Holubice, nebo pragmatička? Janet Yellenová v čele Fedu

Holubice, nebo pragmatička? Janet Yellenová v čele Fedu

| redakce

Janet Yellenová je možná nejvlivnější ženou světa. Kroky americké centrální banky, které předsedá, jsou ostře sledovány globální investorskou komunitou a ovlivňují titulky nejčtenějších deníků a internetových portálů. Kdo je Janet Yellenová, jakým směrem vede Fed a jak s ohledem na to nastavit svá portfolia?

Pracovní trh na prvním místě

Janet Yellenová je považována za zastánkyni velmi uvolněné (takzvaně holubičí) měnové politiky. Známá je svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Na statistiky z trhu práce nahlíží detailněji než její kolegové a zabývá se i daty, která nelze vyčíst ze základních ukazatelů. Vývoj trhu práce je pro ni při určování směru monetární politiky klíčový.

Uznávanou ekonomkou je zejména proto, že dokázala řadu finančních krizí identifikovat s předstihem. Několikrát nesouhlasila s bývalým šéfem Fedu Alanem Greenspanem a s odstupem času se ukázalo, že měla pravdu.

Yellenová hned na úvod svého funkčního období naznačila, že neočekává zásadní odklon od politiky svého předchůdce Bena Bernankeho. Ten vyvozoval lekce z Velké deprese 30. let. Držel se filozofie, že v úvěrové krizi musí nastoupit agresivní monetární politika, aby v ekonomice nastalo oživení. Zdůrazňoval, že příliš brzké zvyšování sazeb během Velké deprese bylo jednou z nejhorších chyb historie. Proto se nyní Fed raději zpozdí se zpřísněním měnové politiky a pochybí na straně inflace, než aby riskoval opakování krize.

Kritici Bernankeho a Yellenové argumentují, že tato "holubičí" teorie nebere v úvahu vedlejší efekty, jako jsou rozpoutání inflace a riziko nafouknutí spekulativních bublin. Jiní oponují, že monetární politika ovlivňuje ceny, ale nevytváří bohatství. Yellenová chce usilovat o normalizaci měnové politiky za předpokladu, že se k normálu začne navracet ekonomika. Otázkou ale je, zda se ekonomika může vrátit k normálu, když centrální banka zasahuje do procesu tvorby cen a efektivní alokace kapitálu.

Jak současná politika Fedu dopadá na trhy

Méně likvidity ve vyspělých ekonomikách a zvýšená volatilita mohou vést investory k přehodnocování rizik. Rozvíjející se trhy už zažily tlaky loni, kdy se poprvé začalo mluvit o utahování uvolněné politiky Fedu. Země, které díky ní zažívaly největší příliv peněz, ale přitom trpěly nedostatkem investičních příležitostí, zasáhl prudký růst výnosů dluhopisů.

Utahování měnové politiky méně dopadá na rozvinutější mladé trhy, které jsou odolnější vůči rostoucí volatilitě. Tyto země investují do reálných projektů, mají rozvinutější právní prostředí, vyzrálejší bankovní systémy a domácí i zahraniční trh dluhopisů, zdravou monetární politiku a stabilní vlády.

Vliv změny kurzu politiky Fedu dopadá nestejnoměrně také na ekonomiky ze skupiny BRICS. Jako velmi slabá se ukázala ekonomika Brazílie a největší rozčarování panuje v případě Indie.

V případě akciového trhu přetrvává riziko zkreslení cenovou inflací způsobené dlouhodobě rozvolněnou politikou Fedu. Vlivem silné intervence centrálních bank na trzích nemusejí ceny aktiv reflektovat fundamenty. Bublina na trhu s akciemi může rychle prasknout. "Je potřeba se rozhodnout, zda chcete být za hlupáka raději před splasknutím bubliny, nebo až po něm," upozorňuje známý tržní stratég John Hussman. Jiné pravidlo ale říká, že trhy mohou zůstat iracionální déle než investoři solventní. Sečteno a podtrženo, obezřetnost je rozhodně na místě.

Sázkou na drsné vystřízlivění trhu z politiky centrálních bank mohou být zlato a měnové trhy. Zlato by mohlo těžit z nečinnosti politiků v oblasti přijímání naléhavých strukturálních reforem, měnový trh zase umožnit investorům držet se o krok napřed v měnových válkách.


Janet Yellenová se narodila v Brooklynu do rodiny lékaře a učitelky. Studovala Brownovu univerzitu, kde si jako jedna z mála studentek zvolila obor ekonomie. Byla posluchačkou profesora z Yaleovy univerzity a pozdějšího nositele Nobelovy ceny Jamese Tobina. Na Yalu také následně získala doktorát. Od roku 1980 působila na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1994 za vlády Billa Clintona byla jmenována do Rady guvernérů Fedu. V roce 1997 se stala předsedkyní Rady ekonomických poradců v Bílém domě. V roce 2004 byla zvolena do čela sanfranciského Fedu, který se za jejího vedení proměnil z nevýrazné instituce v centrum makroekonomického výzkumu. Viceguvernérkou americké centrální banky byla od roku 2010 a 1. února 2014 se ujala funkce její předsedkyně.

Psáno pro magazín Reportér Erste Private Banking

Zdroj: Bloomberg Businessweek, Bankrate, The Market Oracle

reklama
reklama