Německo vs. Francie: Bitva o budoucnost eura bude brzy pokračovat

| redakce

Ve stínu květnových voleb do Evropského parlamentu se schyluje k mnohem zásadnější bitvě. Bitvě severu proti jihu o roli Evropské centrální banky, potažmo k bitvě o euro.

Blíží se doba, kdy nastane další kolo velké debaty o budoucí pozici Evropské centrální banky a evropské společné měny. Francie a další země jižního křídla eurozóny si opakovaně stěžují na problémy s exportem kvůli příliš silnému euru, Německo takové problémy nemá. Naopak, Evropská unie uvažovala i o jeho sankcionování za obchodní přebytek. Čím silnější domácí měna, tím levnější dovoz ropy, plynu a tak dále. Proto Německu silnější euro nevadí.

Rozbroje mezi Německem a Francií nejsou ničím novým. Již od vzniku Evropské centrální banky se Německo snažilo o to, aby její model kopíroval fungování Bundesbank, a to včetně cílů. Francouzi požadovali centrální banku více podporující ekonomický růst a snižující nezaměstnanost i za cenu vyšší inflace. Stávající přístup ECB ve stylu "něco mezi" nevyhovuje ani Německu, ani Francii.

Ekonomika zemí eurozóny se ozdravuje, ale jen v průměru. Ekonomiky Německa a dalších zemí severního křídla (v širším pohledu celé Evropské unie včetně České republiky) se ozdravují rychleji (měřeno ekonomickým růstem a změnou míry nezaměstnanosti) než ekonomiky na jihu.

Jižní země tlačí ECB do podpory ekonomického růstu, například pomocí kvantitativního uvolňování. Pokud něco takového dělá centrální banka jedné země (Spojené státy, Japonsko), je jasné, jaké bondy a jaká aktiva bude nakupovat. Podle jakého principu by se ale určilo, cenné papíry kterého státu bude ECB nakupovat? Koho upřednostní?

Podobné tlaky jsou výsledkem vnitřní krize eurozóny. Některé země mají obchodní přebytek, jiné deficit, tudíž jsou různé požadavky na kurz eura.

Pokračování článku najdete na serveru Proinvestory.cz.

Zdroj: proinvestory.cz

reklama
reklama