Čeští důchodci: Všichni stejně chudí

| redakce

Kdo má průměrnou a vyšší mzdu, ten musí včas optimalizovat své investice a úspory na penzi. Státní měsíční důchod občanů s průměrnou mzdou a vyšší se příliš neliší od měsíčního důchodu občanů s podprůměrnou mzdou.

Z důvodu redukce při výpočtu důchodu se v Česku výše státního měsíčního důchodu u občanů s vyššími příjmy a nižšími příjmy příliš neliší. V Česku dle současné legislativy platí, že čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím vyšší úlohu v důchodu budou hrát vlastní finanční prostředky. Rozdíly v měsíční výši důchodu jsou v Česku poměrně malé.

Jak se v Česku liší důchody?

V Česku pobírá 80 % důchodců měsíční důchod v rozmezí 8 200 Kč až 13 700 Kč. Polovina důchodců má starobní důchod nižší než 10 657 Kč a polovina vyšší. Spodní kvantil měsíčního důchodu udává výši měsíčního důchodu, na kterou nedosáhne 10 % občanů s nejnižším měsíčním starobním důchodem. Deset procent starobních důchodců v Česku nemá měsíční důchod ani 8 192 Kč. Horní kvantil měsíčního důchodu nám zase udává výši měsíčního starobního důchodu, na kterou nedosáhne 90 % starobních důchodců. Pouze deset procent starobních důchodců má v Česku měsíční důchod nad 13 667 Kč.

Důchod 18 tisíc? Téměř nemožné

Měsíční důchod nad 18 tisíc Kč měsíčně pobírá v Česku pouze 12 tisíc důchodců. Důvodem je vysoká redukce při výpočtu důchodu. Na důchod nad 18 tisíc Kč dosáhnou OSVČ jen výjimečně.

Aby měl zaměstnanec měsíční důchod 18 tisíc Kč měsíčně, musí při získání doby pojištění v rozsahu 39 let mít průměrnou mzdu za všechny odpracované roky 78 tisíc Kč v současné hodnotě (dle legislativy roku 2014). Dvacetitisícový státní měsíční důchod je tak pro naprostou většinu občanů nedosažitelný. Výjimečné jsou v praxi již důchody nad 15 tisíc Kč, které jsou nedosažitelné pro 95 % občanů.

Redukce důchodu v praxi

Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci) se při výpočtu důchodu redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění v letech 1986 až 2013.

Ve třetí redukční hranici (od 30 093 Kč do 103 768 Kč) se započítává z 22 % a nad 103 768 Kč již jen z 3 % vyměřovacího základu. Naproti tomu v první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává v plném rozsahu.

Co toto opatření znamená? Při výpočtu důchodu je tedy zastoupen nejen princip zásluhovosti, ale i princip solidarity (občanů s vyššími příjmy s občany s nižšími příjmy). Ve většině vyspělých zemí světa je při výpočtu důchodu zastoupen prvek solidarity a občané s vyššími příjmy mají relativně nižší důchod než občané s nižšími příjmy.

Občan s průměrnou mzdou za odpracované roky ve výši 12 000 Kč (při 39 letech pojištění) má měsíční státní důchod 9 108 Kč měsíčně. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 48 000 Kč má měsíční státní důchod ve výši 14 164 Kč. Vše dle výpočtu důchodu dle legislativy roku 2014.

Zatímco hrubá mzda za všechny odpracované roky v současné hodnotě je vyšší 4násobně, tak měsíční důchod je vyšší pouze 1,55krát. U vyšších příjmů by byl tento nepoměr ještě vyšší. Více klesá životní úroveň odchodem do důchodu lidem s průměrnou a vyšší mzdou, proto je vhodné této situaci přizpůsobit rodinný finanční plán.

Jak klesá životní úroveň po odchodu do důchodu ve světě? Čtěte na Investujeme.cz.

Zdroj: Investujeme.cz

reklama
reklama