3 nejpalčivější témata evropské politiky

3 nejpalčivější témata evropské politiky

| redakce

Nový Evropský parlament čeká pořádná dřina. 751 nově zvolených členů parlamentu bude reprezentovat zájmy 500 milionů mnohdy nespokojených Evropanů z 28 členských států EU. Jaká nejvážnější rizika ohrožují ekonomickou a politickou unii?

1. Euroskepticismus

Antievropský sentiment se Evropou šíří jako epidemie. Pohání ho nespokojenost plynoucí z dluhové krize eurozóny a přísných úsporných opatření, která na problémové země uvalily evropské autority.

Euroskeptické strany ve volbách získaly 143 křesel, tedy necelou pětinu, a to hlavně ve Francii, Spojeném království, Řecku a Dánsku. Drtivé vítězství euroskeptiků ve Francii bylo velkým překvapením, Národní fronta v čele s Marine Le Pen získala čtvrtinu hlasů.

Paradoxně tak dochází k situaci, kdy stále větší část Evropského parlamentu aktivně usiluje o jeho zrušení. "Polarizovaný parlament je problém, protože nebude prosazovat to, co voliči chtějí," vysvětluje Mats Persson, ředitel think tanku Open Europe. "Lidé si přejí spíše střední cestu mezi 'úplnou Evropou' a 'Neevropou'. Chtějí méně unie, ale aby byla lepší. Tato volba bude ale kvůli polarizaci parlamentu popírána."

Podle analytiků z Bank of America Merrill Lynch Rubena Segura-Cayuely a Laurence Boona lze očekávat dopad na trhy vlivem rostoucí fragmentace evropských institucí. "Podle našeho názoru zabrání tato situace další integraci, což oslabí hospodářskou politiku a povede k dalším komplikacím v regulaci finančního trhu," píší ve zprávě.

2. Pomalý růst

Poslední statistiky o ekonomickém růstu stále nenapovídají tomu, že by v Evropě startovalo silnější oživení. Během prvního kvartálu rostl HDP v zemích EU o 0,3 %, zatímco ekonomika eurozóny posílila jen o 0,2 %. Některým středomořským státům se pak vskutku nedařilo. Pokles ekonomiky vykázaly Itálie, Kypr a Portugalsko.

"Volby se konaly v době, kdy eurozóna klopýtá na cestě k oživení. Patrná je únava z reforem, a řízení celého bloku tak zůstává v troskách," píše Nicholas Spiro, výkonný ředitel Spiro Sovereign Strategy.

Horší data znamenají další tlak na Brusel, který je z ekonomických nezdarů obviňován, navzdory tomu, že daňová a výdajová politika zůstává v pravomoci národních vlád.

"Brusel bude jistě bojovat o to, aby hrál klíčovou roli," věří Persson a vyzdvihuje jednu oblast, kde může Evropský parlament zasáhnout. "Brusel by mohl pomoci maximalizovat potenciál jednotného trhu, který je hlavním růstovým nástrojem Evropské unie."

3. Slabé firmy

Výkon ekonomiky vychází ze síly firem působících v regionu. Těm evropským se ale od dluhové krize nedaří. Přísné fiskální programy úspor zasáhly spotřebitelské výdaj, firmám navíc nepomáhá ani měnový vývoj. Silné euro zdražuje jejich vývoz na světovém trhu. Poslední data odhalila, že ekonomická aktivita v eurozóně v květnu zpomalila.

Arnaldo Abruzzini z Eurochambres, které reprezentují 20 milionů firem z Evropy, identifikuje hlavní problémy evropského podnikatelského prostředí. Tím nejdůležitějším je přístup k financování.

Úvěrová aktivita je znakem prosperující ekonomiky, nicméně úvěrů pro firmy a domácnosti v březnu dále ubývalo, což lze přičítat rozporuplnému přístupu autorit k bankovnímu sektoru. "Na jedné straně požadujeme po bankách, aby se rekapitalizovaly a posílily, a na druhé straně chceme, aby půjčovaly malým podnikům, které mají zpravidla hodně rizikový profil," upozorňuje Abruzzini.

Brusel by podle něj měl tlačit na osamostatnění bankovních aktivit (oddělit komerční a investiční bankovnictví), aby se rozproudila úvěrová aktivita. Omezení regulace by pro firmy podle Perssona znamenalo stimul, mohla by to být agenda nového Evropského parlamentu. "Je zde ještě stále příliš byrokracie," soudí Persson. "Brusel by mohl velmi rychle zlepšit svou reputaci (a pomoci firmám), kdyby je nechal trochu 'více dýchat'."

Zdroj: CNBC

reklama
reklama