David Rosenberg: Zvyšování sazeb Fedu nemusí zabít akciovou rally

| redakce

Hlavní ekonom a stratég Gluskin Sheff & Associates David Rosenberg uklidňuje investory, že by se neměli zvyšování sazeb Fedu obávat. Historie podle něj navíc prozrazuje, jací jsou vítězové a poražení akciového trhu v období před tím, než úroky vzrostou.

Sazby Fedu by se neměly zvyšovat do první poloviny roku 2015. Americká centrální banka musí nejprve do posledního čtvrtletí tohoto roku dokončit proces takzvaného taperingu (omezování nákupů aktiv). Navýšení sazeb se očekává v roce 2015, jakmile míra nezaměstnanosti spadne pod 6 %.

Proč tolik paniky kolem zvyšování sazeb?

Především kvůli tomu, že se o zvyšování sazeb už hodně dlouho mluví. Nedošlo k němu od roku 2006. Stejné obavy převládaly na trzích před rokem 1994 (předcházelo tomu navýšení v roce 1989), ale i v roce 2004 (sazby se nezvyšovaly od roku 2000).

Pět let mezi cykly růstu a poklesu sazeb Fedu není ničím neobvyklým, devět let už je dost dlouhá doba. Yellenová si toho je vědoma. Fed musí být opatrný, aby se se zvyšováním sazeb neukvapil jako v letech 1993 a 2003.

Pohled do minulosti odhaluje, že býčí trh nikdy nekončil hned po prvním zvýšení sazeb. Na cestě ode dna k vrcholu u S&P 500 jsme na základě historických vzorců teprve ve třetině. Průměr i medián jsou v podstatě identické a nikdy se nestalo, že by v době prvního zvýšení sazeb byl cyklus dále než v polovině.

Vše může být tentokrát jinak kvůli rozměrům a době trvání současné akciové rally. Fed dosud nikdy (v historii sahající do 50. let 20. století) nečekal s prvním zvýšením sazeb celých pět let býčího trhu. Obvyklá doba byla jeden až tři roky (dokonce i v období po technologické bublině).

Vrchol trhu přichází zpravidla tři roky po zvýšení sazeb Fedu (nejkratší prodleva byla rok a půl koncem 60. let). Historická data také ukazují, že trh dosahuje vrcholu, až když je proces zvyšování sazeb Fedu v plném proudu.

Průměrný růst sazeb Fedu činí 350 bazických bodů (medián 220 bazických bodů) od předchozích minim, než S&P 500 podlehne likviditnímu tlaku. Nejmenší vzestup, po němž následoval medvědí trh od roku 1960, byl 130 bazických bodů.

David Rosenberg říká, že bychom měli výnosovou křivku nechat mluvit samu za sebe. Na historických maximech S&P 500 (na mediánové i průměrné bázi) bývá rozdíl mezi 10letými a 2letými americkými dluhopisy do 50 bazických bodů. Nyní je to 230 bazických bodů.

Navýšení sazeb Fedu v určitém okamžiku býčí trh zastaví, ale obvykle až v pokročilejších stádiích utahování měnové politiky, kdy se výnosová křivka zplošťuje. Rosenberg to očekává až v roce 2016. Trh nejspíše nezačne zaceňovat růstové důsledky plošší křivky do druhé poloviny roku 2015.

Rotace mezi sektory před navýšením sazeb a po něm

V čase před navýšením sazeb jsou akciovými vítězi finance, technologie, průmysl a spotřební zbytné zboží (cyklické sektory). Zaostávají naopak zdravotní péče, spotřební nezbytné zboží, síťové služby a telekomunikace (defenzivní akcie). Je ale potřeba dívat se detailněji na to, jak jsou které sektory citlivé na změny výnosové křivky.

Od chvíle, kdy Fed začne utahovat měnovou politiku a S&P 500 pokračuje na cestě k vrcholu, relativní výkonnost se mění. Začíná se dařit defenzivním sázkám na úkor cyklických sektorů.

Sektorová rotace bude podle Rosenberga klíčová. Nezapomeňte to zohlednit při rebalancování portfolia pro rok 2015. Prozatím je ale obezřetnou volbou diverzifikované portfolio zaměřené na to, co funguje v prostředí rostoucích dluhopisových výnosů, strmé výnosové křivky a reflačního až inflačního prostředí.

Zdroj: Financial Post

reklama
reklama