, jak riziko ohodnotit, protože je opravdu složitě měřitelné. Na rozdíl třeba od rizika selhání státu při splácení, které lze vztáhnout k výši dluhu, deficitu a výkonnosti ekonomiky. Tam si ekonomové dokáží poradit, je to do jisté míry spočitatelné. Lidské povahy, konkrétně povahy politiků, vypočitatelné nejsou.

Jinými slovy, jde o neznámou, která může kdykoli trhy pohnout nečekaným směrem.

V každé zemi se čas od času může objevit potenciálně nebezpečný politik. Pak záleží na tom, jak jsou nastaveny instituce v dané zemi, zda riziku s tím spojeným dokáží zabránit, nebo ho alespoň utlumit. Asi těžko by se například nyní ve Spojených státech mohl prezident chovat tak, jak se choval ukrajinský prezident Janukovyč. V ratingu nebo v nastavení rizikových prémií lze tyto politické faktory, obecně politickou kulturu v dané zemi, brát v potaz, ale je to spíše otázka osobního názoru, pochopení a "ocenění" situace; namodelovat to dost dobře nelze.

Zkusme si na příkladu Ruska ukázat, jak trh toto politické riziko – nestabilitu spojenou s nezakotvenými demokratickými principy – oceňuje nebo reflektuje.

Lze použít třeba CDF (contracts for difference), které nám říkají, že riziko je 200, 300 nebo 400 bazických bodů, což musíme přičíst například k výnosům z dluhopisů. Navíc je potřeba brát v potaz něco, čemu se na finančních trzích speciálně v případě Ruska říká "zlodějská prémie". Ta diskontuje finanční aktiva v Rusku mnohem více než v případě jiných zemí. Proto jsou nyní ruské akcie z pohledu běžných oceňovacích metod mimořádně "levné"; na světě snad nenajdeme "levnější" trh. Pokud bychom se řídili normálními modely, všichni bychom měli v portfoliích až brutálně převážené ruské akcie. Pokud však zahrneme zmíněnou "zlodějskou prémii", situace je jiná.

Stává se tedy politické a geopolitické riziko novým normálem? Stane se riziková přirážka v jedné ze svých mnoha forem standardním nástrojem, s nímž investoři budou pracovat?

Trhy, tedy investoři, mají paměť. Někdy sice chatrnou, někdy dokáží zapomínat velice rychle, ale přece jen nějakou mají. A myslím si, že to, co se aktuálně děje, Rusku dlouho nezapomenou. Bude se to promítat do hodnoty ruských akcií, státních dluhopisů a dalších ruských aktiv. Pokud tedy budeme mluvit o nějakém novém normálu při vnímání geopolitických rizik, pak to může být právě určitá hysterie v paměti investorů způsobená současnými událostmi. Nevím, zda rok, dva, nebo tři, ale citlivost investorů na geopolitická rizika určitě může být určitou dobu zvýšená.

Zmínil jste bouře v Argentině a v Turecku, nyní všichni mluví o Ukrajině. Které další nervové uzly z pohledu geopolitiky radíte v souvislosti s vývojem na trhu sledovat?

Jsou to Rusko a s ním sousedící státy, protože nejen Ukrajina má "nevyjasněné" vztahy s Moskvou. Dále je to oblast Blízkého východu včetně Turecka. Potenciálním zdrojem napětí může být i Čína, například některé nevyjasněné územní rozpory mezi Čínou a Japonskem. A je jistě potřeba zmínit rizikový faktor v podobě Severní Koreje. V Latinské Americe jde o zmíněnou Argentinu a Venezuelu.

reklama
reklama