Pět otázek na téma čínského jüanu, které jste se báli položit

| redakce

Politické a ekonomické ambice Číny jsou obrovské a země to dává zaváděním rozsáhlých reforem jasně najevo. Na konci února již dokonce i člen výkonné rady Evropské centrální banky Yves Mersch připustil, že by se čínská měna mohla brzy stát vedle amerického dolaru a eura třetí základní světovou rezervní měnou. Než se tak ale stane, podívejme se na nejčastější otázky, které investory v souvislosti s čínskou národní měnou napadají.

1. Jaký je rozdíl mezi renminbi (česká transkripce: žen-min-pi) a jüanem?

Rozdíl v těchto dvou označeních není příliš velký, o čemž svědčí i skutečnost, že mnohdy bývají synonymně používána dokonce oficiálními představiteli Číny. Drobná nuance však mezi oběma slovy přece jen existuje. Renminbi je oficiálním názvem měny Čínské lidové republiky, zatímco jüan je názvem oficiálního platidla. Vztah těchto pojmenování je tedy stejný jako v případě Spojeného království, kde lze rozlišovat mezi librou šterlinků (měna) a librou (platidlo).

2. Jaká pravidla platí při stanovování kurzu jüanu?

Čínský měnový trh ušel od svého vzniku obrovský kus cesty. V roce 1948, kdy byla čínská měna vytvořena, byl kurz jüanu k americkému dolaru stanoven na 2,46 USD/CNY. V 80. letech 20. století však čínská měna posílila až k 1,50 USD/CNY, a tak představitelé země rozhodli, že je potřeba jüan uměle oslabit, přičemž byla v roce 1994 za cílový kurz s konečnou platností určena hladina 8,62 USD/CNY. K prozatím poslednímu zásahu do kurzu čínské měny došlo v roce 2005, kdy byl kurz jüanu k americkému dolar revalvován na 8,11 USD/CNY. Důležitější však je, že spolu s tímto krokem došlo také k uvolnění pevného kurzu jüanu, čímž svoji měnu Čína přímo poslala na devizové trhy, kde se nyní k dolaru pohybuje kolem úrovně 6,20 USD/CNY.

Ani konec pevného kurzu ale neznamenal úplný konec regulace. Čína má nad kurzem své národní měny stále značnou kontrolu. Jedním ze základních regulačních mechanismů je v současnosti opatření, které zakazuje, aby intradenní pohyb kurzu jüanu překročil 2 % libovolným směrem. Je přitom jasné, že pokud Čína z jüanu plánuje vytvořit jednu z hlavních světových měn, bude nakonec muset i toto omezení revidovat.

3. Jaký je rozdíl mezi onshore a offshore trhem?

V rámci zavádění ekonomických reforem Čína v roce 2010 oznámila, že vedle domácího regulovaného trhu (onshore) otevře ve svém hongkongském finančním centru i trh neregulovaný (offshore). Zásadním rozdílem obou trhů je to, že zatímco v regulovaném onshore prostředí se může kurz jüanu v jednom dni změnit pouze o maximálně 2 %, na neregulovaném offshore trhu se měna vyvíjí bez dohledu a regulace ze strany čínských úřadů, a její kurz tak může fluktuovat libovolně.

Podle Miroslava Plojhara, stratéga z České spořitelny, je pro investory zatím jednoznačně lepším nástrojem offshore verze čínské měny s kódem CNH. "Deregulace pevninského jüanu s označením CNY není zdaleka dokončena a pro obchodování stále platí silné restrikce," říká. "Na jüan obchodovaný na hongkongském trhu se nevztahují žádné restrikce, a navíc má relativně nízké spready. Obchodovat s pevninským jüanem CNY dnes má smysl spíše pro podniky, které do Číny něco vyvážejí nebo z ní dovážejí."

4. Kdo má na starosti regulaci trhu?

Na regulovaném onshore trhu má hlavní slovo Čínská lidová banka (People's Bank of China - PBC) a Státní úřad pro správu devizových rezerv (State Administration of Foreign Exchange - SAFE). Oba úřady mají na starosti odlišné oblasti měnového trhu, přesto spolu například při rozhodování o podobě monetární politiky úzce spolupracují. Hlavní institucí, která dohlíží na neregulovaný offshore trh, je hongkongský úřad Hong Kong Monetary Authority (HKMA), který v sedmimilionovém autonomním městě na jihu Číny od roku 1993 funguje jako centrální banka.

5. Může čínská měna ohrozit dominantní pozici dolaru a eura?

Podle Miroslava Plojhara podíl Číny na světové ekonomice a zahraničním obchodu roste, podíl čínské měny však zůstává poměrně malý. "V blízké budoucnosti se z jüanu zřejmě rezervní měna jako dolar či euro nestane, v dlouhodobém horizontu však již o jüanu coby globální měně hovořit lze," říká. Podle Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) je již nyní čínský jüan na devizových trzích s podílem 1,39% sedmou nejpoužívanější měnou před švýcarským frankem.

Miroslav Plojhar nicméně upozorňuje, že další růst významu jüanu je běh na dlouhou trať. "Plně funkční měnový trh s dostatečně velkou finanční infrastrukturou nevznikne hned, přestože už země jedno velké centrum má – Hongkong. Čína se chce vyhnout problémům rychlé konvertibility a následné volatility, kterou v minulosti zažila většina emerging markets, včetně České republiky v letech 1995 až 1997, a proto volí strategii mnoha postupných kroků. To případný silný nástup jüanu stále brzdí," vysvětluje.

Zdroj: CME Group

reklama
reklama