Tajemství úspěchu nejbohatších lidí světa

| redakce

Představovali jste si někdy, jaké by to bylo, kdybyste patřili mezi nejúspěšnější podnikatele světa a mohli si bezezbytku plnit všechny své životní sny? Pak byste měli vědět, že o tom, zda se vám v byznysu podaří dosáhnout fenomenálních úspěchů, rozhoduje několik faktorů. Některé z nich nemáte nejmenší šanci ovlivnit.

Autoři studie SuperEntrepreneurs: And how your country can get them, kterou minulý týden zveřejnil londýnský institut Centre for Policy Studies, se zaměřili na zhruba tisíc podnikatelů, kteří se v letech 1996 až 2010 objevili na seznamu nejbohatších lidí světa časopisu Forbes a jejichž majetek byl v tomto období odhadován na minimálně jednu miliardu dolarů. Další důležitou podmínkou pro výběr "superpodnikatelů" bylo to, že se muselo jednat o lidi, kteří své bohatství získali vlastní činností, nikoli ve formě dědictví.

Kreativita, sebevědomí a schopnost vypořádávat se s neúspěchy jsou podle studie jen některé z vlastností, které jsou pro nejbohatší podnikatele světa příznačné. Kromě těchto charakterových rysů je důležitou podmínkou ke vstupu do světa velkého byznysu vzdělání, což může být pro někoho překvapivé. Často se totiž ve spojení s nejbohatšími lidmi světa dávají za příklad spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates a nedávno zesnulý spoluzakladatel společnosti Apple Steve Jobs, kteří, jak dobře známo, vysokou školu nedostudovali. Podle nynějšího zjištění institutu Centre for Policy Studies jsou ale Gates a Jobs spíše výjimkou, vysokoškolský diplom totiž nemá pouze 16 % superpodnikatelů, přičemž rovná polovina dolarových miliardářů má dokonce některý z vyšších titulů (MA, MBA nebo JD).

Neméně důležitá je ambicióznost. "Úspěšní podnikatelé jsou ve většině případů soutěživí jedinci s ekonomicky orientovaným myšlením," uvádí studie. Peněžní zisk a uznání ze strany vrstevníků a okolí byly podle autorů výzkumu v začátcích podnikání hlavními motivačními zdroji 73 % oslovených miliardářů.

Všude dobře, doma nejlépe?

Dále studie upozorňuje, že o úspěchu, či neúspěchu podnikatelů rozhoduje také sektor, v němž se své nápady snaží uplatnit. Příležitosti sice poskytují všechny obory od zdravotnictví přes obnovitelnou energii až po nakládání s odpady, největší potenciál zisků ale podle nejnovějších zjištění skýtají odvětví biotechnologií, financí, informačních technologií a maloobchodu. Autoři zprávy SuperEntrepreneurs mimo jiné vyzdvihují, že polovina veškerého venture kapitálu proudí právě do odvětví informačních technologií a biotechnologií.

Z pohledu regionů jsou nejlepším místem pro start byznysu Hongkong, Izrael a Spojené státy americké. Dalšími atraktivními lokalitami jsou například Švýcarsko, Singapur, Norsko nebo Irsko, na druhé straně spektra se pak nacházejí Maďarsko, Slovensko a Slovinsko. Česká republika se s podílem zhruba 0,25 dolarového miliardáře na milion obyvatel pohybuje ve středu žebříčku 34 sledovaných regionů. Ani domácí podnikatelé tedy nejsou úplně bez šance.

Žebříček zemí podle počtu "self-made" dolarových miliardářů na milion obyvatel
Žebříček zemí podle počtu "self-made" dolarových miliardářů na milion obyvatelZdroj: Centre for Policy Studies

Za povšimnutí stojí také zjištění, že se dolaroví miliardáři vyskytují zejména v zemích, jejichž trhy jsou charakteristické relativně nízkým počtem podnikatelů v poměru k celkovému počtu pracujících lidí. Například Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko jsou země s vysokým počtem osob samostatně výdělečné činných, avšak velmi nízkým počtem nadprůměrně bohatých lidí. Naproti tomu Spojené státy, Kanada, Japonsko nebo Švýcarsko, kde se podíl podnikatelů pohybuje pouze mezi 10 a 15 %, patří mezi země s největším počtem dolarových miliardářů na milion obyvatel.

Žebříček zemí podle procentuálního podílu osob samostatně výdělečně činných
Žebříček zemí podle procentuálního podílu osob samostatně výdělečně činnýchZdroj: Centre for Policy Studies

V celosvětovém měřítku nelze přehlédnout ani to, že nejvíce dolarových miliardářů, kteří svůj majetek nezdědili, pochází ze severoamerického kontinentu a Asie. V USA se podíl self-made miliardářů pohybuje kolem 70 %, v Číně je to dokonce téměř plných 100 %. Na opačném konci žebříčku se pohybují západoevropské státy, v nichž se podíl self-made superboháčů na celkovém počtu nejbohatších lidí pohybuje pouze mírně nad 40 %. Na tom může mít do značné míry podíl velká regulace západoevropských trhů, která je podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve srovnání s USA takřka dvojnásobná.

Zdroj: CNBC

reklama
reklama