S pomalejším růstem Číny se počítá. Peking řeší, kudy dál

| Vojtěch Železný

Čínský HDP v prvním kvartálu meziročně vzrostl o 7,4 %, čímž o desetinu bodu překonal odhady analytiků. I tak se ale jedná o nejnižší míru expanze od finanční krize v roce 2009. Nejhůře se vedlo stavebnictví, které ještě v roce 2012 tvořilo šestinu celkového výkonu čínského hospodářství.

Nově vybudovaná podlahová plocha se meziročně snížila o 25,2 % a ceny nemovitostí klesly o 5,2 %. Naopak dobrou kondici prokázal trh práce. Ve městech vzniklo v prvním čtvrtletí 3,44 milionu pracovních míst a reálný příjem na hlavu vzrostl o 7,2 %.

Zpomalující výstavba a defaulty firem

Pokles ve stavebnictví lze spíše než jako příčinu označit za symptom ekonomického zpomalení. Je to sektor velmi závislý na nově poskytnutých bankovních úvěrech. S postupnou transformací čínského finančního systému, která mimo jiné povolí bankám určovat si úrok, za který mohou poskytovat úvěry, lze očekávat, že se objem poskytnutých úvěrů do stavebnictví ještě sníží a dynamika stavebního sektoru ještě zpomalí.

Čína bude muset objem úvěrů kontrolovat ať již výší povinných minimálních rezerv (v současné době musejí čínské banky držet v rezervách 20 procent objemu úvěrů), nebo vyšší úrokovou sazbou centrální banky. Mezitím však budou muset čínské banky odepsat velký objem úvěrů. Minulý měsíc totiž došlo ke krachu několika společností, když čínská vláda poprvé odmítla intervenovat. Například Shanghai Chaori Solar Energy nebyla schopna zaplatit asi 90 milionů RNB (280 milionů Kč) na úrocích ze svých dluhopisů. Jedná se o první krach korporátních dluhopisů na pevninské Číně, který na trhu s firemními dluhopisy vyvolal vlnu výprodejů.

Zadlužení regionů a soukromého sektoru

Zadlužení čínské vlády je sice oproti západnímu světu velmi nízké, problémem je však zadlužení regionálních vlád a soukromého sektoru. Soukromý dluh Číny dosáhl dvojnásobku ročního objemu produkce hospodářství, což je podobná úroveň jako u Japonska na konci 80. let.

Počet lidí v pracovní síle se již příliš nezmění a banky rovněž nebudou moci půjčovat v takovém rozsahu jako dosud. Je tedy jasné, že Čína již nebude moci růst extenzivně.

Loni investovala čínská vláda do vzdělání 2,2 bilionu RNB (téměř 7 bilionů Kč). V roce 2012 investice do vzdělání meziročně narostly dokonce o 15,7 %. V těchto výdajích byly i učebnice pro 120 milionů venkovských dětí. Podíl výdajů na vzdělání na HDP tak dosáhl 4 %, což si Čína předsevzala již v roce 2000.

Co Čína potřebuje?

Je potřeba, aby v Číně došlo ke snížení finanční páky. V zájmu čínské vlády však bude, aby k tomuto snížení došlo postupně. Případný výrazný propad (růstu) ekonomiky by totiž mohl otřást pozicí komunistické strany. Lze tedy očekávat, že v letošním roce ekonomika země dále zpomalí růst. Vyšší základna objemu ekonomiky, stagnace pracovní síly a nemožnost dále expandovat na dluzích budou hlavními příčinami zpomalení.

Čína však má i silné stránky, které jí současnou nelehkou situaci usnadní. Zvyšuje se počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v technických oborech. Mezi absolventy středních škol patří čínští studenti k těm nejlepším (výzkum v programu PISA v rámci zemí OECD). Mezi lety 2008 a 2011 se počet čínských patentů zečtyřnásobil a Čína na konci roku 2012 obsadila ve světě v tomto ohledu třetí pozici. Je tedy zřejmé, že má nakročeno k tomu, aby svůj růst transformovala z extenzivního na intenzivní prostřednictvím vzdělání a zlepšujícího se výzkumu.

reklama
reklama