Günter Deuber (Raiffeisen Bank): Sankce uvalené na Rusko mohou hrát Putinovi do karet. Západ by měl být opatrný

| Roman Chlupatý

Závislost Ruska na globálním finančním sektoru, jemuž dominují američtí a evropští hráči, je značná. Pokud by tedy chtěl Západ na Rusko skutečně zatlačit, mohl by zvolit cestu přes banky. Otázkou je, zda by to nekompromitovalo dlouhodobé strategické zájmy Washingtonu a Bruselu, varuje ekonom z vídeňské Raiffeisenbank Günter Deuber. Izolace by totiž mohla podpořit množící se hlasy, které po něčem podobném v Rusku volají.

V souvislosti s Ukrajinou na trhu koluje mnoho spekulací a fám, třeba že je na tom ruská ekonomika hodně špatně a Ukrajina má Moskvě sloužit jako fíkový list. Co vy na to?

Günter Deuber
Günter Deuber

Byl bych asi opatrný v prohlášeních, že to, co se děje, bylo plánované, že je to snad součástí nějaké širší strategie. Je ale pravda, že během posledních několika let je v Rusku cítit mnohem větší akcent na nacionalistická témata. Od návratu Putina do funkce prezidenta je tento aspekt politiky velice patrný. Donedávna to bylo znát na domácí politice, nyní se to do jisté míry přelilo i do zahraniční politiky Ruska. I tak bych ale řekl, že byl ruský přístup k Ukrajině sérií ad hoc rozhodnutí, že šlo o spontánní vývoj, ne plán.

Nevěříte tedy, že šlo o vyvrcholení dlouhodobé, skryté operace?

Nasvědčují tomu například protichůdná vyjádření a postoje, které se ze dne na den měnily. Neřekl bych proto, že ukrajinský konflikt, respektive konflikt se Západem, byl Moskvou naplánován, ani například s cílem odvést pozornost od slabin domácí ekonomiky, jak jste zmínil. Podle mě jde o další střípek, který zapadá do mozaiky nacionalismu, na niž se Putin v posledních letech stále více soustředí. To svým způsobem připravilo podloží pro to, co se děje. Pro Moskvu je nyní snadnější najít doma podporu pro politiku, kterou vůči Ukrajině volí.

Jak velkou roli podle vás v domácí i zahraniční politice Ruska hraje jeho hospodářská situace?

Současné události jsou určitě provázány s různými ekonomickými tématy. V Rusku se například stále hlasitěji mluví o tom, že by domácí ekonomika měla být na světě nezávislá. To ostatně reflektuje nacionalistické proklamace, které se objevují už od 30. let minulého století, a to nejen v Rusku, ale v určité době třeba i v Německu. Podle mě to souvisí se snahou Vladimira Putina sjednotit zemi prostřednictvím nacionalistických myšlenek, proklamací a politických tahů.

Co to znamená z pohledu okolního světa, nebo konkrétněji Západu? Může stále nacionalističtější Rusko brát jako důvěryhodného partnera?

V první řadě to znamená, že bude pro Západ opět obtížnější ovlivnit Rusko tou cestou, na kterou aktuálně sází. Zdá se totiž, že Rusku hrozba izolace až tak nevadí, což platí o politické, ale možná do jisté míry i o hospodářské vyloučenosti. Otázkou je, zda a jaké páky Západ má. Teď se hodně mluví o sankcích a o tom, jak by Západ mohl zahýbat ruskou ekonomikou. Co se například finančního sektoru týče, je jasné, že je Rusko v mnohem větší míře závislé na Západě než Západ na Rusku. Pokud by se tedy Amerika rozhodla na Rusko uvalit tvrdé sankce v této oblasti, nejlépe v tandemu s Británií, mělo by to na Rusko těžký dopad, zatímco Západ by příliš netrpěl.

Je právě finanční sektor achillovou patou ruské ekonomiky?

Musíme brát v úvahu i současnou náladu v ruské společnosti, přesvědčení, že Rusové chtějí být soběstační. Pokud se za těchto okolností Západ rozhodne pro sankce, podobné nálady a snahy jen podpoří. To věci komplikuje, limituje to manévrovací prostor, který Západ může využít. Musí totiž pamatovat i na své dlouhodobé zájmy a vztahy s Ruskem. Zmíněné sankce ve finančním sektoru by například pocítilo zejména Rusko, ale odpověď, jíž by zřejmě bylo přiostření nacionalistické rétoriky ze strany Kremlu, by nemusela být ani pro Západ příjemná.

Co to znamená z pohledu investorů se zájmem o země, které patřily do sféry vlivu Sovětského svazu? Měli by být připraveni na to, že se může opakovat ukrajinský scénář?

Myslím si, že je vcelku jasné, že se Rusko chce soustředit na širší regionální zájmy. O tom ostatně stále častěji otevřeně mluví i představitelé Putinovy administrativy. Bezpochyby se tak můžeme dočkat dalších pokusů Ruska o posílení a konsolidaci vlivu ve svém sousedství. Kterékoli zemi, jež by se pokusila se přiblížit Západu, může hrozit ekonomická nebo politická destabilizace podobná té, kterou zažila Ukrajina. Západ je zároveň nyní opatrný, takže po žádné zemi v okolí Ruska nechce a v brzké době nebude chtít, aby se rozhodla, zda půjde "ruskou", nebo "západní" cestou.

reklama
reklama