Slovinská krize 2.0: Na politické scéně to opět vře, v sázce je nastartované ozdravení

| Roman Chlupatý

Slovinská vláda se v podstatě rozpadla, úterní očekávané jednání koaličních partnerů by to podle většiny komentátorů mělo jen potvrdit. Následné politické turbulence by mohly zemi vrátit o rok do minulosti, kdy se spekulovalo o kolapsu slovinského bankovního sektoru a krizi celé ekonomiky. Ani něco podobného by však zřejmě region střední a východní Evropy (CEE) nepotopilo, říká hlavní ekonom české Citibank Jaromír Šindel. V kombinaci s ukrajinskou krizí a případnými nepřesvědčivými výsledky zátěžových testů evropských bank by to ovšem dopad mít mohlo.

O víkendu to na slovinské politické scéně začalo opět vřít. Jak vážné ohrožení hospodářské stability to i vzhledem k tomu, jak problematická situace tam loni nastala, představuje?

Jaromír Šindel
Jaromír Šindel

Ve Slovinsku poté, co premiérka ztratila podporu své strany a koaliční partneři nejsou ochotní spolupracovat s jejím novým předsedou, hrozí předčasné volby. V sázce je důvěra investorů. Na jedné straně má Slovinsko dostatečnou finanční rezervu na to, aby pokrylo své potřeby, co se půjček týče, a to jak v letošním, tak v následujícím roce, částečně i v roce 2016. Na straně druhé ale není jasné, nakolik bude nová vláda ochotna následovat relativně rychle kroky předcházející vlády. Konkrétně je potřeba stabilizovat bankovní sektor, pokračovat v rozjeté – i když ne úplně viditelné – privatizaci státního majetku a omezit roli státu v ekonomice. To bude z pohledu investorů v následujících měsících klíčové.

Cítíte už na trhu nervozitu spojenou s nejistou budoucností Slovinska? Očekáváte, že by případně mohla nastat? A pokud ano, jak se projeví?

Na začátku roku jsme byli svědky toho, že ministerstvo financí schválilo poměrně velkou finanční rezervu a stabilizace bankovního sektoru pokročila. Výnosy slovinských dluhopisů na to reagovaly výrazným propadem a přiblížily se výnosům španělských dluhopisů. Už před právě skončeným víkendem nicméně došlo k opětovnému růstu. Zřejmě nastává období zvýšené volatility, nervozity, kterou budou doprovázet vyšší výnosy. Rozhodující nicméně budou informace o tom, kdy budou předčasné volby – pokud ještě před prázdninami, bude to z pohledu výše výnosů relativně pozitivní. Pak budou podstatné samotné výsledky voleb. Situace ve slovinské politice je totiž skutečně komplikovaná, existuje tam personální animozita, která brání sestavení řady jinak myslitelných koalic.

Jak pravděpodobné tedy je, že dojde k vyhrocení situace v zemi? Že se svým způsobem vrátíme do doby, kdy i velká světová média diskutovala slovinskou krizi a její důsledky?

To podle mě může nastat, pokud politici nebudou schopni sestavit funkční vládní koalici, a také, pakliže ji uzavřou, pokud tato koalice nebude schopna pokračovat v privatizaci státního majetku a řešit situaci v bankovním sektoru. Sice byla vytvořena konsolidační banka, byla do ní přesunuta špatná aktiva a provedena rekapitalizace tří klíčových bank ve Slovinsku, ale i tak tyto banky stále drží vysoký podíl špatných úvěrů. Navíc i menší lokální banky mají problémy, které zatím nebyly řešeny. Proto, pokud se dočkáme nějakého vystupňování neschopnosti udělat něco na politickém poli, zastavení privatizace a problémů v bankovním sektoru, mohou vyvstat otazníky ohledně budoucnosti slovinské ekonomiky, i té blízké. Jedním dechem je k tomu ale potřeba dodat, že jsou v eurozóně nové mechanismy, které by měly pomoci.

Jak by právě nové evropské stabilizační mechanismy mohly Slovinsku pomoci?

Máme zde proceduru, jejímž cílem je limitovat makroekonomické nerovnováhy, a do té je Slovinsko již zapojeno. Tamní vláda by si tak v případě nějakého vyhrocení situace musela vybrat, zda bude následovat doporučení Evropské komise, nebo ne. Ve druhém případě by zemi hrozily tresty. Pokud by se naopak Slovinsko rozhodlo doporučení komise reflektovat, ukázalo by se, že jsou nové mechanismy relativně fungující "kazajkou" politické reprezentace. Ta proto nemůže zvyšovat nerovnováhy v domácí ekonomice.

Hrozí, že se nestabilita ve Slovinsku přelije do celého regionu, nebo alespoň do některých zemí střední a východní Evropy? Celá oblast je již nyní kvůli ukrajinské krizi pod tlakem.

Nemyslím si, že by mělo Slovinsko na to, aby se samo stalo spouštěčem krize v regionu. Na druhou stranu je potřeba brát v potaz další faktory, ať už je to zmíněná ukrajinská krize, nebo probíhající, z pohledu bankovního sektoru klíčové zátěžové testy. Pokud bychom se dočkali nějakého neúspěchu při snahách stabilizovat situaci ve Slovinsku, a zároveň by byly výsledky zmíněných zátěžových testů evropských bank neuspokojivé, mohlo by to vzbudit nervozitu ve střední a východní Evropě jako celku. Z pohledu bankovních sektorů, které jsou závislé na vnějším financování, by se situace opět stala problematickou.

reklama
reklama