Co mají společného Ivo Rittig, Mostecká uhelná, vysoká politika a byznys?

| redakce

Zeptejme se jinak: Koho mají společného? Odpověď je jasná: Za vším hledejte bankéře.

Braxator. Hluboký mužský hlas odkudsi ze Švýcarska či Lichtenštejnska slyším za poslední měsíce potřetí. Pokusy, které nevyšly, nepočítám. Když se představím, reakce už zní poučeně. "Áha." A zavěsí, jako vždy. Tuší, proč mu telefonujeme. Pan Camillus Braxator veřejně nevystupuje, jak se na diskrétního privátního bankéře a právníka sluší. Kdyby však promluvil, mohl by vnést něco světla do série podnikatelsko-politických příběhů, v nichž figuruje. Mezi nimi vyčnívá případ privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS), na níž český stát tratil miliardy korun. Není však jediný.

Je charakteristické, že lidé znalí zákulisí i ti, kteří s Braxatorem měli co do činění, se odmítají k jeho osobě vyjádřit či promluvit na záznam. Pokud však o něm hovoří, pak s respektem, který nutně nezahrnuje sympatii. Výjimky ze zákona mlčení představují bývalý uhlobaron Antonín Koláček, odsouzený nepravomocně švýcarským soudem kvůli privatizaci MUS, či bývalý majitel fotbalové Sparty Petr Mach. Oba mají po ruce i bizarní historky.

Když se podnikatel Mach vydal v roce 2011 na Obvodní soud pro Prahu 2 nahlédnout do svého starého soudního spisu, nestačil zírat. Ve svazku měl najít důležité dokumenty, které potřebovali curyšští detektivové, aby objasnili, kdo Machovi manipuloval se zahraničními konty. Spis byl ale vybrakovaný. Macha v tu chvíli napadlo jediné: Braxator!

Tato epizoda stála na začátku našeho pátrání, zanedlouho pak přibyla další. Antonín Koláček vypráví, jak před pěti lety zamířil do čínského pohoří Wu-tang, kde se věnoval tchaj-ťi (taiči). Právě v té době však někdo podepsal bez jeho svolení významné dokumenty. A také Koláček měl jasno: Braxator! Oba případy vyšetřují orgány v České republice i v zahraničí. Ale proč právě "Braxator"?

Svědectví uhlobarona

Kamil Braxator (64) se narodil na Slovensku. Převážnou část života pracuje a žije v zahraničí, používá křestní jména Camill či Camillus. Bylo mu 18 let, když v roce 1968 emigroval s rodiči do Švýcarska. Vystudoval práva a stal se privátním bankéřem. Jako právník působí v řadě zahraničních firem, je například prezidentem firmy Noble House Group, která se specializuje na technologie, obchod se zlatem a stříbrem či zakládání offshorových firem. Od 90. let se jeho jméno objevuje v kuloárech české podnikatelské scény, momentálně žije v Panamě a pracuje v Lichtenštejnsku.

Byla to doba opozičního paktu ODS a ČSSD (1998–2002, v čele stran stáli Václav Klaus a Miloš Zeman), kdy vrcholila privatizace Mostecké uhelné společnosti. Případ je dostatečně znám, avšak fakt, že její aktéry v čele s Antonínem Koláčkem loni odsoudil švýcarský tribunál v Bellinzoně k vysokým trestům, neznamená, že je vše vysvětleno.

Když se Markus Häfliger, ostřílený novinář listu Neue Zürcher Zeitung, pustil do této kauzy, brzy musel konstatovat, že si nevybavuje případ, který by zahrnoval tak rozsáhlou a sofistikovanou pavučinu firem a finančních transakcí mezi nimi. Účelem sítí sahajících z Prahy přes Švýcarsko až do daňových rájů bylo mimo jiné zamlžit peněžní toky a jejich koncové příjemce. Stále není jasné, kdo byl jejich mozkem. Ale někde v té pavučině se objevuje i jméno Braxator v roli privátního bankéře, jenž byl zmocněn operovat s účty hlavních aktérů.

První stopy zachytil v roce 2011 týdeník Euro. Napsal, že bankéř Braxator měl společně s manželkou Broniou přístup ke švýcarským účtům manažerů a poté majitelů Mostecké uhelné. Jedním z nich byl šéf společnosti Antonín Koláček. ČESKÁ POZICE nyní získala jeho podrobnější výpověď.

Co ví právník Alexander Bělohlávek?

Shrneme-li poznatky, Bronia Braxatorová disponovala podpisovými právy k účtům, jejichž beneficienty byli manažeři MUS Oldřich Klimecký a Antonín Koláček. Camillus Braxator disponoval podpisovým právem k účtům Koláčkovy nadace Maitrea Anstalt. A také nadace Onetage Anstalt, jejímž beneficientem byl zesnulý Luboš Měkota, další z protagonistů transakce, která dle spisu švýcarské prokuratury započala privatizací MUS a vyvrcholila ovládnutím plzeňské Škody.

  • 1
  • 2
reklama
reklama